Zvědavec

Komentáře

Je potřeba více internetového šmírování, říkají představitelé Evropy

Cyrus Farivar( více o autorovi > )

28.7.2011

Po bombovém útoku a střelbě v Norsku některé země v Evropě nyní vyzývají ke zvýšenému šmírování internetu, jako k možnému preventivnímu opatření.

Po této tragédii byla na internetu nalezena zpráva na Twitter, video na YouTube a 1500 stránkový manifest, napsaný Andersem Behringem Breivikem, Norem, který se ke zločinům přiznal.

V pondělí u soudu v Oslo Breivik připustil bombový útok a střelbu, ale na obvinění vznesená proti němu prohlásil, že je nevinný.

Tento týden politici z Německa, Finska a Estonska vyzvali k rozsáhlejšímu monitorování internetu, což má, podle jejich tvrzení, v budoucnosti těmto typům útoků zabránit.

Němečtí konzervativci usilují o obnovení sběru dat

V Německu použili konzervativní politici útoky v Norsku jako příležitost oživit jejich plán vrátit se k zákonům o sběru dat, které byly zrušeny.

Tyto zákony byly původně napsány tak, aby vyhovovaly direktivě Evropské unie o shromažďování dat z r. 2006, která požadovala, aby všechny telekomunikační a internetové společnosti zaznamenávaly a uchovávaly data, korespondenci a údaje o místě po dobu šesti měsíců.

Nicméně v březnu 2010 německý ústavní soud prohlásil tyto zákony za protiústavní, a se stejným rozhodnutím později přišly ústavní soudy v Rumunsku a České republice.

V pondělí Hans-Peter Uhl, mluvčí konzervativních Křesťanských demokratů, řekl, že útoky v Norsku dokázaly, že Německo se musí vrátit ke svým zákonům o shromažďování dat.

„Pouze když mohou vyšetřovatelé sledovat komunikaci během plánování útoků, mohou takovým zločinům zabránit a ochránit lidi,“ řekl německým médiím.

Zástupci Svobodných demokratů (FDP) a Strany zelených tento návrh na shromažďování dat odmítli.

Jeden z členů FDP, Jörg-Uwe Hahn, ministr spravedlnosti spolkové země Hesensko, označil nový návrh za „nechutný“.

Intenzivnější prověřování

„V tuto chvíli máme komplexní výzvědnou síť,“ řekl Robin Lardot, zástupce hlavního policejního komisaře Finska, v pondělním rozhovoru pro finskou televizi YLE.

Nicméně v úterý Lardot nereagoval na e-mailový a telefonický dotaz ohledně dalších podrobností.

„V tomto (norském) případě ten člověk plánoval svůj čin dlouho,“ dodal v pondělním rozhovoru. „Když jsme tu měli střelbu ve školách, téměř všechny případy měly stejný znak: došlo k únikům. Jinými slovy, pachatelé cítili potřebu říct, že něco takového plánují.“

V rozhovoru Lardot poukázal na dvouletý finský program, který umožňuje internetovým operátorům umístit na jakoukoliv stránku „modré tlačítko“, kterým lze upozornit úřady na možné zločinné chování jediným stisknutím myši.

Dodal, že v každém z posledních dvou let bylo vytvořeno několik tisíc zpráv, a že takové upozornění může vést k dalšímu vyšetřování finskými organy činnými v trestním řízení. Norské úřady mají podobný systém od r. 2008.

Estonci volají po rychlejší identifikaci IP adresy

Mezitím vládní představitelé finského jižního souseda, Estonska, požadovali rozšíření specifických pravomocí, konkrétně o možnost rychle vyhledat IP adresu, jedinečnou řadu čísel, která identifikuje jakékoliv zařízení na internetu v daném okamžiku.

 Estonia already has a cyber defense league, as part of its National Guard military hierarchy

Estonsko již má kybernetickou ochrannou ligu, jako součást vojenské hierarchie Národní gardy

IP adresy jsou distribuovány geograficky, což znamená, že je relativně snadné zjistit, z jaké části světa IP adresa pochází, ale je těžší zjistit konkrétněji počítač, na kterém byla tato IP adresa naposledy použita. Navzdory faktu, že IP adresy lze snadno zfalšovat, složky vynucování práva je stále používají jako prostředek ke sledování zločinné aktivity.

V úterním rozhovoru pro estonské veřejné rádio Erkii Koort, náměstek estonského ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost, řekl, že orgány činné v trestním řízení musí mít snazší identifikovat osobní informace na základě IP adresy, obzvláště když mají útoky původ v jejich zemích.

„V dnešním světě by měla být IP adresa počítače identifikovatelná bez jakýchkoliv oficiálních procedur, protože to značně šetří čas, když je páchán zločin, a činí to snazší prevenci zločinů,“ řekl.

Internetoví aktivisté nabádají k opatrnosti

Nicméně mnoho internetových aktivistů se obává, že politici této příležitosti využijí jako způsob, jak zrušit existující svobody na internetu.

„Ať je kontext jakýkoliv, politici cítí potřebu ujišťovat lidi pomocí „nové“ politiky, když k takové tragédii dojde,“ napsal Joe McNamee z European Digital Rights, v Bruselu sídlící neziskové organizace, v e-mailu Deutsche Welle.

„Často by taková politika byla při vypořádávání se s tragédií irelevantní, ale na tom nezáleží – existuje „ujišťovací vakuum“, které je třeba něčím zaplnit… čímkoliv, dokonce i něčím neužitečným nebo kontraproduktivním,“ dodal.

„Stejné vakuum existuje i v jiných zemích, takže ohledně své bezpečnosti (což je přesně to, kdy se rychle přichází se špatnou a neúčinnou politikou) a ohledně svých základních práv můžeme jen doufat, že politici budou jednat zodpovědně.“

Mikko Hypponen said he was worried about overreactions

Mikko Hypponen řekl, že se obává nadměrné reakce

Mikko Hypponen, výzkumník počítačové bezpečnosti z F-Secure v Helsinkách, s těmito obavami ohledně neadekvátní reakce souhlasil. Ale myslí si, že Norsko k tomu přistoupilo správně.

„Zdá se, že reakce samotného Norska je citlivá: více otevřenosti, více svobody projevu, více demokracie,“ napsal v e-mailu Deutsche Welle. „Jsou to ostatní země, které, zdá se, přišly s přehnanou reakcí cenzurování internetu a zrušení svobod. Musíme mít na paměti, že se internet stal bohatým zdrojem informací právě proto, že je otevřený.“

Svoboda projevu

Nicméně se zdá, že při nejmenším několik agentur pro vynucování práva si je vědomo delikátní povahy zvláštní rovnováhy mezi šmírováním a bezpečností.

„Svoboda projevu je vždy na prvním místě,“ řekl Mikko Paatero, finský hlavní policejní komisař, v rozhovoru pro YLE.

„Texty na internetu musí mít jasný zločinný záměr, pokud se do toho má zapojit policie a tyto lidi kontaktovat,“ dodal.

Diskuze

20 příspěvků ( 20 nových)