Zvědavec

Komentáře

Jsme zase o kousek blíž k reformě světového finančního řádu

Roman Pilíšek( více o autorovi > )

23.6.2011

Spojené státy americké

Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických  14. dubna 2011 po 6 měsíčním rozpočtovém provizoriu schválila rozpočet na tento fiskální rok (říjen 2010 až září 2011).² Politické strany republikánů a demokratů se nebyly schopny  dohodnout na rozpočtu z důvodu návrhu úspor ze strany republikánů. Nakonec byl rozpočet schválen s úsporou ve výši 39 miliard USD, což je při porovnání s výši plánovaného deficitu 1650 miliard dolarů přinejmenším komické.

Na reakci trhů jsme nemuseli čekat dlouho. Ratingová společnost Standard & Poor's snížila výhled ratingu USA.³ Jako důvod uvedla neschopnost USA při sestavování federálního rozpočtu na rok 2012. S tímto tvrzením nelze než souhlasit. Ve Spojených státech panuje tak vysoká míra politické neshody nad budoucností financování vládních výdajů mezi republikány a demokraty, že je víc než pravděpodobné, že rozpočtová krize tohoto fiskálního roku se bude opakovat i v tom následujícím.Navíc prezident  Obama již začal svou kampaň na znovuzvolení.⁴ Vzhledem k jeho dosavadním veřejným politikám sociálních podpor by při změně kurzu neměl zdaleka takové šance na znovuzvolení, jako má při jejich udržování.

Za povšimnutí stojí i kritika Mezinárodního měnového fondu, která zazněla směrem k USA a Japonsku.⁵ Tato instituce je k těmto zemím vysoce loajální, proto pokud ve své zprávě stupňuje svůj tlak na politické špičky těchto zemí, začíná být MMF z dané situace velmi znepokojen. Tato nervozita se přirozeně přenáší na investory.  Dále je nutno upozornit na stále přetrvávající stav, který jsme zveřejnili jako překlad NIA v minulém článku.

Eurozóna

Na evropském kontinentě, přesněji v zemích eurozóny, jsme svědky další etapy zhoršování stavu předlužených zemí. Řecký dluh je již delší dobu neudržitelný. Dle mnoha názorů je restrukturalizace dluhu nevyhnutelná. Rád bych se u tohoto tématu zastavil. Pokud si představíme možnost, že by se Řecko rozhodlo větší část svých dluhů nezaplatit, v zásadě by se rozvahy zahraničních obchodních bank - zvláště v Německu a Francii - zatížily tak vysokým podílem ztrát, že by bez pomoci tamních vlád mohlo dojít ke kolapsu celého bankovního systému, tj. finanční krize II. To, k čemu nyní dochází je rozhodnutí, zda bude eurozóna bojovat s celkovým kolapsem nebo se vlády, hlavně ta německá, opět zadluží, aby tak pomohla buď přímo Řecku nebo svým bankám. Nesmíme ovšem zapomínat na variantu B, což je další nákup tohoto nedobytného  dluhu prostřednictvím Evropské centrální banky. Řešení problému tiskem peněz (inflací) je v zásadě ten nejprůchodnější způsob řešení. Nepřímo tak eurozóna využije této cesty ve snaze k oslabení eura - tak zvýhodní své exportéry (výhodné hlavně pro Německý průmysl) . Avšak na tento jev doplatí všichni spotřebitelé, kterým se bude nadále snižovat kupní síla jejich úspor i mezd.

Česká republika

V České republice prozatím nevnímáme stav ekonomických problémů tak výrazně jak v jiných evropských zemích. Avšak nenechme si namluvit, že situace je nějak růžová. Vskutku není. Minulý rok u nás proběhly parlamentní volby a dle většinového názoru se mělo za to, že tato vláda prosadí naléhavé reformy (penzijní, zdravotní, celkové ostatní výdaje státu aj.).  Reformy se pouze přinejmenším lajdáckým způsobem předkládají veřejnosti za součinnosti různých zájmových skupin, přičemž například  reforma důchodová končí celkovým znechucením.

Nad těmito výsledky se ale nijak nepodivujeme. Proč?

1. Každé nové volby - zvláště ty parlamentní - přinášejí narušení rozdělení mocenských politických postů. Pokud jsou výsledky voleb pouze přerozdělením moci mezi etablovanými politickými stranami, je mocenská struktura narušena mnohem méně, než pokud dojde ke vstupu nových politických stran, jak se stalo při volbách v roce 2010. Nové politické subjekty zastupují buď nové nebo staronové doposud neúspěšné zájmové bloky, které se přirozeně významným způsobem chtějí podílet na řízení ekonomických a legislativních toků uvnitř státu. Současná politická situace v naší zemi je toho důkazem.
2. Boj o moc v koaličním uskupení ODS, TOP09, VV zhoršuje současný výhled tak nutných ekonomických reforem. To přirozeně vede k odlivu voličských preferencí od koaličních stran ke stranám opozičním. Pokud se nebude schopna současná koalice domluvit a boj se nakonec vyhrotí v neudržitelný řetězec událostí vedoucích k předčasným volbám, nebo se vláda udrží, avšak za pachuti permanentního boje o moc, pak můžeme s jistotou po budoucích volbách očekávat vznik sociálně demokratické vlády za podpory komunistů. Nedávný průzkum společnosti STEM vše jen potvrzuje.⁶
3. Vzhledem k povaze levicových vlád obecně  můžeme s jistotou očekávat vyšší dynamiku zadlužování České republiky, což s sebou nese vyšší míru znehodnocení české koruny a vyšší inflaci, tj. znehodnocení úspor střadatelů. Nezapomeňme i znění nedávného výroku středočeského hejtmana ČSSD Davida Ratha o tom, že pokud se ČSSD dostane k moci, znárodnila by úspory v soukromých penzijních fondech.⁷

Japonsko

Každý, kdo nyní čte tento článek alespoň letmým okem, jistě sleduje vývoj nukleární havárie v jaderné elektrárně Fukušima na pobřeží Japonska, která byla způsobena zemětřesením a následnou vlnou tsunami. Japonsko je nejzadluženější západní zemí na světě.  Zadlužení ve výši cca 220 % HDP mohlo vzniknout díky vysokým objememům úspor, které obyvatelstvo této země v minulosti nastřádalo. Avšak tyto úspory vlivem demografického vývoje již nadále nejsou generovány, a tak pokračující zadlužování Japonska, které je v současnosti pouze umocněno přírodní katastrofou, je ve střednědobém horizontu zcela neudržitelné.

Jsme toho názoru, že Japonsko již nadále nebude schopno financovat současné vládní výdaje z vlastních zdrojů, a tak přistoupí k výprodeji části dluhopisů Spojených států amerických, kterých má ve svém držení přes 800 mld. USD a to i přesto, že jsou mezi těmito zeměmi po druhé světové válce úzké a mnohdy ze strany Japonska zcela nedobrovolné vazby. Tento vývoj pouze nahraje dalšímu oslabovaní a destabilizaci amerického dolaru ve světě. Podrobný stav Japonské ekonomiky ještě před současnou katastrofou můžete nalézt v článku Jaroslava Brychty zde.

Řešení prostřednictvím rozpočtových škrtů je politicky neudržitelné

Různí ekonomové a analytici předkládají vládnoucím elitám  recepty, jak s dluhem zatočit. Především se jedná o škrtání sociálních a zdravotních výdajů. Ano, cesty jsou to z ekonomického hlediska správné (pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, musíte škrtat, anebo zbankrotujete), ale po více jak jedno volební období zcela neudržitelné. Pokud lidem - voličům jako politik slibujete po mnohá desetiletí  jistoty a následně je nedodržíte, můžete si být takřka jisti, že si je svým hlasem budou chtít u někoho jiného zajistit. Vždy se nalezne tzv. sociálně demokratická politická strana, která voličům populisticky naslibuje, že sociální jistoty udrží. Ale jak? Navíc za stavu, kdy v následujících 40 letech OECD očekává nárůst seniorů starších 65 let v zemích OECD  o 75%?⁸ Jsou pouze 2 cesty: vyšší daně, vyšší zadlužení. Pokud nastolujete vyšší daně, musíte cílit především vyšší příjmové skupiny. Tyto skupiny si cestičku ven z větší části naleznou. Dále můžete čekat odliv zahraničních investic  aj. Ovšem mnohem lepší a politicky průchodnější cestou je zadlužování.  Tento způsob je v zásadě jedinou cestou, jak si po delší období udržovat příliv příjmů do státní kasy a financovat z něj sociální stát. Má to ale dva háčky: (1) zadlužování vlád generuje inflaci, (2) nemůžete se zadlužovat donekonečna.

Příprava na budoucí reformu světového finančního řádu

Výše uvedená fakta dokládají komplikovanost problémů státních dluhů. Jsme si jisti, že západní finanční systém (USA, EU a Japonsko) je v již tak silné dluhové spirále, že vyjma vysoké úrovně inflace není jiných cest řešení.

Proto se každým dnem  z řad běžných i velkých střadatelů generují noví lidé, kteří si vše uvědomují a kteří začali aktivně hledat cesty, jak se z těchto systémových problémů vyčlenit. Jak si nenechat znehodnocovat své finanční prostředky nevyhnutelnou inflací. Tito lidé hledají mnohem bezpečnější alternativu a nalézají to, co bylo ještě donedávna bráno jako pravé peníze a to je zlato. Zlato se proto nachází v silném rostoucím trendu, protože se dynamika uvědomování na straně veřejnosti neustále zvyšuje. Zlato pro tento účel chápejme pouze jako reálné aktivum (statek) v podobě slitků a mincí, které lze držet pevně ve svých rukou a uschovat si jej na bezpečné místo. Nikoliv různé "zlaté investiční fondy", které pouze na růst zlata reagují a nepředstavují pro jeho držitele žádnou jistotu držení fyzického zlata.

Jsme přesvědčeni, že poté, co se západní pyramidová hra nekrytých papírových peněz dostane na okraj své existence, bude muset být ustanoven nový světový finanční řád, který bude u veřejnosti vzbuzovat důvěru. Existuje pouze jedna varianta, která nabídne důvěryhodný a spravedlivý řád a to je zlato. Zlato představuje nejdokonalejší formu peněz, kterou kdy lidstvo mělo. Skutečnost, že se posledních 40 let od tohoto prostředku směny alespoň na úrovni mezinárodního finančního systému upustilo, byla výsledkem politických nikoliv ekonomických rozhodnutí. Avšak v historii lidstva a peněz bude toto období chápáno jako krátká epizoda.

Závěrem bychom uvedli text  profesora Jésusa Huerta de Sota - neorakouského ekonoma, který ve své knize Peníze, banky a hospodářské krize navrhuje jasný mechanismus ustanovení nového finančního řádu postaveného na čístém zlatém standardu a požadavku 100% bankovních rezerv a vyjadřuje se k situaci držitelů zlata před reformou následovně: „Reforma směřující k takovému monetárnímu systému, jaký doporučujeme, by nezbytně několikrát (možná víc než dvacetkrát) zvedla současnou tržní cenu zlata vyjádřenou dnešní peněžní jednotkou. Tento růst by nejprve a nezbytně vedl k významnému, jednorázovému kapitálovému zisku současných držitelů zlata a zvláště společností, které ho těží a distribuují. Nicméně přání omezit zisk určitých třetích stran z obnovení monetárního systému s tolika výhodami pro společnost nepředstavují prima facie argument proti takovému systému.”⁹ Jinými slovy dodáváme, že v situaci, kdy bude muset být ustanoven nový finanční řád, se nemůže brát na zisk jednotlivců ohled, protože dosažení úspěšné reformy je mnohem důležitější než zisk jednotlivců.

Reference:

1 Tyto výkřiky můžeme v médiích sledovat při každém prorážení nových vrcholů již od ceny 800 USD za unci a možná již mnohem dříve a je pouze zarážející, že média tyto články zveřejní bez dalšího zdůvodnění - tedy kromě toho, že se těmto lidem "zdá", že cena je již až příliš vysoká...

2 http://www.ct24.cz/ekonomika/121198-snemovna-reprezentantu-schvalila-letosni-rozpocet-usa/

3 http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/standard-poor-s-snizila-ratingovy-vyhled-usa-na-negativni/625381&id_seznam=380

4 http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/obama-zahajil-kampan-za-znovuzvoleni-do-bileho-domu/618290&id_seznam=6079

5 http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1806388/mmf-chce-po-americke-vlade-verohodny-plan-snizovani-deficitu.html

6 http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1810078/stem-koalicni-strany-ztraci-podporu-cssd-a-kscm-by-dosahly-na-ustavni-vetsinu.html

7 http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1785866/rath-pokud-se-cssd-dostane-k-moci-znarodni-uspory-v-soukromych-penzijnich-fondech.html

8 http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1807957/globalni-demograficky-vyvoj-do-roku-2050.html

9 Jesús Huerta de Soto: Peníze, banky a hospodářské krize, str. 765 , Wolters Kluwer a Liberální institut, Praha 2009

Diskuze

37 příspěvků ( 37 nových)