Zvědavec

Komentáře

Západ šíří nehorázné lži, aby v Sýrii zničil Assada

Sergej Balmasov( více o autorovi > )

14.7.2011

Podle Al-Jazeera, Al Arabiya a západních médií se v Sýrii děje něco strašlivého. Říkají, že Assad fyzicky likviduje opozici, která se pouze dožaduje reforem a zlepšení životních podmínek.

To je nehorázná lež, důsledek pokračování informační války proti Sýrii, a děje se tak mnoha způsoby, podobnými tomu, co se dělo v Libyi. Hlavním cílem je démonizovat režim v každém směru. To je prováděno takovými způsoby, že v porovnání s tím bledne dokonce i Goebbelsova propaganda. Vezměme si například nedávný přímý přenos ze setkání opozičních vůdců v Semiramis. Ti požadovali reformy, ale pod heslem „Stojíme za prezidentem“, přičemž chtějí zachovat stávající systém. Nicméně západní a pro-západní média to překroutila následovně: „Opozice požaduje Assadův odchod“. Takto jsou předkládány informace o událostech v této zemi.

Proč se to dělá?

Týká se to mnoha zájmů. Zaprvé a především, Sýrie, podle Západu a Saudské Arábie, je vinna tím, že je spojencem Íránu, který jde vlastní cestou a odmítá tancovat na jejich písničku. Nesmíme zapomenout, že Sýrie je obrovský trh a že na světě existuje moc, která by ho ráda dostala pod svoji kontrolu. Co tím myslím? Například soběstačnost Sýrie v oblasti potravinové bezpečnosti. Proč to neudělat stejným způsobem, jako v r. 1990 v Rusku, kdy se Rusko stalo závislým na dodávkách potravin? Převzetí kontroly nad dodávkami jistých produktů v poměrně velké zemi jako Sýrie by bylo pro Západ velkým úspěchem.

A co Izrael? Soudě podle reakce řady izraelských médií, nemá Tel Aviv na destabilizaci Sýrie zájem.

Na povrchu vypadá jeho postoj mnohem měkčeji, než postoj Západu nebo monarchií Perského zálivu. Člověk může při čtení izraelských novin tohoto dojmu nabýt. Ale je to zavádějící. Faktem je, že všichni znají charakteristické rysy izraelského předkládání informací v cizích jazycích. V tomto případě můžeme číst titulky jako „Bez Assada hrozí Sýrii destabilizace pro Izrael nebezpečná“. Avšak opět, je to čistě externí aspekt. Ve skutečnosti lze vidět hromadění izraelských jednotek na hranici se Sýrií a propracovávání války proti Sýrii.

Izrael destabilizaci v této zemi opravdu potřebuje. Není to pouze o Íránu, ale také o snaze potopit Sýrii do jejích vlastních problémů. Kalkulace jsou založeny na faktu, že za stavu nestability přestane hrát významnou roli na Středním východě a bránit implementaci izraelských plánů, které nejsou ani zdaleka mírové. Vezměme si například další barbarské bombardování Gazy. Dokud bude pokračovat pronásledování al-Assada, pokroková část populace Západu si toho nevšimne.

Nebo další okamžik: Izrael používá zvláštní lidi pro vedení informační války. Jen se podívejte na situaci v Libanonu během války v r. 2006. Jakmile někdo napsal něco o pozitivních stránkách této země, nebo o akcích Hizballahu, tento zdroj byl napaden těmi, kdo hájí postoj Izraele.

Pro-západní média napsala, že Hizballah byl zapleten do střelby do „neozbrojené syrské opozice“. Existují o tom nějaké důkazy?

Libanon nemá na chaosu v Sýrii naprosto žádný zájem. Sám šejk Nasrallah o tom mluvil a považuje události v této zemi za protistátní vzpouru. Nikdo nemůže falešná obvinění některých médií, že Hizballah zabil někoho v Sýrii, potvrdit.

Jak vypadá nyní situace v syrských městech? Jak silní jsou radikální oponenti Assada a co jsou zač?

Situace se liší v závislosti na městě. Na některých místech, jako v Damašku nebo Allepo, je situace pod kontrolou a lidé provokatéry chytají, jakmile se objeví, a předávají je policii. Mluvím o těch oponentech, kteří se vyzbrojují. Jde o tlupy islamistů z řad Muslimského bratrstva a kriminálních prvků. Měli byste tuto „opozici“ vidět! Člověk dostává dojem, že se vzbouřenci stali všichni kriminálníci v zemi. Mnozí z nich již připustili, že dostávali za hlavu 10-30 dolarů. Stačilo se podívat na „opozičníky“ pohybující se v noci a křičící „smrt režimu“ a „Allahu akbar!“.

Existují příslušníci opozice, kteří se pokoušejí vydávat za demokraty a ukrývají se v zahraničí. Převážnou většinu tvoří zkorumpovaní představitelé, zbavení funkcí za své zločiny. Nejprominentnějším z nich je bývalý vice-prezident Demokratů Abdelhalim Khaddam, který vykradl půlku Sýrie a vykřikuje hlasitěji, než kdokoliv jiný, o „Assadově diktatuře“, zatímco sedí ve Francii. Byla to jeho „odhalení“, která tvořila základ stávajících obvinění vznesených proti syrskému prezidentovi ohledně likvidace libanonského premiéra Rafika Haririho. Saad Hariri – syn Rafika Haririho, který je nyní značně zapleten do rozkolébávání syrské loďky a má svoji firmu v Saudské Arábii – mu daroval vilu ve Francii.

A je to Saudská Arábie, kterou převážná většina analytiků označila za zosnovatele „syrské revoluce“.

Televizní stanice syrské vlády uvedly řadu faktů o zatčení ozbrojenců, přivezených ze zahraničí, a o zabavení velkého množství zbraní západní provenience.

Televizní kanály dokonce ukázaly zatčený personál zahraničních bezpečnostních složek, který koordinoval aktivity mezi zahraničními centrálami a místními bandity. Mluvíme konkrétně o zatčení několika zahraničních poradců po potlačení vzpoury v přístavním městě Banias, kde bylo nalezeno velké skladiště zbraní.

Co se týká představitelů zahraničních rozvratných sil, ti jsou vysíláni do všech sousedních zemí, ale především do Libanonu a Iráku, obzvláště do Iráku.

Různé výcvikové tábory pro ozbrojence podporované USA existují v Iráku již dlouho. Tito ozbrojenci byli přesunuti z Iráku do Turecka vrtulníky, a odtud prováděli nájezdy na syrské území.

Syrské bezpečnostní jednotky nepatří k nejslabším na světě. Proč udělaly takovou nešťastnou chybu?

Byli bezstarostní. Po dlouhou dobu neexistovaly žádné vážné výzvy, a proto byla udělána spousta vážných chyb. Ale nyní je situace pod kontrolou.

Jisté síly za oponou se pokouší hrát proti Assadovi etnickou a náboženskou kartou.

Ke shromážděním dochází výhradně mezi sunity. Všichni ostatní, jako alavité, šíité, ismailisté, drúzové a křesťané téměř neotřesitelně podporují Bashara Assada. Co se týká Kurdů, ti jsou většinou zticha. Assad zmírnil předešlou nespokojenost tím, že udělil syrské občanství těm, kteří jej neměli. Tato situace zde byla historicky, již od doby Osmanské říše. Navíc nyní dělají úřady vše, aby Kurdům dokázaly, že jsou občany země. Vezměme si například fakt, že začaly s podnikatelskými kurzy pro kurdské ženy.

Sunitští islamisté se aktivně pokoušejí vrazit klín mezi alavity a všechny ostatní, ale doposud bez úspěchu. Jsou to právě oni, kdo šíří zvěsti, že alavité zemí vládnou, a zcela zbavili sunitskou většinu moci. Vezměme si například syrskou vládu, kde je alavitou jediný člověk, jeden je ismailistou, dva křesťany a zbytek jsou sunité.

Nyní sunitští radikálové šíří o alavitech báchorky, které se scvrkly na stejné výroky, které ukrajinští nacionalisté šířili proti Rusku, když byli ještě součástí SSSR. Říkali, že „Ukrajina bez Ruska se stane druhým Švýcarskem“.

Samozřejmě, že velká část ekonomiky a firem patří alavitům, ale říct, že zcela kontrolují vše, je silným přeháněním. Podnikání a ekonomika jsou převážně v rukou sunitů a v menší míře křesťanů, ale ne alavitů.

Nicméně útoky proti alavitům probíhají nejen v informační doméně. Došlo k řadě provokativních útoků islamistů na zástupce alavitů v pobřežním pásu, konkrétně v Tartous a Banias.

Co se týká dalších etnických a náboženských menšin, ty hrozbu přicházející od sunitských islamistů chápou. Ti nedělají ze svých hesel žádné tajemství. Musela jsem sledovat jedno z těchto shromáždění, které se konalo pod transparenty s nápisy „Křesťané do Bejrútu, alavité do hrobu!“.

Co se týká drúzů, ti byli doposud klidní. Je jich jen pár a tvoří přibližně pouze tři procenta syrské populace a mají dost rozumu, aby neposlouchali ty v Izraeli. V případě pádu Assada budou zlikvidováni, protože sunitští radikálové věří, že je to sekta, která nemá větší právo na existenci, než alavité. Ze stejného důvodu šíité a ismailisté na hesla proti Assadovi také nereagují.

Diskuze

1 příspěvků ( 1 nový)