Zvědavec

Komentáře

USA mluví o míru a připravují válku pro Súdán

Susan Garth( více o autorovi > )

21.6.2011

Prezident Barack Obama vyzval k příměří a vydával se za upřímného zprostředkovatele v konfliktu, který je převážně dílem USA. Humanitární katastrofa hrozí, že se stane záminkou pro další americké vojenské dobrodružství v Africe. Washington zasáhl nálety v Libyi, s cílem svrhnout Kaddáfího režim. Nyní má v hledáčku Súdán.

Obama použil stejný tón vysoké morálky, který použil ve vztahu k Libyi. „Neexistuje žádné vojenské řešení,“ řekl ve Voice of America. „Vůdci Súdánu a Jižního Súdánu musí žít zodpovědně. Vláda Súdánu musí zabránit další eskalaci této krize tím, že okamžitě zastaví své vojenské akce, včetně leteckého bombardování, nuceného vysídlování a zastrašovacích kampaní.“

To vyšlo z prezidenta, který schválil útoky bezpilotních letounů v Afghánistánu, ve kterých byli zabiti civilisté, který osobně nařídil atentáty a jejich provedení sledoval v úzkém kruhu v televizi, a v současné době pomáhá NATO s bombardováním Tripolisu, ve snaze zabít hlavu státu. Když Obama mluví o míru, je to nanejvýš pokrytecké.

Obama vyzval súdánské vůdce, aby usilovali o mírové řešení, a ujistil je, že „Spojené státy podniknou kroky, ke kterým se zavázaly, směrem k normálním vztahům“. Ale na ocasu bylo žihadlo. Pak vyhrožoval, že „ti, kteří opovrhují mezinárodními závazky, budou čelit většímu tlaku a izolaci, a budou hnáni za své akce k zodpovědnosti“.

Důsledkem je, že prezident Omar al-Bashir, který stejně jako Muammar Kaddáfí byl obviněn Mezinárodním trestním soudem ze zločinů proti lidskosti, může očekávat stejné zacházení, jakého se dostalo Kaddáfího režimu, pokud se nepodvolí Obamovým příkazům.

Chartúm byl cílem amerického útoku střelami s plochou dráhou letu v r. 1998, kdy byla zničena farmaceutická továrna al-Shifa. Clintonova vláda tvrdila, že jde o továrnu na výrobu chemických zbraní napojenou na Al Kejdu. Od té doby se objevily rozsáhlé důkazy, že tato továrna vyráběla čistě léky a žádné takové napojení neměla.

Tvrzení USA byla naprostým výmyslem a zničení továrny mělo za cíl zastrašit súdánskou populaci a připravit ji o cennou infrastrukturu. Německý velvyslanec v Súdánu, Werner Daum, vypočítal, že ztráta této továrny měla za následek desítky tisíc mrtvých na malárii a tuberkulózu, kvůli následnému nedostatku život zachraňujících léků.

V dubnu letošního roku byli zabiti dva lidé, když bylo auto zasaženo raketou v Port Sudan. Súdánské úřady uvedly, že tato raketa byla odpálena z neidentifikovaného letadla, které vletělo do súdánského vzdušného prostoru. Tvrdily, že za útokem byl Izrael. Izraelská vláda to nekomentovala. Pouze Izrael a USA mají typ vojenské technologie, která byla použita při tomto útoku, a je těžko uvěřitelné, že izraelská vláda by ho provedla bez vědomí USA. Oběti nebyly identifikovány, ale bez pochyby šlo o atentát.

Konflikt, který se v Súdánu rozvíjí, je výsledkem dlouhého období amerického zasahování v regionu. Americké vlády podporovaly Súdánské lidově-osvobozenecké hnutí (SPLM) a jeho v USA vycvičeného vůdce Johna Garanga. Jeho náhlá smrt při zřícení vrtulníku vztahy nijak nenarušila.

USA poskytovaly SPLM zbraně na boj proti vládě v Chartúmu, a cpaly do země zbraně i po USA vyjednané dohodě v r. 2005, která ukončila občanskou válku. Pak zajistily referendum o odtržení jihu a vytvoření nového státu v jižním Súdánu s hlavním městem Juba. Hlasování o odtržení poskytlo Obamovi v Súdánu platformu pro započetí útoku na režim v Chartúmu prostřednictvím nastrčené síly.

Celý Súdán je vystaven americkým sankcím, které zakazují vývoz zbraní do této země. Pouze USA mají dovoleno vyvážet do Súdánu, včetně jihu, nevojenské zboží. Ale podle WikiLeaks byl náklad tanků, granátometů a protiletadlových kulometů, kterého se zmocnili v r. 2008 somálští piráti, určen pro SPLM. Tyto zbraně prodala SPLM Keňa, blízký americký spojenec v regionu. Uniklé telegramy odhalily, že USA o zásilce věděly.

Z tohoto úniku je jasné, že USA připravovaly SPLM na nový vojenský konflikt, zatímco všechna veřejná prohlášení přicházející z Bílého domu a ministerstva zahraničí byla o míru.

Konflikt podél stále nestanovené hranice byl nevyhnutelný. Příhraniční státy Jižní Kordofan a Abyei patří k několika málo ropu produkujícím oblastem, které by mohly po odtržení jihu zůstat v rukou Chartúmu. Byly odsouzeny k hořkým bojům, ale existují důkazy, že současný konflikt byl vyprovokován silami loajálními SPLM. 20. května jednotky milice spřátelené se SPLM napadly konvoj mírotvorců OSN a severní jednotky. Diplomatické zdroje tvrdí, že šlo o vědomý pokus zatáhnout Chartúm do konfliktu kvůli hranicím. Pokud je to tak, fungovalo to dobře, protože reakcí Chartúmu bylo, že vyslal tanky do příhraničního města Abyei, a nyní bombardoval letiště v Jižním Kordofanu.

V Abyei se mělo konat další referendum, aby se rozhodlo, jestli se má připojit k severu, nebo jihu. Ale hlasování bylo po násilných střetech mezi pro-chartúmskými a pro-jižními skupinami odloženo. Pokusy o zprostředkování ze strany dalších afrických států selhaly a tyto dvě strany se stávají stále neústupnějšími.

„Abyei je zemí severního Súdánu,“ trval na svém prezident Omar Hassan al-Bashir. Dodal, že Súdán se amerických hrozeb nebojí.

V hlavním městě jihu Juba mluvčí SPLM Philip Aguer Financial Times řekl: „Mise OSN v Súdánu zcela selhala: o čem je „monitorování“ míru, když „monitorujete“ zabíjení lidí – Rada bezpečnosti OSN musí poslat misi, která může vynutit mír, měli by dělat něco víc, než jen žvanit.“

SPLM v podstatě požaduje krytí OSN pro vlastní vojenské operace, stejně jak tomu bylo u Alassane Ouattara v Pobřeží slonoviny v jeho boji proti Laurentu Gbagbo.

SPLM se vykresluje jako poškozená strana, zatímco zároveň reorganizuje a přezbrojuje svou armádu. Atim Garang ze SPLM obvinil vládu v Chartúmu z toho, že chce válku. „Snili jsme o dobrých a nenapjatých vztazích mezi severem a jihem Súdánu,“ pokračoval, „a pracovali jsme na prosazování společných zájmů se severem, konkrétně na našem partnerství v oblasti produkce a prodeje ropy, ale nyní silně pochybujeme o skutečných záměrech severního Súdánu.“

Vice-prezident Riek Machar Teny Dhurgon navštívil Washington, aby tam požádal o větší podporu SPLM. Když zorganizoval na hranicích humanitární krizi, může Washington cítit, že nyní může nabídnout SPLM otevřenější vojenskou podporu.

Co se týká vlády v Chartúmu, ta se obrátila na svého dlouhodobého spojence Čínu. Bashir navštíví Peking v příštích týdnech. Předmět jeho rozhovorů zveřejněn nebyl, ale Čína je hlavním dodavatelem zbraní Súdánu.

Čína byla silně zodpovědná za rozvoj súdánského ropného průmyslu, z něhož je 80% na jihu, a po provedení rozdělení připadne jižním úřadům. Většina pevných cest v Jižním Súdánu je na ropných polích a byly vybudovány čínskými společnostmi. Nová vláda by potenciálně mohla trvat na renegociaci kontraktů, a mohla by umožnit americkým společnostem získat na ropných zdrojích svůj podíl. Rozsah čínských investic ohrožených rozdělením Súdánu je obrovský. Čínská národní ropná společnost (SINOPEC) měla v Súdánu, který je zdrojem 30% čínských ropných dovozů, investovat asi 20 miliard dolarů.

Súdán má pro Čínu strategický význam, a provokativní postoj, který Obamova vláda přijala, hrozí, že povede ke konfrontaci, které se Peking doposud v Africe svědomitě vyhýbal. Občanská válka kvůli kontrole nad súdánskou ropou má potenciálně globální dopady. Může mít silný destabilizující vliv na mezinárodní vztahy.

Diskuze

17 příspěvků ( 17 nových)