Zvědavec

Komentáře

Revoluce nejen společenská, parazitismus a symbióza, parazité a hostitelé

Miroslav Zelenka( více o autorovi > )

11.10.2011

Revoluce by se tak obecně dala definovat jako změna či otočení směru vývoje. Pokud vyjdeme z předpokladu, že vývoj může existovat pouze v čase (vývoj je změna stavu mezi dvěma časovými body a čas má cyklický charakter (model časové linie vypadá jako spirála), tak i vývoj je možno si představit jako spirálu. Revoluce v tomto pojetí znamená změnu směru (otočení zpět) vývoje. V kladném případě závit spirály stoupá o úroveň výše, ale je možné si představit i to, že spirála klesá. To, zda se jedná o vývoj k lepšímu či horšímu, je vždy otázkou subjektivního hodnocení, a proto se téměř vždy názory i diametrálně liší (dokonce i s velkým časovým odstupem od děje).

Vše nasvědčuje tomu, že v současné době dochází či v relativně blízké době dojde k takovéto změně směru vývoje lidské společnosti. Situace vypadá z pohledu grafického modelu tak, že ani není otázkou, zda již jsme v bodě (či blízkosti) otáčky, ale spíše, zda spirála bude klesat či stoupat, i když i v tomto případě se bude nepochybně jednat o hodnocení, které se bude lišit subjekt od subjektu. V porovnání s oficiálně uznávanými dějinami by obrat (revoluce) měl být výraznější, protože v tomto období dochází k ukončení více druhů časových cyklů, což účinky zesiluje, dochází k synergickému efektu.

Osobně jsem přesvědčen, že vývoj bude směřovat od chaosu k řádu, od boje ke zklidnění a od konkurence ke kooperaci. Závažnou otázkou zůstává, zda tento vývoj bude směřovat ve prospěch malé skupiny lidstva a omezení osobní svobody většiny lidí, či ve prospěch většiny společnosti. Zda vývoj bude směřovat ještě k dalšímu zvýšení výskytu parazitismu, nebo k jeho podstatnému snížení a v rámci dalšího vývoje až k jeho úplnému vymizení v jeho čistě negativní formě. Proto si myslím, že pochopení principu a podstaty parazitismu a jeho jednotlivých forem a funkcí, je velmi důležité pro správné určení směru vývoje. Zjednodušeně řečeno – snížení parazitismu v celém systému je možno označit za vývoj po spirále směrem vzhůru a naopak zvýšení parazitismu za vývoj po spirále směrem dolů. Samozřejmě z pohledu úzké skupiny globálních parazitů tomu bude pravděpodobně naopak.

Důležité je uvědomit si, co je to parazitismus a kdo jsou to parazité. Obávám se, že většina lidí, kteří fungují jako „hostitelé“, snadno podléhá různým desinformacím, tito lidé se v problému neorientují a jsou schopni někdy i základní tvůrce užitných hodnot (hostitele) označovat za parazity (například jen z toho důvodu, že tito tvůrci užitných hodnot platí podstatně nižší daně, a tak „parazitují“ na těch, kteří platí daně vyšší).

Otázka parazitů a parazitismu je nyní probírána na všech úrovních. Na úrovni společnosti jsou v centru pozornosti parazité z obou konců společenského spektra, na úrovni biologické jsou to parazité typu tasemnice a na úrovni „esoterických věd“ jsou též uváděni parazité „astrální“. Lidé, kteří mají v centru ohniska své pozornosti jednu z forem parazitismu, budou vždy tvrdit, že ta „jejich“ je ta nejnebezpečnější pro společnost i jedince. V tomto článku se budu věnovat společenské formě parazitismu.

I při zaměření se na společenskou formu parazitismu není zcela od věci podívat se, co říká Wikipedia o biologické formě:

Parazitismus je vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus (parazit čili cizopasník) má zisk a druhý na něj doplácí. 

Obligátní parazitismus (typický, pravý) – je u každého parazita, u něhož alespoň jedna fáze ontogenetického (ontogeneze – vývoj jedince od zárodečného vývoje do zániku) vývoje probíhá na úkor jiného organismu.

Fakultativní parazitismus (podmíněný, příležitostný) – u organismů žijících volně v přírodě, které při náhodném vniknutí do hostitele mohou žít parazitickým způsobem.

Podle časového vztahu k hostiteli se dělí obligátní parazité na dočasné, stálé a periodické. Parazité mají často své „podparazity“, což znamená, že i na nich parazitují další parazité.

Méně známý je pojem parazitoid, což je organizmus, který se vyvíjí v těle nebo buňkách jiného organismu a na konci tohoto vývoje svého hostitele usmrcuje, čímž se odlišuje od klasického parazita.

Myslím, že v podstatě vše, co zde bylo řečeno o parazitech biologických, se dá použít i pro parazity společenské. Na druhé straně jsou prvky společenského parazitismu, které se v přírodě nevyskytují, a pokud ano, tak jen zcela výjimečně.

Některé formy lidského parazitismu se označují za hyenismus, i když si myslím, že je to vůči hyenám nespravedlivé. Zvláště charakteristické pro zřejmě nejzhoubnější druh parazitismu (pro lidstvo jako celek) je opak toho, co se v přírodě běžně vyskytuje. V přírodě ve velké většině případů relativně malé (ve vztahu k hostiteli) organismy často v početném množství parazitují na velkém hostiteli. Ve společnosti naopak malé množství velkých (bohatých a mocných) parazitů parazituje na velkém množství malých (chudých a bezmocných) hostitelů. Obecně známý příklad – ředitel ČEZu svou odměnou parazituje na milionech odběratelů elektřiny, i když to ve světovém měřítku nebude zdaleka ten příklad nejkřiklavější.

Pro orientaci v problému společenského parazitismu považuji za nutné vymezit, co se touto společenskou formou parazitismu v mém pojetí rozumí.

Společenský parazitismus je vynucené (z pohledu hostitele nedobrovolné) přisvojení si užitné hodnoty vytvořené jinými (hostiteli), které je nepřiměřené užitné hodnotě vytvořené parazitem.

Touto nepřiměřeností se rozumí i ty velmi časté případy, kdy parazit nevytváří žádnou užitnou hodnotu. Užitnou hodnotou se v daném případě rozumí užitečnost výrobku nebo služby pro většinu lidí. Důležitou součástí této „definice“ je to, že se nejedná o dobrovolné předání užitné hodnoty, protože pak by se do kategorie společenských parazitů dostaly (z pohledu mého pojetí nesprávně) například i všechny děti do doby než jsou schopny se o sebe postarat. Tím ale nechci říct, že se v rodinných vztazích nemohou vyskytovat některé druhy parazitismu.

Aby nevzniklo nedorozumění, tak o dobrovolnost v tomto pojetí se nejedná při uzavírání smlouvy o hypotéce, protože hypotéku bez úroků nelze „běžně na trhu“ získat. Svobodnu vůli máme při rozhodování, zda si vezmeme hypotéku, ale ne, zda budeme platit úrok či nikoliv.

Jsou však i tací parazité, kteří vytvářejí zápornou užitnou hodnotu, tj. vlastní činností škodí svému hostiteli nebo hostitelům, tedy škodí i něčím dalším než jen svým parazitováním. Typickou ukázkou jsou někteří příslušníci byrokracie a minimálně alespoň z části i příslušníci vojensko-průmyslových komplexů, farmaceutických, energetických koncernů apod.

Z pohledu velikosti parazitismu lze dělit parazity na malé (drobné), střední, velké a globální. Zařazení jedinců do jednotlivých kategorií bude vždy subjektivním hodnocením, a proto se může lišit, zejména při hodnocení vlastního parazitismu, pokud si je ovšem nějaký parazit ochoten připustit, že je parazit. Předpokládám, že zvláště malí a střední parazité se takto nebudou hodnotit.

Vymezení pojmu parazitismu má spodní i horní hranici. Z jedné strany se nejedná při vytváření užitné hodnoty pouze o lidi, kteří přímo vytvářejí výrobky nebo provádějí služby, ale z druhé strany se nejedná o jakoukoliv ostatní činnost, za niž je poskytována odměna.

Rovněž nepředpokládám, že by užitná hodnota v tomto pojetí měla sloužit pouze k uspokojování základních životních potřeb. Často vzpomínaní sportovci, herci a zpěváci rovněž vytvářejí pro mnoho lidí určitou užitnou hodnotu byť nemateriální povahy, takže i v tomto případě je odměna na místě. Problém spočívá v nepřiměřenosti jejich odměny k vytvořené užitné hodnotě. Dokonce i dnes nejvíce (pravděpodobně oprávněně) nenávidění bankéři vytvářejí svojí službou užitnou hodnotu pro lidi, ale parazitismus spočívá v až křiklavé nepřiměřenosti odměňování téměř všech lidí pracujících v bankovnictví v poměru k velké většině ostatních lidí vytvářejících užitné hodnoty.

Dělicí hranice mezi tím, kdy se ještě nejedná o parazitismus a kdy už se o parazitismus jedná, je víceméně mlhavá a bude vždy otázkou subjektivního hodnocení s tím, že logicky většina lidí sebe jako parazity vnímat nebude. Na druhé straně tendence zařazovat druhé lidi do kategorie parazitů bude zase značná a často i zřejmě nesprávná.

Ještě částečně pochopitelná (i když zcela nesprávná) je domněnka lidí, kteří přímo vlastní činností vytvářejí výrobky či služby, že ostatní organizační, řídící, konstruující, projektující a podobní pracovníci na jejich práci pouze parazitují.

Podstatně obtížněji pochopitelná se mi zdá „víra“ některých lidí z řad těch více vydělávajících (zejména profesí jako jsou makléři, právníci, exekutoři, bankovní pracovníci, finanční poradci, pracovníci marketingu apod.), že právě lidé „vlastnoručně“ tvořící výrobky či služby na nich parazitují, protože se přiživují na jejich vysokých daních. Při tom zcela zapomínají, že tito „parazité“ vytvářejí užitnou hodnotu a vztah parazitismu a hostitelství je spíše obrácený. Podrobněji se k tomu vyjadřuji v článku „Cílem je zaměstnat mysl lidí zástupnými problémy, aby se nesnažili pochopit podstatu“.

Zejména díky do určité míry umělým mediálním kampaním je nyní centrem pozornosti parazitismus z dolní části společenského spektra (velmi politicky korektní pojmenování ). Nemyslím, že by se tento druh parazitismu neměl řešit, jen upozorňuji, že velmi hrubým odhadem jeho zátěž celé společnosti tvoří maximálně deset procent zátěže společnosti působené parazitismem z horní části společenského spektra.

Dle mého názoru není možné úspěšně řešit problémy současné společnosti bez řešení problému parazitismu. Dokonce si myslím, že přechod od parazitického systému k symbiotickému systému (v neposlední řadě symbiotického i ve vztahu k přírodě a Zemi) je podmínkou překonání současné krize ekonomické a společenské v celosvětovém měřítku, pokud si ovšem někdo (a jsou nepochybně tací) nepředstavuje jako překonání krize zavedení NWO.

Protože na to stále znova narážím v různých diskuzích, považuji za nutné opětovně zdůraznit, že představa, že vzniklá krize je způsobena hloupostí a neschopností těch nahoře (ať už si pod tím představuje kdo chce co chce), je dle mého názoru naivní a neumožňuje chápat to, co se ve skutečnosti děje. Jsem přesvědčen, že právě naopak současná krize je tvořena velmi sofistikovaně s cílem míru parazitismu ve prospěch relativně malé skupiny lidí zvýšit a parazitický systém upevnit a globalizovat.

Obávám se, že ještě stále poměrně velká část lidí nechápe, o co se jedná a vnímají parazitismus jako něco normálního, maximálně u křiklavých případů jako něco, co by se dalo vysvětlit mimořádnou vadou charakteru některých lidí. Nechápou, že se v podstatě jedná o parazitický systém. Neuvědomuje si to nejen střední třída parazitů, ale dokonce i hodně příslušníků střední třídy hostitelů. Nebezpečí spočívá v tom, že se začnou probouzet až tehdy, kdy se střední třída hostitelů stane nižší třídou hostitelů, nižší třída hostitelů přestane být hostiteli, či se dokonce zařadí do nižší třídy parazitů a střední třída parazitů se stane hostiteli či dokonce nižší třídou parazitů.

Zajímavá je situace střední třídy parazitů, kteří jsou v současné době oporou systému, protože oni si neuvědomují, či odmítají si připustit, že pokud se systém bude vyvíjet v tom směru, ve kterém ho podporují, tj. k NWO, tak jen velmi malá část jich zůstane ve skupině středních parazitů. Při tom je to celkem logické, že v případě, kdy se globálním parazitům podaří dostat systém plně pod kontrolu, nenechají na svých hostitelích cizopasit malé a střední pro systém nepotřebné parazity. Názorným příkladem jsou politici a pracovníci médií.

Mnohé však nasvědčuje tomu, že doba probuzení se blíží a nebude málo lidí, pro které toto probuzení bude skutečně velkým šokem. Dospěl jsem k závěru (a byl bych rád, kdyby nesprávnému), že bez skutečně šokové terapie k tomuto probuzení u mnoha lidí nedojde.

Bez probuzení větší masy lidí (nejen v jedné zemi) nezačne vývojová spirála stoupat směrem vzhůru. Přes neutěšeně vypadající situaci jsem optimista a věřím, že ke kýženému obratu dojde v relativně krátké době, tj. v horizontu jednoho či dvou roků. Kdo sleduje informace ze světa nejen z oficiálních médií, může pozorovat, že určité signály optimistického vývoje již zde skutečně jsou.

Diskuze

32 příspěvků ( 32 nových)