Zvědavec

Komentáře

Na setkání BRICS řeknou „ne“ agresi v Libyi

Nil Nikandrov( více o autorovi > )

13.4.2011

Setkání bude probíhat za doprovodu bombardování NATO v Libyi a ignorovat dramatický vývoj událostí na severu Afriky vůdci BRICS nemohou. Muammar Kaddáfí projevil politickou vůli a nevšední vojenský talent při organizování odporu vůči vzbouřencům a při mobilizaci svých stoupenců v arabském světě. Aktivizují se skupiny solidarity s libyjským vůdcem v Evropě, obzvláště v těch zemích, které se bezprostředně účastní operace „Odyssey Dawn“. Lze je pochopit: v bezvýchodné situaci může Kaddáfí provést odvetné akce a odplatit západu za nečestnou hru. Zklamaná důvěra a dramatický osud Saddama Husseina se pro Kaddáfího stanou při rozhodování o takových akcích pádnými argumenty. Po všech ústupcích, na které Kaddáfí přistoupil, když se pokoušel normalizovat vztahy se západem (kdy se konkrétně vzdal výroby zbraní hromadného ničení), byla jeho země přeměněna na střelnici a on sám na lidský cíl afrického safari. Na „cíl Kaddáfí“ byly vypuštěny desítky střel s plochou dráhou letu a ze všech hledisek amorální lov na zákonně zvoleného prezidenta suverénní země pokračuje.

Do nebe volající porušení Charty OSN a mezinárodního práva, ničím neomezené používání síly, bezuzdná informačně-propagandistická válka, která zahltila i liberální ruská masmédia – to vše v případě vítězného dokončení krvavé „Odyssey“ v Libyi věstí nové války, velké oběti mezi civilním obyvatelstvem a obrovská mrtvá území přeoraná bojovými hlavicemi s ochuzeným uranem. Naprosto nechápu ruské korespondenty „nové generace“, kteří neskrývají své nadšení z „drtivé vojenské moci Spojených států a NATO, kterou demonstrují v Libyi“. Kdysi liberální literární kritiky označily za „slavíka generální štábu“ jednoho velmi dobrého ruského spisovatele a novináře. A to jen proto, že čestně a nezaujatě psal o sovětské armádě. Takže lze nyní, analogicky, nazvat všechny nadšené reportéry „from Russia“ na frontách imperialistických válek „slavíky Pentagonu“?

Pro členské země BRICS, „bloku rozvojových ekonomik“, jak se nazývají, přišel čas společných politických aktivit – mírových iniciativ u řešení libyjské krize. Na nutnost vypracování jasného programu na započetí dialogu u Libye poukázala Jižní Afrika, která do uskupení nedávno vstoupila. Zakladatelské země BRICS mají na zastavení vojenských akcí v Libyi o to větší zájem. Všechny mají v této zemi obchodní, ekonomické, energetické a finanční zájmy. Čína a Rusko plodně spolupracovaly s Tripolisem ve vojenské oblasti. Svržení Kaddáfího a dosazení k moci pestrých skupin „povstalců“, řízených CIA, MI6 a Mossadem, anuluje veškeré předešlé úsilí. USA a EU si s cennou „africkou trofejí“ dokážou poradit.

Je příznačné, že během nedávného rozhovoru mezi ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem a Hugo Chavezem došlo mimo posouzení praktických otázek dvoustranné spolupráce k výměně názorů na situaci v Libyi a v jejím okolí. Znepokojení prezidentů v souvislosti s tím jak se vyvíjejí události v džamahírii, je více než zřejmé. Dohodli se, že všechny zainteresované strany musí jednat v přísném souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Prvořadou pozornost je třeba v současné etapě bezpodmínečně věnovat zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva, zastavení krveprolití a řešení situace prostřednictvím politického dialogu.

Podle všeho chaos, který vytváří v Libyi NATO, do jisté míry postoj Medveděva a Chaveze sblížil. Zprvu, podle názoru řady pozorovatelů, byl „diametrálně odlišný“. Chavez Kaddáfího, svého zkušeného spolubojovníka v OPEC, podporoval a nazýval agresi USA a NATO „cruzada“ (křížovou výpravou) zorganizovanou proto, aby se zmocnily libyjských ropných nalezišť. Venezuelan kritizoval desinformace ve stylu „černé propagandy“, které tvrdí, že „Kaddáfí likviduje vlastní obyvatelstvo“. Chavez vyzýval k tomu nespěchat se závěry a sdělením CNN a dalších západních stanic slepě nedůvěřovat. Urychlil odjezd televizních pracovníků TeleSur do Libye, aby mohli Jihoameričané vidět alternativní reportáže. Netřeba říkat, že nepředpojatý „obrázek“ TeleSur pomohl (trochu) očistit televizní kanály západní polokoule od otevřeně sprostých montáží a podvodů. Chavez hrdinně ustál tvrdou ránu útoků „světového tisku“: „Stane se s tebou totéž, co s Kaddáfím“. Ve Venezuele opozice, která v zemi kontroluje nejméně 80% médií, jako na povel zesílila útoky na Chaveze.

Zocelený politický matador Chavez vydírání a hrozbám nepodléhá a nadále říká tu pravdu, jaké jsou v současných historických podmínkách schopni jen nemnozí političtí vůdci: „Všichni jsme nyní svědky, jak si imperialismus strhl masku, odhodil morálku a za použití vymyšlené záminky vytvořil „mezinárodní koalici“, aby mohl bombardovat libyjská města a zabíjet civilní obyvatele.“ V nejobtížnějších dnech pro Muammara Kaddáfího mu Hugo Chavez zavolal, aby vyjádřil solidaritu s libyjským národem, vedoucím „statečný boj proti imperialistickému sionistickému komplotu“. Když ve Venezuele opoziční uskupení začalo obviňovat prezidenta z toho, že „nezaslouženě předal libyjskému diktátorovi“ jedno z nejvyšších vyznamenání země – kopii kordu osvoboditele Simona Bolívara, Chavez odpověděl: „Kaddáfí si toto vyznamenání zasloužil jako revolucionář a bojovník s imperialismem.“

Venezuelský prezident dělá vše, co může, aby zajistil podporu latinskoamerických zemí mírovým iniciativám BRICS. Solidární hlas ALBA, UNASUR a MERCOSUR bude samozřejmě na setkání v Číně slyšet. Názorům Chaveze naslouchají v Africe. V posledních letech otevřela Venezuela velvyslanectví prakticky ve všech zemích černého kontinentu, a proto je postoj venezuelského vůdce delegaci členských zemí Africké unie, která se vydala do Libye, aby tam zahájila mírové rozhovory, dobře znám. Africká unie rezoluci č. 1973 nepodpořila a její představitelé neustále podporovali Kaddáfího.

Pokud uskupení BRICS skutečně aspiruje na roli jednoho z center vlivu ve světové politice, je třeba, aby členské země řekly rozhodné „ne“ agresivním akcím USA a NATO.

Pokud se Kaddáfí nestane obětí vnitřního spiknutí, predátorských plánů někoho z nejbližšího okolí snažícího se „sesadit vůdce“, bude krizová situace v Libyi a kolem ní pokračovat dlouhou dobu. NATO má v plánu „vyřešit Kaddáfího otázku“ maximálně do tří měsíců. Podaří se to? Jak v článku „Jak odpoví Kaddáfí“ napsal Sergej Šaškov, libyjský vůdce nebo jeho nástupci dokáže najít efektivní varianty pro demontáž imperialistického spiknutí – „a k tomu je potřeba sil, prostředků a zdrojů“.

Signály neúspěchu operace „Odyssea“ již tu jsou. Ozbrojenci jsou unaveni, bomby a rakety létají na „vlastní“ (na vzbouřence) a obyvatelé evropských měst a vnitrozemí panikaří, kdy se bojí Kaddáfího mstitelů. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen přiznal, že konflikt v Libyi nemá vojenského řešení. Takže mírové iniciativy Africké unie a BRICS mají šanci na úspěch.

Diskuze

20 příspěvků ( 20 nových)