Zvědavec

Komentáře

Vzpoura v Libyi zprávou pro Chaveze

Nil Nikandrov( více o autorovi > )

7.9.2011

Náměstek venezuelského ministra zahraničí a stálý velvyslanec v OSN Jorge Valero Briceňo útok odsoudil v Radě bezpečnosti OSN. Mezitím latinsko-američtí komentátoři interpretovali útok vzbouřenců na venezuelskou diplomatickou misi v Tripolisu jako zprávu pro Chaveze a výhrůžku, že bude dalším na řadě, po Kaddáfím. Je široce očekáváno, že postup Říše, uplatněný při destabilizaci Libye a Sýrie, bude v dohledné budoucnosti použit i ve Venezuele… Reuters zmínila tento plán 17. srpna, kdy uvedla, že „politické násilí ve Venezuele hrozí podkopat výsledek příštích voleb, ať již prezident Hugo Chavez získá další šestileté funkční období, nebo ne“. Vypuknutí protestů ve Venezuele bude podporováno hlasitými mediálními kampaněmi spuštěnými BBC, Euronews, CNN, Fox, Al Jazeera atd. a pravděpodobně bude zároveň docházet k aktům vandalismu a pouličním vraždám páchaným teroristickými skupinami, které proniknou do Venezuely z jiných zemí. Celkově bude Venezuela čelit upgradované barevné revoluci, jejíž součástí bude ozbrojené násilí silnější než kdy jindy. Pentagon, americká výzvědná komunita, americké ministerstvo zahraničí a odpovídající agentury Velké Británie, Španělska, Izraele, Kanady a dalších jsou zcela jistě pověřeny zabránit znovuzvolení Chaveze v r. 2012 a je to součástí jejich psaných úkolů…

Protože si je nadcházejícího silového testu vědom, projevuje Chavez, drsný politický veterán, nejen naprostou důvěru ve výsledky blížících se průzkumů mínění, ale dokonce se zavázal, že bude kandidovat ve volbách i v r. 2018. Jeho program je praktického charakteru a je vyjadřován nanejvýš jasně. Spoléhání se na podporu lidí a loajální armádu by mělo pomoct neutralizovat jakékoliv konspirace, a nadvláda Říše nepotrvá navěky. Chavezův optimismus je založen na pochopení, že USA ve svém současném imperiálním stavu jsou odsouzeny k zániku, protože vracející se ekonomické krize a domácí půtky mezi politickými frakcemi, etnickými skupinami a korporátním obry v 21. století nevyhnutelně erodují jejich moc. Krok za krokem, za cenu krveprolití a lidského utrpení, přijdou USA o svoji roli světového četníka a globálního parazita. Eskapády v zahraniční politice a pokusy převálcovat vzdorující režimy se budou množit, jen aby přiblížily konec americké agonie. Chavez je přesvědčen, že zánik Říše bude znamenat konečnou tečku za dlouho hledanými řešeními za historicky k zániku odsouzený imperiální systém.

Venezuelský vůdce mluví často o eskalaci socio-ekonomického napětí v USA a dalších západních zemích. Ačkoliv nemoci západu zůstávají neuznávány a protesty znevýhodněných sociálních vrstev, včetně velké části střední třídy, jsou potlačovány, udržení situace pod kontrolou je pro vlády stále větší výzvou, se kterou se nemohou vypořádat pomocí tradičních represivních prostředků. V důsledku toho se objevil plán použít ozbrojené síly těchto zemí proti vlastním obyvatelům, a v souladu s tím jsou již armády cvičeny. „Války proti terorismu“, ve kterých se americké ozbrojené síly běžně střetávaly s civilisty, deformovaly mentalitu amerického důstojnictva do té míry, že se zdá, že ztratilo veškeré zábrany pro mise s cílem zlikvidovat domácí konspirace, páchané údajně muslimskými extremisty, populistickými vůdci, rudými, proti-systémovým podzemím atd.

Militarizace USA dosáhla takových rozměrů, že přeměna ekonomiky této země na více civilní slibuje velké bolesti. Dnes by dokonce i sebemenší škrty ve vojenských rozpočtech vykolejily americkou ekonomiku jako celek, zatímco udržování vypaseného vojensko-průmyslového komplexu nad vodou způsobuje ozbrojené nepřátelské akce v různých částech světa. Protože se americké voličstvo bojí, že se bude muset vypořádat s konflikty v Sýrii, Iránu, na Kavkaze nebo jinde, může militantnost populace oživit pouze drama srovnatelné s 11. zářím. Chavez pevně věří, že teroristický útok 11. září 2001 zosnovaly americké a izraelské tajné služby. Protože ví, že elita CIA, DIA, tajných služeb dalších západních zemí a Mossadu pracuje proti Venezuele, často se k tomuto tématu vrací a venezuelské televizní stanice vysílají programy varující před pravděpodobnými provokacemi, které mají podkopat bolívarský režim.

Agresivní křeče Říše, její pohrdání mezinárodním právem, salta v rozhodování Washingtonu a jeho politice a americká tendence spojovat se se zrádcovskými skupinami v zemích, které vzdorují americké nadvládě, vyvolávají obranné reakce po celém světě a vedou k tomu, že země zůstávají mimo americkou sféru, aby posílily svoji suverenitu. Vzestup regionálních center moci získá v důsledku toho na síle, a dokonce i v zemích, které jsou pod různými záminkami usměrňovány NATO, postupně převáží v domácí politice anti-americké síly. V dnešním světě se jakákoliv agrese trvale setkává s odporem.

Od neúspěšného amerického pokusu vyvolat ve Venezuele změnu režimu v letech 2002-2003 bylo Chavezovou strategií izolovat armádu a ekonomiku země, obzvláště energetický sektor, od amerického vlivu. Konfrontace nemůže být, kvůli dobru samotného Chaveze, jeho cílem, vzhledem ke zjevnému nepoměru mezi USA a Venezuelou, ale ta musí diverzifikovat své mezinárodní vztahy a hledat schůdné alternativy ke statutu, který měla v předchavezovské éře, kdy byla tato země přidruženým státem Říše, jehož existence coby dalšího Portorika byla blahosklonně odsouhlasena. V té době byla venezuelská horní třída amerikanizovaná do té míry, že uvažovala dokonce o úplné integrace země do USA. Dodávat ropu na globální trh za směšné ceny a těšit se veškerému pohodlí dostupnému zlaté miliardě bylo snem liberálů, kteří byli venezuelskou revolucí vypuzeni a stali se Chavezovými úhlavními nepřáteli. Jsou to lidé, kteří buší do Chaveze kvůli každému kroku majícímu za cíl posílit nezávislost Venezuely. Pro ně je znárodnění ropného sektoru, prohlubující se spolupráce s Ruskem a Čínou, vytvoření populistického bloku ALBA a pěstování vztahů s Brazílií, která se přeměnila na ekonomickou velmoc latinské Ameriky, nepřijatelné, jako opatření likvidující pro opozici možnost návratu.

Washington byl viditelně rozzuřen nedávným rozhodnutím Chaveze uložit část venezuelských měnových rezerv v zemích BRICS, včetně Ruska, a vyzvednout si venezuelské zlaté rezervy v zahraničí. Chavez řekl, že americká a evropské ekonomiky jdou ke dnu, že nadešel čas napojit se na potenciál takových zemí jako Čína, Rusko a Brazílie, a označil stažení aktiv z USA a Evropy za „zdravé opatření“ pro Venezuelu „v předvečer krize kapitalismu“. Není pochyb, že strategie stojící za převodem aktiv ze západních bank se neomezuje jen na výše uvedené – ve Venezuele museli vzít do úvahy i faktickou konfiskaci libyjských rezerv známých jako „Kaddáfího zlato“. Venezuelská vláda má důvody věřit, že za jistých okolností mohou aktiva země na západě čelit zmrazení, například pod záminkou, že západní společnosti vznesly požadavky na kompenzace v souvislosti se znárodňováním ve Venezuele. Repatriace zlatých rezerv Venezuele také pomůže udržet ekonomiku při životě v případě, že se dolar a euro silně znehodnotí.

Chavez radí ostatním latinsko-americkým zemím, které drží v bankách na severu asi 570 miliard dolarů, a tudíž investují do jeho rozvoje, tohoto příkladu následovat. Bank of England, která má od r. 1980 v úschově 99 tun venezuelského zlata, byla první, kdo dostal požadavek na vrácení. Zlato z amerických, kanadských, švýcarských a francouzských bank bude do Venezuely přesunuto obdobně. V tuto chvíli je mimo zemi uloženo něco málo pod 58% venezuelských zlatých rezerv, jejichž celková výše je 365 tun. Země ALBA, zdá se, na Chavezovu výzvu k repatriaci zlata slyší. Je třeba také poznamenat, že při své návštěvě v Caracasu v srpnu 2011 šéf ruské diplomacie S. Lavrov uvedl, že Moskva by pohotově zvážila venezuelskou nabídkou vzít tato aktiva do úschovy, čímž de facto vyjádřil podporu kurzu, kterým se Chavez vydal. Reakce Pekingu byla v podstatě identická s reakcí Moskvy.

Analytici považují Chavezův tlak na vytvoření latinsko-americké finanční architektury nezávislé na západě za riskantní podnik. Kaddáfího plán převést impozantní měnová aktiva vlastněná Libyí ze západních bank do čínských byl jedním z důvodů, proč se stal cílem lovu na člověka. Je jasné, že západ Chavezovi nezapomene, jak rozbil mýtus o ekonomickém zotavení v USA a Evropě. Radikální zpráva venezuelského vůdce, že americké a evropské ekonomiky jdou ke dnu, zcela jistě u těch, kteří jsou schopni poslouchat, zarezonovala.

Diskuze

9 příspěvků ( 9 nových)