Zvědavec

Komentáře

Západ může provést invazi do Sýrie, aby tam hledal chemické zbraně

Sergej Balmasov( více o autorovi > )

6.9.2011

Zatím není situace pro Sýrii tak špatná. Zaprvé, navzdory podivnému přístupu Ruska k syrským událostem se západu nepodařilo získat bianco šek pro vypořádání se s Assadem. V první polovině srpna Rusko umožnilo vznik dvou prohlášení Rady bezpečnosti OSN odsuzující akce syrského vedení. Nicméně ta neměla právní sílu a západ nemohl uvalit mezinárodní sankce.

Zadruhé, Bashar al-Assad je na vrcholu. Arabové, obzvláště ti, kteří nejsou Syřany, o něm nemívali nejlepší mínění. Neočekávali zázraky od muže v civilním obleku, vzdělaného jako oftalmolog, který se nějakým nedorozuměním dostal k moci v jedné z klíčových zemí arabského světa.

Avšak, jak se stává často, tento dojem byl klamný. Bashar al-Assad byl připraven věnovat svůj život medicíně, ale osud tomu chtěl jinak. Nástupcem bývalého vládce Hafeze al-Assada měl být starší Basharův bratr, Basel.

Byla to bezpochyby silná osobnost. Jedním z příkladů jeho neúnavného boje proti pašování aut, do kterého byli zapojeni někteří prominentní členové syrského vedení, je, že nařídil zabavit desítky pašovaných aut na hranici s Libanonem a nechal je prostě přejet tankem.

V Sýrii se všeobecně věří, že tato skutečnost vedla k jeho smrti, a několik Syřanů věří tomu, že se prostě zabil při automobilové nehodě. Nicméně byla to tragická smrt jeho bratra, co náhle změnilo život Bashara Assada, který byl pak nucen vzdát se své oblíbené aktivity a zabřednout do politiky, která mu byla cizí.

Jeho otec mu zanechal zemi se spletí vnitřních a vnějších problémů. Jednou z primárních věcí byla již dlouho přezrálá potřeba zmodernizovat stát, který byl brzděn společenským okruhem jeho otce. Navzdory výraznému pokroku v Sýrii, souvisejícímu s poněkud pomalou, ale přesto pozorovatelnou ekonomickou liberalizací, nebyla tato země stále příliš na dnešní test odolnosti připravena. Bashar al-Assad, kterého mnozí na západě rozlišovali od starých arabských vládců, kteří vždy nosili uniformu, se dostal pod silný útok západu.

Porůznu, na rozličných místech země, propukala jedno po druhém ozbrojená povstání. Západní média spustila proti Basharovi Assadovi informační teror kvůli „krvavému potlačení syrské revoluce“, ačkoliv povaha letních protestů byla otevřeně diktována extremistickými a teroristickými prvky.

Jak Pravda.ru informovala dříve, stávajícímu syrskému prezidentovi byla navržena rezignace na svůj post za výhodných podmínek, v opačném případě mu bylo vyhrožováno Haagským tribunálem, a dokonce vojenskou intervencí (jako v případě Turecka). Nicméně „oftalmolog“ připravil překvapení. Ti analytici, kteří věřili, že jeden z nejmladších prezidentů naší doby to vzdá, se přepočítali. Mnozí ho považovali za nezkušeného vládce, který, když byl připraven o výslovnou podporu Moskvy, bude nucen kapitulovat.

Nicméně Assad ml. je očividně důstojným nástupcem svého otce, který měl přezdívku Lev. Během téměř šesti měsíců konfrontace neudělal žádnou strategickou chybu, která by západu umožnila ho izolovat. Hlavní věcí je, že úspěšně přestál test odolnosti, „test z Hama“. Vzpoura v tomto městě, zorganizovaná zahraničními výzvědnými službami a financována Saudy, ohrožovala existenci nejen současného režimu v Damašku, ale celé Sýrie jako země.

Zahraniční organizátoři „syrské demokracie“ pochopili, že Bashar Assad by měl nepokoje v Hama potlačit. Ne bezdůvodně přišli na podporu vzpouře americký a francouzský velvyslanec, kteří vyzývali místní „Muslimské bratrstvo“, aby následovalo příklad „severní Afriky“.

Ba co víc, tento scénář byl považován za scénář výhra-výhra: pokud by to syrský prezident zabalil, mohla by být Sýrie odepsána. Objevení se „syrského Benghází“ tváří v tvář alternativní moci v Hama nabízelo vynikající příležitosti pro proti-syrské akce.

Nicméně mohli ignorovat další scénáře odzkoušené v r. 1982 na Assadovi starším. Během likvidace únorové vzpoury v Hama, bylo, podle různých údajů, zabito 10 až 40 tisíc lidí. V té době vzpouru potlačil jeden z příbuzných syrského prezidenta, ale byl ve svých vojenských operacích méně než jemný, což vysvětluje velký počet obětí.

Západ nevylučoval, že se tento scénář o 30 let později zopakuje. Nicméně v případě opakování událostí by byl Bashar al-Assad postaven na roveň nejkrvavějších diktátorů v historii. V r. 1982 byl Hafez al-Assad podporován SSSR, a dnes jeho syn žádné takové ochránce nemá. Západ doufal, že v tomto scénáři nebudou moct dokonce ani Rusko, ani Čína události ignorovat a budou muset syrského vůdce odsoudit.

Nicméně zatím nefungoval ani jeden scénář. Západ zjevně prezidenta Assada démonizoval příliš rychle a snažil se ho připravit o legitimnost. Krveprolití v důsledku aktivit západních a saudských výzvědných služeb v Sýrii nebylo dostatečné, aby z Bashara Assada učinilo ne-li dalšího Saddama Husseina, tak aspoň al-Kaddáfího.

Pořádek v Hama byl obnoven za relativně mála krve (maximální, a evidentně přehnaný, počet obětí v Hama je 150). Mladý prezident vsadil na důmyslnou operaci, která si zaslouží zvláštní článek.

Syrské bezpečnostní jednotky nevykonávaly své úkoly způsobem, jakým západ chtěl, a ten je nyní nucen změnit taktiku. Samozřejmě, že od pokusů destabilizovat Sýrii a podpořit rozvratné prvky nikdo na západě neupustí.

Nicméně protože se Assad projevil jako houževnatý a nepodlehl hrozbě vojenské intervence, přišla na řadu také ekonomická opatření.

Tón udávají Spojené státy, které se rozhodly připravit Sýrii o cizoměnové příjmy z ropy a plynu. V příštích dnech učiní Evropská unie totéž. Itálie, která požádala o odložení zavedení ropného a plynového embarga proti Damašku až do listopadu 2011, se proti těmto opatřením staví a doufá, že do té doby najde alternativní zdroj dodávek uhlovodíků. Nicméně žádný okamžitý účinek ropného a plynového embarga očekávat nelze. Sýrie se těší značné podpoře Teheránu, který by v žádném případě nedovolil ekonomický kolaps svého klíčového spojence.

To poskytuje prostor pro „irácký scénář“ proti Damašku. Bashar Assad má údajně k dispozici obrovské zásoby chemických zbraní a existuje nebezpečí, že by nad nimi mohl ztratit v případě masových protestů kontrolu. A proto je nutné donutit ho se chemického arzenálu vzdát.

Na posledním brífinku mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Newland uvedla, že Sýrie má zásoby nervově paralytických plynů a yperitu. Dodala, že za úzké spolupráce se spojenci zajistí, že tyto zbraně se nedostanou do nevhodných rukou.

Přirozeně, že západ nebude věřit ujišťováním Damašku, že žádné toxické látky nemá. Hlavní věcí je zajistit, aby svět uvěřil v hrozbu přicházející ze Sýrie, a pod touto záminkou se mohlo přistoupit k vojenským akcím. Součástí tohoto postupu je ignorování názoru Rady bezpečnosti OSN, organizace, která ztratila důvěryhodnost již v r. 1999, během agrese proti Jugoslávii.

Diskuze

10 příspěvků ( 10 nových)