Zvědavec

Komentáře

Zbankrotovaná Říše udržuje tisíce základen v zahraničí

Durval de Noronha Goyos( více o autorovi > )

12.9.2011

Dalšími příjemci zavrženíhodné a devastující americké přítomnosti jsou Kuba, Paraguay, Kolumbie, Irák (přes 100), Afghánistán (asi 80), Jižní Korea, Austrálie, Egypt, Bahrajn, Řecko a Rumunsko, abychom uvedli jen některé z téměř 70 zemí.

Armáda stála USA v roce 2010 asi 800 miliard dolarů, plus mimořádné výdaje začleněné do rozpočtu prezidentem Barackem Obamou, ve výši 1 bilionu dolarů, kdy se celková částka rovná 13% GDP země!

Americké vojenské výdaje představovaly v roce 2010 zhruba 45% celkových světových výdajů. Jejich spojenci utratili ve stejném roce za armádu dalších 28%. Takže USA, jejich spojenci a klientské státy, které jsou dnes také nesolventní, vydaly v r. 2010 za zbrojení celkem 73% z celosvětové částky.

Na konci roku 2008 udržovaly USA v zahraničí asi 550,000 vojáků, a to mimo žoldáků, používaných v některých zemích, jako Irák. Toto číslo je o 10% vyšší, než v r. 1985, na vrcholu studené války, což ukazuje, že americký vojensko-průmyslový komplex našel ospravedlnění pro zachování a dokonce zvýšení své moci v zemi, dokonce i ve fázi mezinárodního politického uvolnění.

Dnes je za velící organizaci amerických ozbrojených sil považováno PACOM (Pacifické velitelství), které je používáno pro vyhrožování Číně; EUCOM (Evropské velitelství), které je strukturováno tak, aby ohrožovalo Rusko a Afriku; CENTCOM (Velitelství střed), které je používáno k ohrožování a intervencím na Středním východě; a SOUTHCOM (Velitelství jih), vytvořené v červenci 2008, krátce po oznámení velkých ropných nalezišť v Brazílii, které ohrožuje nás všechny, včetně Brazílie, spolu s mírumilovnými lidmi střední a jižní Ameriky.

Britský historik Paul Kennedy v Nástupu a pádu velmocí, napsané v r. 1986, řekl, že velká zkouška trvanlivosti hegemonické mocnosti ve světě se bude v budoucnosti stejně tak týkat USA. Podstata této zkoušky spočívá na jedné straně v tom, jestli je daná země schopna udržet rozumnou rovnováhu mezi svými vnímanými potřebami a prostředky, kterými je financuje. Na druhé straně souvisí tato zkouška se schopností zachovat si technologickou a ekonomickou základnu své moci.

Zdá se jasným, že v r. 2011 USA nemohou v této zkoušce v těchto dvou bodech obstát. V podstatě za situace, kdy je jejich kapacita zadlužování vyčerpána a jsou nuceny tisknout peníze, aby mohly koupit dluhopisy, které vydaly, jsou dnes Spojené státy finančně závislé na zemích jako Čína, Brazílie a Rusko, nikoliv na spojencích. Budou tyto země akceptovat financování vojenského komplexu, který je ohrožuje?

Když komentoval pád Říše římské, Edward Gibbon ve své klasice Úpadek a pád Říše římské poznamenal, že „úpadek Říma byl nevyhnutelným důsledkem nestřídmé pompéznosti“.

„Prosperita přezrála a přelila se do začátku dekadence. Příčiny destrukce byly znásobeny rozšiřováním dobyvačných válek, a jak čas nebo neštěstí odstranil umělé pilíře, celá obrovská konstrukce se zřítila pod vlastní vahou.“

Gibbonovy poznámky sedí na situaci, ve které se nyní USA nacházejí, jako zadnice na nočníku.

Diskuze

11 příspěvků ( 11 nových)