Zvědavec

Komentáře

Korporativismus není kapitalismus

26.10.2011

---

Zde je definice „korporativismu“ ze slovníku Merriam-Webster:

Organizace společnosti do průmyslových a profesionálních korporací, sloužících jako orgány politické reprezentace a provádění kontroly nad lidmi a aktivit v rámci jejich jurisdikce.

Korporativismus se v podstatě nijak neliší od socialismu nebo komunismu. Vše jsou to „kolektivistické“ ekonomické systémy. V korporativismu jsou bohatství a moc koncentrovány dokonce ještě více, než v socialismu nebo komunismu, a pravdou je, že ani jeden z nich není „rovnostářský“ ekonomický systém. Ve všech kolektivistických systémech se malá elita téměř vždy těší všem výhodám, zatímco všichni ostatní v populaci trpí.

Protestující hnutí Okupuj Wall Street chápou, že náš ekonomický systém je svoji podstatou nespravedlivý mnoha způsoby, ale problémem je, že většina z nich chce vyměnit jednu formu kolektivismu za jinou.

Ale naši otcové zakladatelé neměli nikdy v úmyslu, abychom měli kolektivistický systém.

Naopak chtěli, abychom se těšili kapitalistickému systému, kde skutečná konkurence a skutečné svobodné podnikání umožní, aby jedinci a malé podniky vzkvétali.

V článku zveřejněném počátkem roku na Addicting Info Stephen D. Foster ml. podrobně pospal, co si naši otcové zakladatelé vlastně o korporacích mysleli…

East India Company byla největší korporace své doby a její ovládání obchodu štvalo kolonisty natolik, že shodili čaj z lodí do bostonského přístavu, což je dnes obecně známo jako Bostonská čajová párty. V té době v Británii financovaly korporace štědře volby a jejich akcie vlastnili v parlamentu téměř všichni. Otcové zakladatelé si nemysleli o těchto korporacích, které vlastnily velké bohatství a měly velký vliv na vlády, noc dobrého. A přesně to je důvod, proč proti nim zavedli omezení, když byla na základě ústavy ustavena vláda.

Po založení země byla státem korporacím zaručena práva, která mají dodnes. Na rozdíl od dneška měly nicméně korporace povoleny existenci pouze na 20 nebo 30 let a mohly se zabývat jen jednou komoditou, nesměly vlastnit akcie jiných společností a jejich majetek byl omezen na to, co potřebovaly k dosažení svých podnikatelských cílů. A možná nejdůležitějším aspektem bylo, že většina států v těchto raných dobách naší země měla zákony, které činily jakékoliv politické příspěvky poskytované korporacemi zločinem.

Naši otcové zakladatelé by jakoukoliv formu kolektivismu nikdy neschválili. Chápali, že veškerá velká koncentrace bohatství a moci představuje výraznou hrozbu pro svobody průměrných občanů.

Nejste přesvědčeni, že žijeme v korporatistickém systému?

No, tak čtěte dál.

Zde je 7 věcí o monolitických predátorských korporacích, které ovládají naši ekonomiku, které by měl znát každý Američan:

1. Nejen, že korporace zcela ovládají americkou ekonomiku, ale také zcela ovládají i globální ekonomiku. Nově zveřejněná studie univerzity v Curychu zkoumala více než 43,000 velkých nadnárodních korporací. Tato studie odhalila rozsáhlou síť vzájemně provázaného vlastnictví, kterou kontroluje „jádro“ 1,318 obřích korporací.

Ale samotné toto „jádro“ je kontrolováno „super entitou“ 147 monolitických korporací, které jsou velmi, velmi úzce propojeny. Jak poznamenal nedávný článek v New Scientist, těchto 147 korporací kontroluje zhruba 40% veškerého bohatství v celé této síti…

Když tento výzkumný tým rozmotal pavučinu vlastnictví ještě více, zjistil, že většina ho lze vysledovat k „super entitě“ 147 ještě více provázaných společností – všechny jsou vlastněny ostatními členy této super entity, která kontroluje 40% celkového bohatství této sítě. „V podstatě méně než 1% společností je schopných kontrolovat 40% celé sítě,“ říká Glattfelder. Většinou jsou to finanční instituce. Do první 20 patří banky Barclays, JP Morgan-Chase a skupina Goldman Sachs.

Není nijak překvapivé, že tato „super entita“ 147 korporací je ovládána mezinárodními bankami a obrovskými finančními institucemi. Například JP Morgan-Chase, Goldman Sachs, Morgan Stanley a Bank of America jsou všechny v první 25.

2. Ovládání globální ekonomiky korporacemi umožnilo, aby se globální bohatství zkoncentrovalo velmi děsivou měrou.

Podle Credit Suisse lidé s čistým majetkem milion dolarů a více kontrolují 38,5% veškerého bohatství světa. Vloni činil tento údaj 35,6%. Jak vidíte, rychle se to posunuje špatným směrem.

Protože aby skupina lidí, která představuje méně než 0,5% globální populace, kontrolovala téměř 40% veškerého bohatství, je šílené.

Nadvláda korporací je také jedním z primárních důvodů, proč jsme svědky toho, že nerovnost u příjmů roste ve Spojených státech tak rychle. Následující text je z nedávného článku v Los Angeles Times:

Ekonomická momentka Institutu ekonomické politiky ukazuje, že inflačně očištěné příjmy horního 1% se od r. 1979 do r. 2007 zvýšily o 224%, zatímco příjmy spodních 90% vzrostly za stejnou dobu asi o 5%. 0,1% s nejvyššími příjmy se dařilo ještě lépe, kdy jejich příjmy vzrostly za stejné období o 390%.

Můžete se podívat na graf, kde jsou tyto šokující čísla uvedena.

3. Protože se bohatství zkoncentrovalo do velmi mála rukou, znamená to, že existuje obrovský počet chudých lidí.

V době, kdy by technologie měla umožňovat zvýšit životní úroveň lidí na celém světě, se nadále šíří chudoba. Podle stejné studie Credit Suisse, zmíněné výše, kontrolují dolní 2/3 globální populace pouhá 3,3% veškerého bohatství.

A nejen to, více než 3 miliardy lidí žijí nyní s méně než 2 dolary na den.

Zatímco ultra bohatí nevědí co roupama, každý den se na celém světě odehrávají nepředstavitelné tragédie. Každých 3,6 vteřiny někdo vyhladoví k smrti, a tři čtvrtiny z toho jsou děti mladší 5 let.

4. Obří korporace se staly tak dominantními, že se stalo velmi obtížným, aby jim malé firmy ve Spojených státech mohly konkurovat a přežít.

Dnes ačkoliv naše populace roste, počet malých podniků nadále klesá.

Podle Úřadu pracovních statistik bylo v prosinci 2006 samostatně výdělečně činných 16,6 milionů Američanů. Dnes to pokleslo na 14,5 milionů.

To je přesný opak toho, co by se mělo dít v kapitalistickém systému.

5. Velké korporace zcela ovládají média. Téměř všemi zprávami, které dostáváte, a téměř veškerou zábavou, které se těšíte, vás krmí obří korporace.

V r. 1983 kontrolovalo převážnou většinu všech zpravodajských médií ve Spojených státech zhruba 50 korporací.

Dnes je kontrola zpravodajských médií zkoncentrována do rukou pouhých šesti neskutečně mocných mediálních korporací.

6. Velké korporace zcela ovládají náš finanční systém. Ano, ve finančním světě existují stovky voleb, ale jen hrstka kontroluje převážnou většinu aktiv.

V r. 2002 10 největších bank kontrolovalo 55% veškerých amerických bankovních aktiv. Dnes 10 největších bank kontroluje 77% veškerých amerických bankovních aktiv.

Banky „příliš velké, aby padly“ se prostě stávají čím dál mocnější. Například „velká šestka“ amerických bank (Goldman Sachs, Morgan Stanley, JP Morgan-Chase, Citigroup, Bank of America a Wells Fargo) nyní vlastní aktiva ve výši zhruba 60% amerického GDP.

7. Velké korporace zcela ovládají náš politický systém. Protože mají tolik bohatství a moci, mohou korporace uplatňovat neskutečný vliv na naše volby. Studie ukázaly, že ve federálních volbách kandidát, který získá nejvíce peněz, zvítězí v 90% případů.

Politika v Americe není o získání srdce a mysli.

Je o tom, kdo dokáže nahromadit nejvíce peněz.

Někdy tato pravda pronikne po troškách i do oficiálních médií. Například během nedávné show na MSNBC Dylan Ratigan pronesl následující výrok:

„Největším přispěvatelem na kampaň Baracka Obamy je Goldman Sachs. Primární aktivitou tohoto prezidenta ve vztahu k bankovnictví bylo chránit nejlukrativnější aspekt tohoto byznysu, kterým je temný trh úvěrových swapů a podobných věcí. To bylo zjevnou agendou jeho ministra financí. Tento prezident prosazuje obchodní dohody, které umožňují posílení bankovního tajemství v Panamě, větší zabíjení členů odborů v Kolumbii a financování severokorejských otroků.“

Později Ratigan obvinil obě politické strany, že pracují pro zlé hochy:

„Ale tuším, o čem to je, tento prezident pracuje pro zlé hochy. Demokraté pracují pro zlé hochy. Stejně tak Republikáni. Demokrati to zametají tvrzením „podívejte se, jak šíleni jsou Republikáni“; Demokrati předstírají, že se starají o lidi. Ale faktem je, že politický systém 2 stran je neskutečným podvodem.“

Páni – to by v televizi neměl říkat nikdo.

Dnes je většina našich politiků koupená a většina z nich aktivně pomáhá monolitickým predátorským korporacím akumulovat ještě více bohatství a ještě větší moc.

V podstatě, jak jsem napsal nedávno, velké banky Wall Street se již pokouší koupit volby v r. 2012.

Naštěstí to vypadá, že Američané se začínají probouzet. Podle jednoho nedávného průzkumu nyní jen 23% Američanů věří finančnímu systému, a 60% všech Američanů je buď „naštvaných“ nebo „velmi naštvaných“ kvůli ekonomice.

Bohužel mnozí z nich se přidávají k protestním hnutím, jako Okupuj Wall Street, která vyzývají, aby jedna forma kolektivismu byla nahrazena jinou.

Američanům je předkládána špatná volba.

Nemusíme si volit mezi korporatismem a socialismem.

Nemusíme si volit mezi velkými korporacemi a velkou vládou (to není volba, to je existující fašismus – p.p.).

Naši otcové zakladatelé zamýšleli, aby jak korporace, tak vláda byly silně omezeny.

Zde je slavný citát Thomase Jeffersona:

„Doufám, že zarazíme zrod aristokracie našich finančně bohatých korporací, které se již opovažují postavit se svoji silou proti naší vládě a snaží se vzdorovat zákonům naší země.“

Bohužel, věci nešly tak, jak Jefferson chtěl. Místo abychom my kontrolovaly korporace, ony kontrolují nás.

Zde je citát Johna Adamse:

„Banky uškodily náboženství, morálce, klidu, prosperitě a dokonce bohatství země více, než kolik učinily, nebo kdy učiní, dobrého.“

Ale kdo ovládá naši ekonomiku dnes?

Velké banky.

Možná bychom měli otce zakladatele, jako John Adams, poslechnout.

Nakonec je zde další citát Thomase Jeffersona:

„Pokud někdy Američané umožní, aby soukromé banky kontrolovaly vydávání jejich peněz, nejprve pomocí inflace, a pak deflace, kterou kolem sebe banky a korporace zasejí, připraví lidi o jejich majetek, až se jejich děti probudí jako bezdomovci na kontinentu, který jejich otcové dobyli.“

Jak předvídavý tento výrok byl?

Vloni bylo ze svých domovů velkými bankami vykopnuto přes milion amerických rodin. Finanční instituce mají nyní v našich domovech v podstatě více majetku, než my.

Nezaměstnanost bují, ale korporátní zisky rostou. Počet Američanů na potravinových lístcích se od r. 2007 zvýšil o více než 70%, a přesto příjmy těch na vrcholu potravinového řetězce nadále rostou.

Potřebujeme systém, který umožní Američanům založit malé podniky, spravedlivě konkurovat a mít šanci na úspěch.

Místo toho máme korporativistický systém, kde mají velké korporace většinu bohatství, většinu moci a většinu výhod.

Potřebujeme přimět Američany pochopit, že korporativismus není kapitalismus.

Korporativismus je kolektivistický systém, který elitě umožňuje akumulovat obrovské bohatství a moc.

Odpovědí na takový systém není přejít do dalšího kolektivistického systému.

Spíše potřebujeme navrátit co nejvíce moci jednotlivcům a malým podnikům.

Naši otcové zakladatelé měli v úmyslu, abychom žili v zemi, kde je moc silně decentralizovaná.

Proč jsme je neposlechli?