Zvědavec

Komentáře

Číňané jako spasitelé Evropy

Vladimír Nesterov( více o autorovi > )

4.7.2011

Do Maďarska čínský představitel takové úrovně přijel poprvé po 24 letech. V Budapešti Wen řekl, že Čína je připravena nakoupit maďarské státní dluhopisy, poskytnout úvěr ve výši 1 miliardy euro a navýšit objem dvoustranného obchodu do r. 2015 na 20 miliard dolarů. Situace ve světě je nyní taková, že Evropané se ochotně postavili do fronty na čínské investice a kontrakty, a všemožně se snaží zvýšit s Pekingem objem obchodu…

A tak po návštěvě britského premiéra Davida Camerona v říjnu 2010 v Pekingu vzrostl britský export do Číny o 20%. A nyní, po uzavření 12 nových smluv v celkové výši 4,3 miliard dolarů, včetně dohody o výstavbě ekologicky čistého závodu na zpracování uhlí v hodnotě 2,46 miliard dolarů, Londýn a Peking oznámily, že do r. 2015 se objem jejich vzájemného obchodu zdvojnásobí – na 100 miliard dolarů.

V Budapešti čínský premiér vystoupil na obchodně-ekonomickém fóru „Čína – země střední a východní Evropy“. První, co je třeba udělat, podle Wen Jiabao, je zvýšit objem obchodu. Dnes představuje podíl obchodu mezi Čínou a 15 zeměmi střední a východní Evropy zhruba 4% na celkových exportech Číny. Aby bylo možné dosáhnout více, navrhla čínská strana zvýšit vzájemnou otevřenost trhů a zrušit celní bariéry. Druhým směrem je rozvoj investiční spolupráce. A ještě je zde jedna oblast, kam bude úsilí mířit – spolupráce v odvětví budování infrastruktury. Čína získala při realizaci podobných projektů nemalé zkušenosti a v zemích SVE jsou tyto projekty velmi potřebné.

Obzvláště důležité je, že Wen Jiabao navrhl zemím SVE zvýšit u vypořádávání transakcí podíl národních měn. Čína, která započala s plynulým odchodem z dolaru, nyní takové vypořádání aktivně podporuje.

A hlavním cílem cesty Wen Jiabao bylo Německo, na které připadá třetina obchodní výměny Číny s Evropou: 76,5 miliard euro u exportu a 53,6 miliard euro u importu. Na seznamu nejdůležitějších trhů Německa je Čína na sedmém místě, a na seznamu pro Německo nejdůležitějších importních zemí se Čína dostala na první místo, kdy předstihla Holandsko a Francii. V Číně je největší poptávka po německé strojírenské produkci. Z Číny Německo dováží elektroniku, textil a oděvy.

Jak uvedla německá kancléřka Angela Merkel, ekonomická spolupráce je „nejdůležitějším pilířem mostu spojujícího dvě země“. Problémy rozšiřování tohoto „mostu“ byly projednávány 28. června během prvních německo-čínských konzultací mezi vládami. Mimo konzultace bylo podepsáno 22 dokumentů, včetně 14 ekonomických dohod v celkové hodnotě 10,6 miliard euro. Největším byl kontrakt na nákup 62 Airbusů A320 Čínou. Německý koncern Volkswagen podepsal smlouvu se svým čínským partnerem, společností FAW, na vybudování nového závodu na výrobu aut v Číně. Mimo to uzavřely velké kontrakty koncerny Daimler a Siemens. Obchodní výměna mezi Německem a Čínou se má do r. 2015 zvýšit ze současných 142 miliard euro na 200 miliard.

„Otvíráme novou kapitolu v historii vztahů našich dvou zemí,“ řekla Angela Merkel. Obzvláštní naděje spojuje kancléřka s rozvojem výroby elektromobilů. „V této oblasti jsou Německo a Čína ideálními vzájemnými partnery,“ je přesvědčena Merkel.

Dohody bylo dosaženo i u navýšení vzájemných investic. V Číně působí 4,500 německých společností. Volkswagen zde již 20 let vyrábí automobily Audi, přičemž právě Čína je hlavním trhem pro tuto značku. Koncern Daimler plánuje investice do rozvoje výrobních kapacit v Číně ve výši 3 miliard euro.

V čínské pobočce německého elektrotechnického koncernu Siemens pracuje 26,000 lidí (i když je pravda, že doposud zůstávají největšími odbytišti tohoto obra německý a americký trh). Obrat největšího světového chemického koncernu BASF dosáhl na čínském trhu v r. 2010 5,8 miliard euro.

Za takových okolností bylo samozřejmě téma lidských práv v Číně dáno na druhou kolej. Před začátkem evropského turné Wen Jiabao v Pekingu učinil v Pekingu zdařilý tah – propustil z vězení umělce a disidenta Ai Weiwei a aktivistu za lidská práva Hu Jia, i když s omezením práv. „Nebojíme se projednávat otázky takového typu,“ zdůraznil čínský velvyslanec v Berlíně Wu Hongbo. Pouze v případě, že se takové projednávání bude vést s cílem „vnutit druhé straně svůj názor, s tím Čína souhlasit nebude“. V překladu: neříkejte nám, co máme dělat. Ať to, co nazýváte demokracií a lidskými právy, funguje u vás, a nás funguje vše trochu jinak, a vměšovat se do našich vnitřních záležitostí nikomu nedovolíme. Takovému jazyku rozumí.

Těsně před návštěvou Wena Jiabao v Německu zveřejnilo zhruba 100 německých společností společnou „Berlínskou deklaraci“, ve které se obrátily na dlužnické země, aby vystoupily z eurozóny, a postavily se proti tomu, aby Německo neslo břímě za dluhy Řecka a dalších zemí. Podle názoru autorů tohoto dokumentu se měnová unie přeměnila na „alianci přepravců peněz“ a Německo nese nejtěžší nůši. Nicméně i když euro prožívá ne zrovna nejlepší časy, zájmu Číny o evropskou měnu se to nedotýká. Příslib Wena Jiabao, učiněný během jeho evropského turné ohledně čínské pomoci při oživení evropské ekonomiky a nákupů dluhopisů evropských zemí v euro, byl světem přijat jako silný signál toho, že Čína se chystá přesunout investice do Evropy a podpořit Evropany v pro ně složité době.

Nicméně vyvstává otázka: pokud se euro cítí slabě, proč se k němu Číňané uchylují?

Odpověď dal profesor Ekonomického institutu univerzity Fudan Sun Lijian. „Ve skutečnosti není v dnešní době u rezervní měny až tak příliš na výběr. Jsou to aktiva buď v dolarech, nebo v euro. A v podmínkách slabosti americké měny v dlouhodobém horizontu je pro nás evropský trh velmi významným. V případě, že dluhová krize v Evropě zesílí, tak to může mít negativní vliv i na Čínu. Obzvláště dnes, kdy Čína snížila objem dolarových aktiv… V současné době, nezávisle na tom, jestli budeme kupovat dluhopisy v euro, nebo poskytovat evropským zemím úvěry, nebo podepisovat s Evropou obrovské množství smluv o spolupráci, vše jsou to způsoby nepřímé pomoci Evropě. Mimo to postoj Číny bude také napomáhat zvyšování důvěry trhu v evropskou ekonomiku a měnu.“

Čína se již dlouho snaží připravit dolar o jeho roli měnového monopolu a nemá na dalším oslabení euro zájem. Aktivní prosazování vypořádání v národních měnách Pekingem nejen vytlačuje dolar, ale zvyšuje také roli juanu, který se začíná přibližovat statutu světové rezervní měny. Z toho plyne i zájem Pekingu o Evropu. Nicméně úmysly Pekingu sahají dále… Americký finančník Jim Rodgers, v minulosti partner George Sorose, to komentoval takto: „Čína se stane spasitelem, velkým věřitelem Evropy. Peking bude mít velký hlas. To zlepší pozici této země v MMF a Světové bance. Zlepší to její pozici v OSN… Amerika Evropu zachránit nemůže, Rusko Evropu zachránit nemůže… Čína přijde za Evropany a řekne: OK, pojďte, budeme se přátelit, a dáme vám tyto peníze, vykoupíme vás, budete se k nám chovat přátelštěji a podpoříte nás. Místo abyste poslouchali Washington, budete se znovu zajímat o náš názor…“

V každém případě není pochyb o posílení pozice Číny v Evropě. A to, že za posledních devět měsíců čínský premiér navštívil Berlín, hlavní město Evropy, dvakrát, a americký prezident za dobu svého působení na tomto postu do Berlína ani nedorazil, mluví o mnohém…

Diskuze

3 příspěvků ( 3 nové)