Zvědavec

Komentáře

Dračí tanec v Negev

Melkulangara K. Bhadrakumar( více o autorovi > )

2.2.2012

Poté, co se objevil silný zájem na obou stranách Perského zálivu – u států Rady pro spolupráci v zálivu (GCC) a Iránu – přistoupila Čína k obrovskému skoku jako velký hráč geopolitické šachovnice Středního východu a povýšila své vztahy s Izraelem na strategické partnerství.

Paradoxně, právě v době, kdy Spojené státy doufají, že rozdráždí draka v Jihočínském moři a „zadrží“ ho v Asii a Pacifiku, ten se dramatickým obchvatem objevuje v baště americké geostrategie na Středním východě. Geopolitické důsledky jsou obrovské.

Uprostřed kakofonie válečných bubnů v Perském zálivu a v Levantu prošlo téměř bez povšimnutí, že výměna pozdravů mezi Pekingem a Tel Avivem minulý týden, označující 20. výročí diplomatických vztahů mezi těmito zeměmi, získala náhle na síle a dalece překročila zvyky pouhého protokolu.

Diplomacie pro všechna roční období

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jeho země a Čína tvoří „úspěšnou kombinaci“ a že si dokáže představit „dramatické rozšíření“ vztahů. „Myslím, že jsme sotva škrábli povrch izraelsko-čínských vztahů,“ řekl v úterý při oslavách v Tel Avivu.

Ve své zdravici při výročí prezident Hu Jintao řekl, že Čína „přikládá velký význam rozvoji čínsko-izraelských vztahů a je připravena přistoupit ke společnému úsilí s Izraelem“. Pak premiér Wen Jiabao poznamenal, že Čína a Izrael mají „obrovský potenciál a široké vyhlídky na spolupráci“ a že Peking je „připraven pokračovat v rozšiřování a prohlubování“ vztahů a povznést je do „nových výšin“.

V Tel Avivu Netanyahu ostentativně vyzval Peking ke spolupráci s Izraelem, „aby se začaly řešit výzvy zajištění míru na Středním východě“. A čínská velvyslankyně v Izraeli Gao Yanping, která byla přítomna, odpověděla:

„Další rozvoj čínsko-izraelských vztahů není jen prospěšný pro obě země a oba národy, ale je také velmi prospěšný pro regionální stabilitu, světový mír a globální prosperitu.

Tváří v tvář probíhající transformaci a změnám v regionu (rozuměj „arabskému jaru“) a ve světě jsou nyní čínsko-izraelské vztahy v novém historickém bodě. Měli bychom v příštích letech pokračovat ve spolupráci, růst společně a uspět společně.“

To jsou pro region, kam se andělé bojí vstoupit, opojná a nádherná slova. Ale zralost čínsko-izraelských vztahů dnes je taková, že dokonce když Gao mluvila v Tel Avivu, její protějšek v OSN v New Yorku, vyslanec Li Baodong, si povšiml „patu“ v mírovém procesu na Středním východě a opětovně zdůraznil silnou podporu Číny palestinskému státu, jako součásti řešení s dvěma státy, a obnovení „zákonných práv“ Palestinců.

Li řekl: „Čína podporuje ustavení nezávislého palestinského státu, který se bude těšit plné suverenitě, s východním Jeruzalémem jako hlavním městem a v hranicích z roku 1967. Čína podporuje členství Palestiny v OSN.“ Li dále bez obalu odsoudil nedávné rozhodnutí izraelské vlády schválit plány expanze nových osad. Řekl:

„Čína je vždy proti zřizování židovských osad Izraelem na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma. Naléháme na Izrael, aby s budováním osad přestal okamžitě, byl rozvážný ve svém jednání a pracoval aktivně, ve spolupráci s mezinárodním společenstvím, na prosazování míru a vytvoření podmínek pro obnovení palestinsko-izraelských vyjednávání.“

Zdá se, že Li se nenechal zmást vřelou náladou, vyjádřenou vzájemně mezi čínským a izraelským vedením ve stejný den, ve kterém promluvil.

Obdobné portfolio ohromující středovýchodní diplomacie Číny, které bylo patrné během nedávné šestidenní cesty Wen Jiabao po státech GCC, se opakuje. (Čína zvažuje „správnou stranu historie“ v Zálivu, Asia Times Online, 17. ledna 2012).

Středovýchodní diplomacie Číny sleduje obratně tři paralelní směry, jednání s Iránem, státy GCC a Izraelem. To se může na pozadí vzestupu Iránu a doprovodného nepřátelství, které to vyvolává v Izraeli a státech GCC, zdát nepravděpodobným. Ale Peking zde nevidí žádné rozpory a snaží se, aby se tyto tři směry dokonce doplňovaly. Je myslitelné, že jednoho dne by mohly.

Neskutečně krásné na tom je, že všechny tři středovýchodní tábory – Irán, GCC a Izrael – chtějí skvělé vztahy s Čínou rovněž a evidentně mezi sebou soupeří o hlavní přízeň draka. To bude představovat neřešitelnou hádanku pro vnější mocnosti, aspirující na vliv v regionu, ať již západ, Turecko, nebo Rusko.

Netanyahu řekl: „Uznávám potřebu Číny zajistit si pravidelné dodávky energetických zdrojů, aby mohla pokračovat ve svém impozantním růstu. Věřím, že je možné nahradit íránskou ropu.“ Stále doufá, že odvábí Čínu od íránské ropy, ačkoliv Peking nemá naprosto v úmyslu naleptat své ekonomické vztahy s Iránem. Čínsko-íránský obchod kvete a dosáhl 45 miliard dolarů – v porovnání s 8 miliardami dolarů u čínsko-izraelského obchodu.

„Křižovatka mezi kontinenty“

Nicméně Izrael předkládá nabídku na základě obrovských zásob ropy a plynu v provincii v bazénu Levantu ve východním Středomoří. Tato oblast, o velikosti přibližně 32,000 čtverečních mil, pokrývá pobřežní a příbřežní území, včetně pásma Gazy, Izraele, Libanonu, Sýrie a Kypru. USGS v r. 2010 odhadla, že v této oblasti je v průměru 1,7 miliard barelů těžitelné ropy, a v průměru 122 bilionů stop krychlových (tcf) těžitelného zemního plynu.

Dřívější odhady říkaly, že tyto zásoby by zajistily Izraeli energetickou bezpečnost, ale čerstvější vyhodnocení, ve světle nových nálezů ložisek, říkají, že je toho mnohem víc, než jen pro pokrytí potřeb Izraele.

V plánu je obrovský rozvoj infrastruktury, včetně zkapalňovacích zařízení na izraelském pobřeží a přepravních tras vedoucích na životaschopné trhy pro izraelský energetický sektor (zničení Iránu by zlikvidovalo konkurenci – p.p.). Tyto svůdné vyhlídky na spolupráci vysvětlují důvěru Netanyahu v to, že bilaterální obchod Izraele s Čínou lze v blízké budoucnosti velmi snadno zdvojnásobit. (Čína již figuruje jako třetí největší obchodní partner Izraele, po USA a Evropské unii).

Izraelský ministr dopravy Yisrael Katz navštívil v září Peking a nedávno řekl: „Profesionální schopnosti čínských společností při budování železničních systémů a dopravních sítí patří k nejlepším na světě.“

Izraelské ministerstvo dopravy zdůraznilo, že Izrael by dal při stavbě tak zvané „Med-Red“ železnice přes údolí Zin v Negevské poušti, spojující izraelské Středomoří a pobřežní města Rudého moře Haifa a Eilat, přednost čínským státním společnostem.

Urychleně po Katzových rozhovorech v Pekingu začala Čína vypracovávat s Izraelem společný návrh spojení Eilat. Čínské a izraelské společnosti mohou, myslitelně, realizovat projekt společně, a do projektu bude investovat Čína.

Dvě největší izraelská naleziště zemního plynu – Leviathan a Tamar – se nachází 130 a 80 kilometrů od přístavního města Haifa. Zatímco Leviathan má podle odhadů obsahovat 16 tcf zemního plynu, zásoby Tamar činí nejméně 8,4 tcf. (Nedávno byla u pobřežního města Hadera jižně od Haify objevena další dvě plynová pole – Sarah a Mira).

Navrhované železničně-silniční spojení by usnadnilo přepravu zkapalněného zemního plynu ze středozemního pobřeží Izraele na pobřeží Rudého moře, odkud ho lze odeslat lodí přes Indický oceán do Číny. Opět, toto komunikační spojení by zvýšilo rozsah vývozu Číny do střední a jižní Evropy a na Balkán.

Vztahy mezi Čínou a Izraelem byly komplexní. Měly své výkyvy. Ale izraelský ministr zahraničí oprávněně minulý týden tvrdil, že tyto dvě země se v současné době „v posledních letech těší vzkvétajícím vztahům“.

Skutečně, rok 2011 byl dobrým rokem. V květnu velitel čínského námořnictva, admirál Wu Shengli, navštívil Izrael, a následně v srpnu přišla návštěva náčelníka generálního štábu Lidově-osvobozenecké armády, generála Chen Bingde. Byla to první návštěva šéfa čínských ozbrojených sil v Izraeli.

Mezitím navštívil izraelský ministr obrany Ehud Barak v červnu Čínu, což byla rovněž první návštěva tohoto druhu. V červenci uzavřely tyto dvě země dohodou o ekonomické spolupráci. Abych ocitoval Netanyahu: „Bilaterální vztahy jsou pro nás důležité; proto jsme se věnovali jejich rychlému rozšiřování v mnoha oblastech. Za tímto účelem jsem vydal rozsáhlou direktivu, aby byla schvalována jakákoliv návštěva Číny.“

Je jasné, že Izrael a Čína jsou odhodlány uzavřít hlubokou a vysoce strategickou dohodu. Netanyahu při sobotní schůzce vlády v Tel Avivu řekl, že má v úmyslu rozvinout navrhované železniční a silniční sítě spojující Eilat se severem Izraele jako „křižovatku mezi kontinenty“. A pak pokračoval vyzdvižením čínských zájmů v projektu.

Peking již vyhodnotil, že tato odvážná přepravní trasa přes Negev, obcházející přeplněný egyptský Suezský kanál, která by spojila Asii s Evropou, má obrovský strategický potenciál. Téměř se zdá, že Washington tento zvrat propásl.

Diskuze

15 příspěvků ( 15 nových)