Zvědavec

Přišlo emailem

Názory zde uvedené se nemusí nutně shodovat s názory vydavatele Zvědavce.

Ukrajina

Jan Zelený( více o autorovi > )

24.11.2004

Na začátku režiséři tohoto skvělého dramatu povolávají na scénu novou postavu s charakteristickou skvrnou na hlavě, ve které mystikové rozluští znamení prokletí. Michail Sergejevič tak dojatý krásou islandské krajiny si plácne s americkým prezidentem na operaci nazvanou demontáž komunismu.

Ani ne rok poté to prasklo ve východní Evropě, všude se objevili ti správní lidé, a my jsme radostně tleskali za cinkotu klíčků tomu pěknému představení. Byla to premiéra zatím nevyzkoušená, takže občas došlo k nějakému zádrhelu, zejména v prokleté Jugoslávii. Tam si nějak usmysleli, že si o sobě budou rozhodovat, což je do krajnosti nedemokratické, a spravedlivě to rozhořčilo všechny poctivé obhájce jediného správného modelu. Světovým nezávislým, jak jinak, že?, tiskem se začaly trousit poznámky o tom, jaký strašný útlak v tom zlém Srbsku je. A že to všechno spraví svobodné volby. Pro jistotu se tak nějak dopředu prohlásilo, že volby jsou zmanipulované, kdyby náhodou nevyhrál ten správný kandidát. Ještě se muselo trošičku humánně bombardovat, aby to všem bylo jasné.

A následně Bělorusko. S velkým potleskem byla uvítána jeho samostatnost a se sympatiemi se hledělo na pokrokovou výstavbu demokracie, ale poté co Lukašenko začal podpisovat dohody s Ruskem, ech, najednou bylo zle. Objevila se halasná opozice, které s nebe, (odkud jinak?) začaly padat dolary na činnost a vynořily se jakési komise, které všechny volby prohlásily za zfalšované. Úplně stejný scénář v Gruzii, město je plné skandujících studentů toužících po demokracii, kdo si myslí něco jiného, je extrémista.

A co čert nechtěl, všem těmto milovníkům svobody sypal penízky přední filantrop a dobrodinec Sorros. Před dvěma lety probleskla tiskem zpráva, že se rozhodl investovat na Ukrajině, což je ovšem jenom náhodná souvislost vytržená z kontextu.

A tak v radostném duchu plném očekávání vítězství těch správných demokratických struktur jsme se vrhli do voleb na Ukrajině.

Už několikrát jsme se pokoušeli zavléct do války Rusko a Ukrajinu - připomeňme si Krym, flotilu, jaderné zbraně (licitace o bezjadernou Ukrajinu), ale ti slovanští tupci pořád nic. Ale takový kalibr jako občanskou válku na Ukrajině a následnou přítomnost cizích vojsk Rusko nebude moci ignorovat.

Motiv destabilizace Ukrajiny je zcela zřejmý: oslabit Rusko, protože je jediným vážným konkurentem atlantských struktur v střednědobém výhledu. Rusko již nyní gratuluje k vítězství nesprávnému kandidátovi a Spojené státy deklarují uvalení sankcí, pokud tento kandidát neodstoupí. Jednotlivé regiony Ukrajiny již prohlašují, že neuznávají tohoto kandidáta za svého, druhá část, ruská, zase neuznává tamtoho. K tomu připočtěte hladovou ekonomiku, celkovou frustraci obyvatel, dobře vyzbrojené kriminální gangy a vychází docela nepěkný guláš, který asi nebude pěkně chutnat. Takže shrňme si fakta:

1. Za pomoci Němců je vyhlášena samostatná Ukrajina.
2. Bolševici okupují Ukrajinu a přičleňují k ní čistě ruské oblasti.
3. Gorbačov podepisuje dohody z Reykjaviku.
4. Synchronizovaně je stažen z oběhu komunismus ve východní Evropě.
5. Komunistická mafie se etabluje v základních hospodářských bázích v celém komunistické bloku, politickou moc předává novým hercům.
6. Provokace KGB v podobě pokusu o puč v SSSR a následný rozpad SSSR.
7. Zničení Jugoslávie.
8. Válka v Čečensku.
9. Izolace Běloruska.
10. Okupace Kosova.
11. Rozbití Gruzie.
12. Okupace Afghánistánu.
13. Okupace Iráku.

Mrkněte na mapu - je to koordinovaný postup vůči Rusku, nikoliv proti SSSR. Komunismus zevnitř a atlantické svaly zvenčí. Celé 20 století je století genocidy proti Slovanům a tohle je její závěrečná fáze a ukrajinské volby takovou veselou epizodou. Ruský národ je poslední nadějí, neboť jako jediný zná cenu této internacionály.

PROKLJATYJ FERZIN!

Diskuze

88 příspěvků ( 88 nových)