Zvědavec

Komentáře

Iráčtí poslanci debatují, zda američtí vojáci nespáchali genocidu

Hajdar Nadžm( více o autorovi > )

19.4.2011

Do agendy jednání toto téma zařadili jen několik hodin před schůzí parlamentu dva poslanci za koaliční blok Iráqíja (paradoxně vedený právě Alláwím), který v parlamentu drží 91 křesel z celkového počtu 325. Tito poslanci také navrhli, aby byly odškodněny rodiny obětí bojů. Jiní poslanci se naopak obávali, že toto téma by mohlo poslat celý národ do „tmavého tunelu“.

Fallúdža leží 65 kilometrů západně od Bagdádu v převážně sunnitské provincii Anbár. V roce 2004 byla hlavním městem povstání iráckých sunnitů proti Američanům. Povstání ve městě vypuklo po vraždě čtyř amerických podnikatelů, v dubnu a listopadu t. r. následovaly dvě bitvy, z nichž v té druhé se Američanům podařilo město dobýt. Útoky na Fallúdžu posvětil tehdejší premiér Ijád Alláwí a po boku Američanů se jí zúčastnili i iráčtí vojáci.

Boje o město byly velmi zuřivé, město vážně poškodily, donutily uprchnout většinu z jeho 300 000 obyvatel a měly za následek tisíce úmrtí a zranění. Počet úmrtí někteří odhadují na více než 5 000. Velmi kontroverzní je také to, že Američané při dobývání města použili bílý fosfor, což zprvu popírali, ale v roce 2005 přiznali. Někteří aktivisté bílý fosfor považují za příbuzný napalmu a chemickou zbraň, přestože přísně právní definice ho za takový nepovažuje. Na konci loňského roku vědci zkoumali nárůst poškození lidských plodů ve Fallúdže a jak napsal britský deník Guardian, „poprvé došli k závěru, že genetické poškození mohlo být způsobeno zbraněmi použitými USA při útocích před šesti lety. Autoři výzkumu zjistili, že malformace byly téměř 11krát vyšší než za normálního stavu.“

Jména oněch dvou poslanců, kteří iniciovali projednávání této záležitosti, nebyla oficiálně sdělena, ale parlamentní zdroje řekly agentuře Niqaš, že to byli Salmán al-Džumailí, vůdčí postava v bloku Iráqíja, a Ahmad al-Aláví; oba z provincie Anbár, mezi jejíž největší města Fallúdža patří.

Zařazení tohoto bodu do jednání vyvolalo politickou bouři. Když se o něm dozvěděli ostatní poslanci za Iráqíju, odmítli vstoupit do jednací síně. Byli si dobře vědomi, že tato iniciativa by se nakonec nutně obrátila proti jejich vůdci Ijádu Alláwímu a mohla by vést až k jeho trestnímu stíhání.

Podle vnitřních zdrojů byli oba navrhující poslanci motivováni svými provinčními zájmy a nezvážili možné právní následky svého návrhu, ani jej nekonzultovali s kolegy. Poslanci za Iráqíju nakonec souhlasili se vstupem do síně a předložením návrhu právnímu parlamentnímu výboru. Ale když se tak stalo, vedoucí tohoto výboru Chálid Šwání oznámil, že oba poslanci svůj návrh stáhli.

U některých poslanců jiných stran se však tomuto návrhu dostalo vřelejšího přijetí. Chálid al-Alwání, mluvčí parlamentní komise pro integritu, se zavázal, že bude usilovat, aby byli lidé zodpovědní za události ve Fallúdže postaveni před spravedlnost. Agentuře Niqaš řekl: „Existuje skupina poslanců, kteří hodlají navázat na požadavky lidí z Fallúdže, aby byli stíháni všichni, kteří se podíleli na genocidě. Diskuze během parlamentního zasedání ukázala, že politické a osobní zájmy dostaly přednost před humanitárními aspekty a potřebami rodin obětí.“

Členové provinční vlády v Anbáru vyjádřili nad politickou diskusí o Fallúdže uspokojení a požádali o zřízení zvláštního trestního tribunálu, který by tyto zločiny vyšetřil, a o přijetí zákona, podle něhož by bylo možno definovat události ve Fallúdže z roku 2004 jako akty genocidy.

Alwání řekl, že členové místní rady mohou poskytnout „doklady a dokumenty, které genocidu dokazují, jakož i svědectví britských a evropských expertů, která podporují tvrzení, že v těchto bitvách byly použity nekonvenční a mezinárodně zakázané zbraně.“ Srovnal bitvy o Fallúdžu s vojenskými represemi bývalého iráckého vládce Saddáma Husajna v osmdesátých a počátkem devadesátých let, které již byly jako genocida definovány.

Jeden poslanec Iráqíje, který si přál zůstat v anonymitě, poukázal na to, že „zařazení tohoto návrhu na agendu jednání nechává dveře široce otevřené dokořán a může skončit politickou kariéru řady politických vůdců, zejména těch podezřelých z porušování lidských práv během jejich doby u moci.“

Problematickými by se mohly stát např. dvě vojenské operace, které byly vedeny za vlády současného iráckého premiéra Núrího al-Málikího (v provincii Nadžaf v roce 2007 a provincii Basra v roce 2008). Obě vedly k úmrtím a zraněním desítek lidí.

Podle iráckého právního experta Taríqa Harba by bylo potřeba k tomu definovat bitvy o Fallúdžu jako genocidu více důkazů. Článek II Úmluvy OSN o předcházení a trestání zločinů genocidy definuje genocidu jako pokus „zničit, zcela nebo zčásti, národní, etnickou, rasovou či náboženskou skupinu“. Události ve Fallúdže podle něj „nelze popsat jako genocidu proto, že nebyly spáchány proti určité společenské třídě nebo určité národnosti – což je podle mezinárodního práva o těchto zločinech podmínkou.“

Harb dále řekl, že události ve Fallúdže v roce 2004 by spíše měly být klasifikovány jako válečný zločin. Podle americko-irácké smlouvy SOFA (Status of Forces Agreement) z roku 2008 mohou irácké soudy za určitých okolností stíhat americké vojáky pro závažné trestné činy. Avšak jak dodává Harb, toto ustanovení SOFA nelze použít zpětně, což znamená, že američtí vojáci mohou být Iráčany stíháni jen za činy spáchané od chvíle, kdy SOFA vstoupila v platnost.

Aby bitvy o Fallúdžu mohly být považovány za akt genocidy, musel by o tom vydat speciální výnos Irácký vysoký soud vytvořený prozatímní vládou po americké invazi v roce 2003 pro stíhání zločinů spáchaných Saddámem Husajnem a jeho nejvyššími poradci. Irácký parlament by pak mohl uzákonit zvláštní předpisy týkající se „materiálních a morálních škod“ ve Fallúdže. Žádné rozhodnutí Iráckého vysokého soudu však „nemůže mít mezinárodní rozměr, protože soud je jen irácký a byl vytvořen pro případy z doby Saddámova režimu.“

Shození návrhu na projednávání zločinů spáchaných ve Fallúdže v roce 2004 ze stolu však neznamená konec této záležitosti. „V této záležitosti se chci pustit do dalšího kola“ potvrdil Alwání. Mluvčí sněmovny Usáma al-Nudžaifí, také člen Iráqíje, jej prý osobně ujistil, že toto není konec diskuzí o této věci v parlamentu.

„Budeme nadále usilovat, abychom lidem Fallúdže přinesli spravedlnost a truchlícím rodinám odškodnění a pomohli jim najít své děti“ řekl Alwání Niqaši. „Historie si vždy bude pamatovat ty, kteří bránili nevinné lidi.“

Diskuze

22 příspěvků ( 22 nových)