Zvědavec

Zvířata, příroda

The greatness of a nation and its moral progress can be judged by the way its animals are treated.

Velikost národa, jeho morální výše může být posuzována podle toho, jak nakládá se svými zvířaty.

Mahátma Gándhí

Permakultura nefunguje, říkají ekologičtí farmáři

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

6.8.2011

Ale je to opravdu tak snadné? To by přece byla docela bomba! Položil jsem dotaz ekologickým farmářům, kteří už několik let hospodaří na osmi hektarech pozemků a s permakulturou také laškovali, co si o tomto způsobu hospodaření myslí. Odpověděli a musím, bohužel, říct, že vznikl poněkud méně optimistický obraz.

Permakultura je určitě dobrý nápad. Je neobyčejně šetrná k přírodě, podporuje diversitu, není závislá na ropě. Jenže to není tak jednoduché. Cituji z části odpovědi ekologické farmářky (nemám pro to svolení, snad mě nezabije):

V Čechách začali její propagátoři dělat první permakulturní kurzy před 15ti lety, jsou neadekvátně  drahé. Prošlo jimi mnoho lidí, nadšenců, ale za těch 15 let, neexistuje v ČR jediná fungující ukázková permakulturní zahrada, natož farma. To svědčí o tom, že to skutečně nefunguje. Petr (manžel, poznámka editora) byl na několika kurzech, já jsem četla několik knih, oba jsme na to zanevřeli po praktických zkušenostech. Některé věci, o kterých se v permakultuře píše, používáme v našem hospodaření, ale jsou to věci, které se dělali už dávno před permakulturou, dělali je naši dědové, kteří pozorovali přírodu.

Zkráceně a povrchně by se dalo říci, že permakultura je snůžka rad na trvale udržitelný život z mnoha zemí a kontinentů, její slabinou je právě to, že byla převzata slepě. Konkrétně, to, co funguje v Číně, Americe a v Dánsku, prostě nemůže fungovat u nás v ČR, protože máme zde jinou půdu, jiné podmínky, jiné rostliny. Propagátoři permakultury to ale stále tvrdí, přitom sami nemají žádné zkušenosti. Bohužel tak to je. Stále bohužel platí bez práce nejsou koláče.

Tolik slova odborníka. Osobně si ale stejně myslím, že permakultura by mohla v ČR fungovat. Problém podle mě není nevhodná půda, ani to, že se přebírá slepě. Problém je čas a požadavky na vysokou odbornost a peněženku zahradníka.

Z dokumentu BBC vyplývá, že funkční zahrada ve stylu permakultury vzniká 20-30 let. Nelze to nijak urychlit. Stromy musí vyrůst. V zahradě ukazované v dokumentu BBC je prý na 550 druhů rostlin. Pečlivě vybraných z celého světa tak, aby jedna rostlina podporovala druhou a závisela na třetí. Zahradník musí nejen vědět, co která rostlina potřebuje, ale musí také znát, která jiná rostlina nebo organismus je schopen žádané dodat. Je to poměrně komplikovaný ekosystém, precizně vyvážený a sestavený, kde každý keř a každý organismus má své místo a svůj úkol.

Člověk, kterému zahrada patří, hovoří o tom, že vše založil jeho otec a celý život sháněl sazeničky a rostliny. Výsledku se nedožil. Plody sklízí až jeho syn.

Který farmář si může dovolit nemít zisk ze svých pozemků po 20-30 let? A po celou tu dobu do pozemku investovat čas, odbornost, námahu a peníze?

Když byl strom v naší zahradě poražen (psal jsem o tom v článku Rozhovor se stromem), zasadil jsem na jeho místě jabloň. A chtěl bych, aby nesla jablka druh Fuji, která mám rád. K tomu ji potřebuji naroubovat příslušným štěpem. Už skoro měsíc sháním, kde bych si pro ten štěp mohl v prosinci dojet, zatím marně. (Mimochodem, pokud by někdo ze čtenářů mohl pomoci nebo poradit, nechť se ozve :)) A to hovoříme jen o jediné odrůdě, navíc běžně v Kanadě rostoucí. V té permakultuře mají těch druhů 550 a z celého světa. Myslím, že to dobře ukazuje na potíže, které by každý nadšenec pro permakulturu musel řešit.

Diskuze

118 příspěvků ( 118 nových)