Zvědavec

Komentáře

Znásilnění Libye

Zvláštní jednotky NATO na zemi

Bill Van Auken( více o autorovi > )

29.8.2011

V celém hlavním městě Libye pokračují boje a jeho dva miliony obyvatel se staly rukojmím ozbrojených gangů a západních jednotek zváštního nasazení.

Hlavním bodem operací NATO se stala zoufalá snaha najít a zavraždit Muammara Kaddáfího, který vládl této zemi 42 let. Na jeho hlavu byla vypsána odměna ve výši 2 miliony dolarů a britská média se nyní otevřeně chvástají, že jeho hledání a hledání jeho rodiny vedou zvláštní jednotky SAS. Do této severoafrické země byl soustředěn velký počet vyzbrojených amerických bezpilotních letounů Predator, špionážních letadel AWACS a dalšího výzvědného vybavení, aby se tento hon na člověka usnadnil.

Záminka, že USA a jejich evropští spojenci z NATO intervenovali v Libyi proto, aby „ochránili civilisty a civilní oblasti před útoky“, jak uvádí rezoluce Rady bezpečnosti OSN, byla prakticky odhozena. Zpoza fíkového listu této rezoluce se vynořil imperialistický a koloniální charakter této války.

Ustanovení Rady bezpečnosti, že pozemní jednotky nebudou do země vyslány, že je v platnosti zbrojní embargo a že žoldáci nesmí do Libye vstoupit, byla v této zločinné operaci s cílem získat kontrolu nad na ropu bohatou bývalou kolonií a vykrást její zdroje přehlížena. Ani se příliš nepokouší zakrýt fakt, že zvláštní jednotky, agenti rozvědky a smluvní vojenští žoldáci zorganizovali, vyzbrojili a vedli „rebely“, kteří nedosáhli jediného postupu bez toho, aby nebyly předtím letadly NATO zlikvidovány vládní jednotky.

Poté, co byli bombami a raketami NATO terorizováni pět měsíců, nyní lidé v Tripolisu čelí náhlé smrti a vynořující se humanitární katastrofě, v důsledku kampaně NATO na „ochranu civilistů“.

Kim Sengupta z Independent informoval ve čtvrtek z předměstí Tripolisu Abu Salim, na které „rebelové“ zaútočili pod krytím náletů NATO. Protože je známé jako pro-Kaddáfího oblast, byli obyvatelé vystaveni vládě teroru.

„Pro obyvatele Abu Salim nebylo úniku, byli chyceni v pasti bojů odehrávajících se všude kolem nich,“ informoval Sengupta. „Na rohu ulice byl v přestřelkách zabit člověk, zadní strana jeho košile nasákla krví a byl ostatními odtažen. „Znám toho muže, je to prodavač,“ řekl Sama Abdessalam Bashti, který právě přeběhl přes ulici, aby se dostal domů, „Rebelové útočí na naše domovy. To by se dít nemělo.““

„Rebelové říkají, že tam bojují s vládními jednotkami, ale všechny oběti jsou civilisté, jediné poškozené budovy jsou budovy patřící místním lidem. Rebelové také rabovali, chodili do domů, prohledávali lidi a brali si věci. Proč to dělají?

Na dotaz, proč místní obyvatelé vzdorovali převzetí města NATO vedenými jednotkami, Mohammed Selim Mohammed, 38letý inženýr, Independent řekl: „Možná jen nemají rádi rebely. Proč lidé mimo Tripolisu přicházejí a zatýkají naše muže?“

Mezitím další zprávy obnažily válečné zločiny spáchané NATO a jeho místními agenty na půdě Tripolisu. Jak Associated Press, tak Reuters zdokumentovala masakr spáchaný na stoupencích Kaddáfího na náměstí u prezidentského paláce, na který byl v úterý proveden útok a byl vyrabován.

„Těla jsou rozeseta po travnatém náměstí u paláce Muammara Kaddáfího Bab al-Aziziya. Leží na travnatém povrchu, jako by spali, rozlezlí ve stanech. Někteří mají zápěstí spoutána plastovými pouty,“ oznámila AP.

„Identita těchto mrtvých je nejasná, ale s největší pravděpodobností jde o aktivisty, kteří ustavili improvizované stanové městečko jako projev solidarity s Kaddáfím u jeho paláce a jako projev vzdoru proti bombardování NATO.“

AP uvedla, že tento odporný objev vyvolal „znepokojivé strašidlo masového vraždění nebojovníků, zadržených a zraněných“.

Mezi těly popravených, dodala zpráva, bylo několik lidí, kteří „byli střeleni do hlavy, s rukama svázanýma za zády. Tělo v zeleném lékařském nemocničním rouchu bylo nalezeno v kanálu. Těla byla nafouklá“.

V reportáži ze stejného vražedného pole Reuters napočítala 30 těl „prošpikovaných kulkami“. Poznamenala, že „pět mrtvých se nacházelo v polní nemocnici poblíž, jeden na ambulanci přivázaný k nosítkům s intravenózní kapačkou v paži“. Dvě těla byla spálena k nepoznání.

Amnesty International přišla s akutními obavami ohledně vraždění, mučení a brutálního nakládání s lidmi sehnanými „rebely“, obzvláště afrických gastarbeiterů, kteří byli učiněni cílem odplaty kvůli barvě své kůže.

Ve zprávě z provizorního koncentračního tábora, založeného NATO vedenými jednotkami ve škole v Tripolisu, Amnesty uvedla:

„V přelidněné cele, kde bylo drženo asi 125 lidí, kteří se nemohli pomalu ani pohnout, řekl jeden chlapec Amnesty International, jak reagoval na výzvu vlády Kaddáfího, aby šli dobrovolníci bojovat proti opozici.“

„Řekl, že byl odvezen do vojenského tábora v Az-Zawiya, kde dostal kalašnikov a nevěděl, jak ho použít.“

Amnesty International řekl: „Když NATO tábor 14. srpna bombardovalo, přeživší utekli. Zahodil jsem zbraň na zem a požádal o útočiště v domě poblíž.“

Řekl jsem vlastníkům, co se stalo, a ti zavolali revolucionáře, protože ti přišli krátce poté.

„Křičeli na mě, abych se vzdal. Dal jsem ruce nahoru. Srazili mě k zemi a dali ruce za hlavu. Pak mi jeden řekl, abych vstal. Když jsem to udělal, střelil mě z blízka do kolena. Upadl jsem a oni mne byli pažbami pušek po celém těle a do tváře.“

„V důsledku toho mám za levým uchem tři stehy. Ve vězení nás někdy bijí a uráží, nazývají nás vrahy.“

Kaddáfího voják vyprávěl podobný příběh, kdy vzpomínal, že byl zajat 19. srpna, když nesl své jednotce zásoby. „Řekl, že byl mlácen po celém těle a tváři pažbami pušek, bit a kopán. Měl viditelné známky odpovídající jeho svědectví.“

Amnesty uvedla, že vůdci „rebelů“ odhadli, že třetina zadržených byli „zahraniční žoldáci“, což znamená Afričané ze subsaharské Afriky. „Když Amnesty International mluvila s několika zatčenými, řekli, že jsou gastarbeiteři. Řekli, že byli pod hlavněmi zbraní vytaženi ze svých domovů, pracovišť a z ulic, kvůli barvě své kůže.“ Několik z nich řeklo, že se báli o život a že jim bachaři řekli, že budou „zlikvidováni nebo jinak odsouzeni k smrti“.

Mezi zatčenými byla rodina z Čadu, včetně malého dítěte, která byla vytažena z náklaďáku, když jela na farmu sbírat úrodu. 24letý muž z Nigeru, který pracoval v Libyi pět let, Amnesty řekl, že ho ozbrojení muži vytáhli z domova, spoutali ho a zbili a hodili ho do kufru auta. „Nejsem do tohoto konfliktu vůbec zapojen,“ řekl. „Jen jsem si chtěl vydělat na chleba. Ale kvůli barvě mé kůže jsem se ocitl za mřížemi. Kdo ví, co se mi nyní stane.“

Skupina pro lidská práva také citovala zprávu Reuters, jejíž tým viděl, jak náklaďák „rebelů“ veze tři černochy na korbě. Jeden z nich Reuters řekl, že je Nigerijec. „Vzlykal, když říkal: Neznám Kaddáfího. Neznám Kaddáfího. Jen tu pracuji.““

Zprávy a výroky mezinárodních agentur pomoci varují před humanitární katastrofou ve městě, v důsledku obléhání NATO. Ve zpravodajství z místní nemocnice Telegraph uvedl: „Jak v ulicích Tripolisu zuřila bitva, byly přivezeny stovky obětí, bojovníci rebelů, Kaddáfího vojáci a nešťastní civilisté, kteří vedle sebe leželi na postelích a dokonce i podlaha byla zalita krví, křičeli nebo naříkali v agonii. Mnozí zemřeli předtím, než mohli být ošetřeni.“

Noviny udělaly rozhovor s dr. Mahjoubem Rishi, profesorem chirurgie v nemocnici: „Během několika hodin jich přivezli stovky. Bylo to jako scéna z pekla. Zranění způsobená raketami byla nejhorší. Škody, které způsobují lidskému tělu, jsou na pohled šokující, dokonce i pro někoho jako já, kdo je vídat zranění zvyklý.“ Většina obětí, řekl, byli civilisté zastižení v přestřelkách.

Telegraph uvedl, že dvě další velké nemocnice v Tripolisu přetékají oběťmi podobně a mají zoufalý nedostatek personálu, stejně jako všechny soukromé nemocnice ve městě.

Skupina Lékaři bez hranic (MSF) varovala, že město čelí lékařské „katastrofě“.

Tato skupina Reuters řekla, že „zásoby lékařského materiálu během šesti měsíců občanské války (tj. bombardování NATO) téměř došly, ale byly zcela vyčerpány během obléhání a bitvy minulý týden. Zásoby paliva došly a několik zbývajících lékařských pracovníků má problémy se dostat do práce“. Nedostatek paliva znamená, že nemocnice, které se zásobovaly elektřinou pomocí generátorů, to již dělat nemohou.

Zdravotničtí představitelé v Tripolisu oznámili, že zásoby krve v nemocnících došly a že potraviny a pitná voda je nedostupná v celých oblastech Tripolisu.

Mezitím vlády Alžíru, Venezuely a Jižní Koreje oznámily, že jejich velvyslanectví v Tripolisu byla napadena a vyrabována ozbrojenými „rebely“. Zatímco vláda Alžíru a Venezuely se proti invazi NATO stavěla a podporovala Kaddáfího, Jižní Korea, blízký spojenec USA, takový postoj nezaujala.

Univerzální euforie amerických a většiny evropských médií, která jsou „zapostelena“ do NATO a jeho „rebelů“, nemůže zakrýt brutální realitu, že válka vedená pod záminkou lidských práv a ochrany civilistů přivodila obrovský počet mrtvých, lidského utrpení a destrukce.

Ani zdaleka nejde o „revoluci“ nebo o boj za „osvobození“, a to, čeho je svět nyní svědkem, je znásilňování Libye syndikátem imperialistických mocností odhodlaných zmocnit se jejího ropného bohatství a přeměnit toto území na neokoloniální základnu pro operace v rámci dalších intervencí na celém Středním východě a v severní Africe.

Diskuze

62 příspěvků ( 62 nových)