Zvědavec

Komentáře

Bývalý příslušník izraelské rozvědky:

Útok ve stylu „Pearl Harbor“ bude záminkou pro válku s Íránem

Paul Joseph Watson( více o autorovi > )

19.1.2012

Vzhledem k faktu, že kancelář bývalého vice-prezidenta Dicka Cheneyho otevřeně zvažovala jako záminku pro válku provedení útoku pod falešnou vlajkou na americkou loď v Perském zálivu, který by byl svalen na Írán, Perryho shrnutí, jak „bude rok 2012 svědkem nové války“, nelze brát na lehkou váhu.

Pod titulkem „Hrozící válka s Íránem“ Perry píše:

Írán, stejně jako nacistické Německo ve 40. letech, se ujme iniciativy a „pomůže“ americkému prezidentovi a americké veřejnosti se rozhodnout tím, že učiní první krok a zaútočí na americkou letadlovou loď v Perském zálivu.

Íránský útok na americkou vojenskou loď poslouží jako ospravedlnění a záminka pro odvetný krok amerických ozbrojených sil proti íránskému režimu. Cílem nebudou íránská jaderná zařízení. USA provedou odvetný útok tím, že napadnou íránské námořnictvo, vojenská zařízení, raketová sila a letiště. USA se zaměří na íránskou schopnost provést odvetný úder a uzavřít Hormuzskou úžinu. Pak budou USA útočit na samotný režim.

Likvidace íránských jaderných zařízení? Ano. To bude posledním krokem, velkým finále. Mohla by být hlavním cílem, pokud by s útokem začaly USA. Nicméně podle tohoto scénáře „Pearl Harbor“, ve kterém Írán provedl „překvapivý“ útok na americké námořnictvo, budou mít USA dokonalý důvod pro skoncování s ním, pro skoncování s touto ošklivou hrou.

Používání uvozovek Perrym u slova „překvapivý“ působí jako literární náznak toho, že tak zvaný „překvapivý“ útok nebude vůbec překvapením.

Samozřejmě, že útok na Pearl Harbor, který poskytl Americe záminku pro formální vstup do druhé světové války, nebyl ani náhodou „překvapivý“, vědělo se o něm ve značném předstihu.

Záznamy zveřejněné na základě zákona o svobodném přístupu k informacím dokazují, že několik týdnů před útokem Japonců 7. prosince zachytilo americké námořnictvo 83 zpráv od admirála Yamamota, které uváděly podrobnosti o tom, kdy a kde přesně k útoku dojde.

Je také naprostým nesmyslem, aby Írán aktivně usiloval o to, aby přední světové jaderné velmoci poskytl snadnou výmluvu pro ospravedlnění útoku tím, že by záměrně zaútočil na americké lodě v Perském zálivu. Zdá se, že Perryho článek je poťouchlým připuštěním, že USA nebo Izrael takový útok zinscenují.

Tento předpoklad nesmí zapadnout do šedé sféry konspiračních teorií – historie nám říká, že falešné námořní útoky byly zinscenovány při mnoha příležitostech, aby obalamutily Američany a ti podpořili agresivní válku.

Vzpomínáte na Maine? Válečná loď USS Maine vybuchla, když kotvila v havanském přístavu v únoru 1898. Ačkoliv vyšetřování námořnictva nedokázalo najít příčinu výbuchu, americká média, vedená průkopníkem „bulvárního žurnalismu“ Williamem Randolphem Hearstem, z něj okamžitě obvinila španělské sabotéry a vybičovala veřejnost do válečné horečky.

Když Hearst poslal svého reportéra Fredericka Remingtona vyšetřovat, bylo toho o katastrofě známo málo. Když Remington požádal, aby se mohl vrátit, Hearst mu řekl: „Zůstaňte prosím. Vy dodáte obrázky, já dodám válku.“

„Stovky úvodníků požadovaly, aby byla Maine a americká čest pomstěny. Mnoho Američanů souhlasilo. Brzy byly výkřiky davů slyšet všude – v novinách, na ulicích a na chodbách v kongresu: „Pamatujte na Maine! K čertu se Španělskem.““

V důsledku incidentu, který mnozí považují buď za nehodu, nebo záměrný útok pod falešnou vlajkou provedeny USA na vlastní loď, byly USA ve válce se Španělskem do několika měsíců.

O více než 60 let později byla další zinscenovaná událost, incident v Tonkinském zálivu, použita jako záminka pro započetí války Spojených států proti Vietnamu.

Prezident Johnson americké veřejnosti řekl, že severovietnamské torpédové čluny zahájily „nevyprovokovaný útok“ na americký torpédoborec na „běžné hlídce“ v Tonkinském zálivu. Uniklé telegramy a záznamy telefonické konverzace Bílého domu později dokázaly, že tento incident byl totálním výmyslem a že „naše torpédoborce střílely na neexistující cíle – nebyly tam žádné vietnamské lodě“, jak uvedl velitel námořní flotily James Stockdale, který onu noc přelétal nad daným místem.

V lednu 2008 téměř došlo k zrcadlové verzi incidentu v Tonkinském zálivu 21. století, když americká vláda oznámila, že chyběly jen „vteřiny“ a byla zahájena palba na skupinu íránských hlídkových lodí v Hormuzské úžině, poté, co tyto lodě údajně odeslaly varování, že se chystají zaútočit na americkou loď.

Později se ukázalo, že toto íránské varování mělo pochybný původ, ale tento incident vedl k diskusi v úřadu vice-prezidenta Dicka Cheneyho o tom, jak začít válku s Íránem provedením útoku pod falešnou vlajkou na moři, jak uvedl držitel Pulitzerovy ceny a novinář Seymour Hersh.

Incident v Hormuzské úžině z ledna 2008 Cheneyho a další vládní insidery poučil, že „když máte správný incident, tak to americká veřejnost podpoří“. Hersh řekl: „Byly nabídnuty desítky nápadů, jak vyvolat válku. Ten, který mne zaujal nejvíce, byl o tom, proč nepostavíme, ve „vlastních loděnicích“ – proč nepostavíme čtyři nebo pět lodí vypadajících jako íránské hlídkové lodě. Posaďte na ně námořní SEALS se spoustou zbraní. A až naše loď vpluje do Hormuzské úžiny, začněte na ni střílet. Mohlo by to stát pár životů.“

Vzhledem k nebezpečné povaze překrývajících se íránských a americko-izraelských námořních cvičení, která mají proběhnout ve stejné oblasti během příštích dvou týdnů, představuje potenciál dalšího zinscenovaného incidentu na moři, který by byl využit jako záminka pro válku, silnou hrozbu.

Poznámka editora

Článek vyšel před šesti dny a už jsou informace zastaralé. Jak víme, americké cvičení v zálivu bylo přeloženo na později nebo úplně odvoláno. To ale nic nemění na skutečnosti, že kolem Hormuzské úžiny a v Zálivu je hafo amerických lodí – dost na provokaci.

Diskuze

43 příspěvků ( 43 nových)