Zvědavec

Komentáře

Islámské bankovnictví

Petr Němec( více o autorovi > )

8.11.2011

V minulých dvou letech vzrostl obchod s produkty koncipovanými podle islámského práva bezmála třikrát, z 267 miliard dolarů roce 2007 na letos očekávaných 763 miliardy dolarů. V celosvětovém měřítku roste trh pro islámské finanční produkty každoročně o dvacet procent. Kolem roku 2010, tvrdí zmíněná poradenská společnost, už může překročit hranici bilionu dolarů. Dlužno dodat, že jde o sektor podléhající regulaci v míře, jaká je v běžném finančnictví nejen neznámá, ale i těžko představitelná. Nejenže jsou ve světě islámského bankovnictví zakázány úroky, ale zapovězeny jsou i účasti na firmách, které jsou v jakémkoli spojení s obchodem či výrobou vepřového masa, tabáku, alkoholu, loteriemi všeho druhu či pornografií, přičemž pojetí "pornografie" je v islámském světě chápáno přísněji než v našich kulturních kruzích.

Návod? Spíše inspirace

Ve světle takového rozmachu a krizí prověřené odolnosti vůči turbulencím znějí doporučení z muslimských zemí, aby i západ přijal principy islámského bankovnictví, na první pohled přijatelně. Byť je v nich patrný i osten namířený proti dominujícímu západnímu pojetí finančních aktivit. To připouští i Zaid el-Mogaddedi, výkonný ředitel Institutu islámského bankovnictví a finančnictví ve Frankfurtu nad Mohanem, na internetovém portálu jím vedené instituce. Ani on ovšem nepovažuje taková doporučení za realizovatelná. Mimo jiné proto, že i islámské bankovnictví je vystaveno specifickým rizikům. Například už v tom, že šaría, o niž se opírá, není dostatečně kodifikovaná a záleží na výkladu islámských expertů, co je a co není možné. Snadno se může stát, že to, co jedna právní škola označí za postup konformní se šaríou, to posudek jiné popře.

Propůjčené bohatství

Šaría není kodifikovaný zákon v pravém slova smyslu, ale přesahuje ho tím, že veškeré vztahy mezi Bohem a lidmi chápe jako smluvní vztah mezi Bohem a jeho služebníky. Tento vztah vychází z předpokladu, že Bůh stvořil vše, a proto mu také vše náleží. Lidem je jejich bohatství jen propůjčeno. Proto je jejich povinností ho užívat a spravovat, eventuálně rozmnožovat výhradně způsobem Bohem určeným.

Islámské právo je výjimečné zejména v tom, že nejde o právo určitého státu, ale o právo osob určitého vyznání. I proto lze jen těžko rozlišovat mezi islámským právníkem a teologem. V průběhu let se vyvinuly čtyři základní právnické školy (maszhaby), což vede k různým interpretacím posuzované události či sporu. Potřebný výklad v případě nové skutečnosti poskytují vedoucí představitelé náboženské obce (muftí). Jejich stanoviska jsou ovlivňována často tím, ke které ze čtyř právních škol se přiklánějí.

Opatrně s úvěry

Výbor každé islámské banky se skládá z bankéřů a duchovních, kteří posuzují slučitelnost nové transakce se šaríou. Každý výbor si vytváří vlastní názor. V praxi to znamená, že výbor jedné banky záměr označí za nezávadný, zatímco výbor jiné banky ho zakáže. Inspirací pro konvenční bankovní systém může být třeba důslednější využívání vlastního kapitálu, tedy odklon od nadměrných úvěrů. Islámské banky se také nepouštějí do transakcí spojených s vysokou mírou rizika, jsou konzervativnější a investují střízlivěji. To, co bylo v minulosti považováno za jejich nedostatek, je dnes oceňováno jako přednost. Zmíněná omezení platná pro islámské banky jim zabránila v účasti například na spekulacích s hypotékami ve Spojených státech. Takže po prasknutí hypoteční bubliny neměly ve svých portfoliích takzvané jedovaté úvěry a vyhnuly se přímému dopadu krize, jakým byla ztráta důvěry klientů.

Islám nemá nic proti zmnožování kapitálu, nemá nic ani proti obchodu. Ba právě naopak, výdělek a s ním spojený zisk je něco bohulibého. Vždyť i prorok Mohamed, zakladatel islámu, se o obchodu a výdělečné činnosti nejednou vyjádřil pochvalně. Jde o způsob, jakým se třeba obchodník dopracuje ke svému zisku. Běžný úrok je v očích muslimů hříšný. Úrok bývá zpravidla spojený s časem. Čas je ale statkem, se kterým může disponovat pouze Stvořitel. Běžný smrtelník ho nesmí využívat k něčemu tak světskému, jako je vydělávání peněz. Takže chce- li se muslim dobrat svého legitimního výdělku, musí se o něj zasloužit. Třeba tak, že převezme část rizika spojeného s obchodem či jinou transakcí, a tím se podílí i na eventuálních ztrátách.

Úrok, nebo lichva?

Centrálním pojmem je v tomto ohledu ribá. V doslovném překladu jde o "přírůstek" či "zmnožení". Možno ovšem přeložit také jako "lichvu". A tu zakladatel islámu zatratil.

Striktní zákaz úroku, a to jak jeho placení, tak jeho vymáhání, platí jen ve čtyřech muslimských zemích: Saúdské Arábii, Pákistánu, Súdánu a Malajsii. V jiných zemích je výklad méně přísný. Výbor každé islámské banky posuzuje všechny nové produkty. Vydá posudek (fatvu), zda produkt je, či není v souladu se šaríou. V poslední době je patrný posun k přísnějšímu výkladu pojmu ribá. Korán pamatuje i na případy, kdy se úroku nelze vyhnout. Tehdy však platí, že získané peníze musejí být směrovány do charitativních akcí.

Kreativní postupy půjčování

Pro nemuslima může být záhadou, jak při takových omezeních může vůbec finanční systém fungovat. Odpověď je jednoznačná: může. A to díky tomu, že v průběhu vývoje dokázaly finanční instituce vyvinout řadu nástrojů a postupů, které účastníkům trhu umožňují normální působení. Příklad, byť zjednodušený: pravověrný muslim potřebuje nové auto, ale nemá na něj. Přijmout běžný úvěr nemůže. Přesto se ke kýženému autu dostane. Obrátí se na svou (islámskou) banku. Ta auto koupí od dealera nebo výrobce. Předá ho klientovi, který ho může okamžitě používat. Banka s ním ale sjedná podmínky splácení včetně určitého navýšení ceny. Předem sjednaný poplatek je na rozdíl od úroku přípustný. Ovšem nelze ho dodatečně měnit.

Klient má auto a jistotu, kolik za něj zaplatí. Vůz sám zůstává až do splacení majetkem banky, takže ta má nad zbožím kontrolu. Banka splní podmínku spoluúčasti tím, že po celou dobu splácení musí snášet určité riziko, že držitel vozu jako dlužník selže. Že se to do značné míry podobá i nám známému leasingu? A proč ne? Z hlediska šaríe je vše v pořádku. Celosvětově působí na 300 bank, které snesou měřítka islámského bankovnictví. Nejvíce z nich působí na Arabském poloostrově, v Singapuru a na Mauriciu. Institut pro islámské bankovnictví a finance odhaduje potenciál trhu až na čtyři biliony dolarů.

Tyto vyhlídky přitahují i konvenční západní banky. V Londýně už pracuje pět institutů na principech islámského bankovnictví. Také velké západní banky, mezi nimi HSBC či Deutsche Bank, nabízejí v muslimský zemích speciální produkty konformní se šaríou. Zájem o ně roste, a to i mezi lidmi jiných vyznání. V tomto ohledu omezení neexistují. V každém případě branže věří v další expanzi, a to i v evropských zemích, v nichž žijí početné muslimské menšiny. V Německu převážně pocházejí z Turecka, ve Francii z někdejších kolonií severní Afriky. Velké banky na to už dnes reagují zřizováním speciálních oddělení. V muslimských zemích, ve kterých působí i západní banky, je už nyní každý pátý prodaný finanční produkt v souladu se šaríou. "Dnes už je zřejmé, že islámské bankovnictví bude stát na straně těch, kdo z aktuální krize vyjdou jako vítězové," tvrdí Rüdiger Litten, partner právnické firmy Norton Rose specializované na poradenství ve finanční oblasti citovaný listem Handelsblatt.

Islámské financování

Islámské finanční instituce mají k dispozici speciální produkty, které umožňují i financování velkých projektů či poskytování úvěrů. Charakteristické rysy některých z nich:

Mudáraba

Sdílení zisku - Trust Financing. Jedna strana poskytuje celý objem kapitálu, druhá vkládá do projektu odbornou znalost, řídí investici, v případě potřeby poskytuje i pracovní sílu. Případný zisk se rozděluje podle předem stanovených pravidel. Lze dohodnout pouze poměry podílu na zisku, nikoli konkrétní částky. Případné ztráty jdou na vrub poskytovatele úvěru.

Mušáraka

Společný podnik - Partnership Financing. Jde o dvoustrannou spolupráci, kdy obě strany poskytují kapitál. Zisk se rozděluje podle předem stanovených poměrů. Jestliže jedna ze stran poskytuje mimo kapitálu také nezbytné know-how, pak má nárok na zvýhodnění při určování výše poměrů rozdělovaného zisku. Ztráty se rozdělují mezi partnery podle vložených kapitálových podílů.

Murabaha

Náklady plus přirážka - Cost-plus Financing. Jde o třístrannou smlouvu. Banka podle ní plní roli pořizovatele zboží od třetí strany. Poplatky, respektive přirážka k ceně, musejí být se zákazníkem předem sjednané.

Idžára

Kontrakt, kdy banka kupuje a pronajímá zboží požadované klientem, který platí za pronájem. I v tomto případě musejí být poplatky předem sjednané. Po celou dobu pronájmu až do úplného splacení zůstává zboží majetkem banky. Tento způsob financování se nejvíce blíží leasingu. Podle typu idžáry operativnímu či běžnému finančnímu leasingu.

Istisna'a

Kontrakt, kdy se jedna strana zavazuje, že vyrobí přesně definovaný produkt za předem stanovenou cenu a v určitém časovém horizontu. Používá se často ve stavebním sektoru a velmi se podobá nám známé dodávce na klíč. Po dokončení projektu jej banka odevzdá zákazníkovi, který jej následně splácí podle předem sjednaných podmínek včetně odměny bance.

Qard hasan

Bezúročná půjčka zákazníkům banky, kteří se ocitli v přechodné finanční nouzi, a to zpravidla proti zástavě. Respektive si banka účtuje administrativní poplatek. Někdy může být půjčka poskytnuta i podnikatelskému subjektu.

(Připraveno s využitím doktorské práce M. Maitaha: Islám a politický systém na Blízkém východě)

Diskuze

11 příspěvků ( 11 nových)