Jak je to s uskladněním vyhořelého paliva ve Fukušimě

Komentáře

Jak je to s uskladněním vyhořelého paliva ve Fukušimě - odpověď SÚJB

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

18.3.2011

V článku Co zapomněla japonská vláda sdělit svým občanům a potažmo světu jsem upozorňoval na to, že v zemětřesením a tsunami postižené jaderné elektrárně Fukušima Daiichi je navíc uskladněno vyhořelé palivo z jiných elektráren v množství „více než malém“, abych použil dikci českých zákonodárců. Čtenáři v diskuzi za článkem navrhli zeptat se rovnou paní Dany Drábové, která je uznávanou českou kapacitou na tuto problematiku. Učinil jsem tak. Odpověděla včera, že tedy o tom neslyšela, ale že to prošetří a dá mi vědět. Dnes jsem měl v poště tento email. Prodávám, jak jsem koupil – včetně zvýraznění některých slov.

Dobrý den,

jedná se o nesmysl, špatný překlad (např. „blok“ = PS) a neznalost terminologie.

Podle národní zprávy ke společné úmluvě a databáze MAAE (IAEA) NFCIS jsou v areálu dva AFR (Away From Reaktor) sklady vyhořelého jaderného paliva (VJP), jeden mokrý a jeden suchý s horizontálně umístěnými 9 obalovými soubory. Mokrý má kapacitu 6840 palivových souborů a suchý 408 PS. Tato čísla jsou uvedena i v prezentaci TEPCO, na které se článek v INFOWARDS odvolává. V článku není ani slovo o ukládání. Pochopitelně v Japonsku se vyhořelé jaderné palivo neukládá – jednak není kde (mají pouze úložiště na radioaktivní odpad –RAO - ) a jednak národní politika předpokládá přepracování všeho VJP v zahraničí a v Rokkashu (závod na přepracování jaderného paliva).

Co se týče skladovacích kapacit bazénů na blocích, (ty, které jsou přímo v reaktorové budově nad reaktorem) jedná se evidentně o maximální kapacity. Určitě nemůže jít o skutečný počet PS. Nedovedeme si představit, že by na všech 6 ti jaderných blocích měli v bazénech identický počet PS. 7. bazén je AFR mokrý sklad, který zmiňujeme výše a uváděné číslo skladovaných PS – 6291 ks se zdá být reálné. Není nám cokoli známo o tom, že by s tímto skladem byly nějaké problémy – není umístěn na postižených reaktorových blocích. Takže pokud je v jednom palivovém souboru (PS) 63 tyčí, může být číslo 600 000 tyčí skladovaných v lokalitě reálné (necelých 10 000 ks PS).

Nemáme informace o tom, kolik je přesně v každém bazénu PS, ale zpráva o poškození 70% všech PS (ne tyčí) by mohla smysl dávat.

Ve Fukushimě je i sklad RAO. V březnu 2008 byl celkový počet sudů skladovaných ve VŠECH skladech RAO v CELÉM Japonsku asi 630 000 ks (). Ve Fukushimě se skladovalo v březnu 2008 asi 180 000 ks sudů s RAO.

S pozdravem

za SÚJB,

Marek Bozenhard
Inspektor jaderné bezpečnosti

Doplnění editora

Uklidnila vás tato odpověď? Mě tedy příliš ne. Copak je důležité, jestli jsem PS nazval bloky? Změnilo to něco na škodlivosti těch věcí? Navíc já jsem ve svém dotazu paní Drábové neuváděl odkaz na svůj článek, ale na originální článek na infowars.com. Tu mou počeštěnou variantu si museli najít sami.

I SÚJB tedy připouští, že v areálu elektrárny byla nějaká skladiště, suchý a mokrý AFR (Away From Reaktor) a RAO - úložiště radioaktivního odpadu. Pan Bozenhard říká "v Japonsku se vyhořelé jaderné palivo neukládá" a současně "ve Fukušimě je i sklad RAO (úložiště radioaktivního odpadu)". Tak jak je to, ukládá se nebo neukládá? Odpověď tuším. "Ukládat jaderné palivo" znamená najít nějaké místo daleko od lidí v tektonicky stálé oblasti a tam dopravit kontejnery s tím svinstvem a doufat, že si s tím příští generace nějak poradí. To opravdu v Japonsku nejde. Proto se snaží palivo přepracovat v zahraničí. Ale protože zřejmě produkce jaderného odpadu je větší než jsou kapacity zahraničních linek, uchovávají dočasně materiál pro budoucí přepracování přímo na pozemku elektrárny.

Samotná zkratka AFR v překladu znamená "vzdálen od reaktoru". Proč tedy nebyl sklad vzdálen od reaktoru, když to má přímo ve svém názvu? A množství 180 tisíc sudů s RAO na pozemku elektrárny v tektonicky aktivní oblasti považuji za hazard.

Co v odpovědi nebylo

SÚJB (a vůbec nikdo) nikterak nekomentuje, na kolik je rozumné umístit bazénky s vyhořelými PS přímo v budovách reaktorů pod střechou. Tak, aby v případě exploze reaktoru výbuch šikovně rozmetal i obsah bazénků s PS. Nemusím znát správnou terminologii, ale svým selským rozumem považuji takový design za nešťastný (dere se mi na jazyk mnohem ostřejší slovo).

Pan Bozenhard nepotvrdil, ale ani nevyvrátil hlavní tvrzení v předchozím článku, totiž, že se na pozemek elektrárny Fukušimo svážel problematický a nebezpečný materiál z jiných elektráren nebo zařízení a to po období 40 let. Přiznané množství 180 tisíc sudů RAO, myslím, dává tuto odpověď samo.

Celkově mám z té odpovědi pocit tanečku. Úkrok bokem, úkrok vzad, jen ne přímý krok. Ve stylu "je to bezpečné, víme, co děláme, nebojte se."

Známka 2.1 (hodnotilo 193)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný)

Diskuze

84 příspěvků ( 84 nových)

Zvědavec

Z diskuze

Sázka na Zvědavce

Stálé rubriky

Témata

Zábava

Počítače

Hry

Co se jinam nevešlo

Archiv

Autoři

Předplatné

Tiráž

Odkazy

Měnové kurzy

Komentáře

Jak je to s uskladněním vyhořelého paliva ve Fukušimě - odpověď SÚJB

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

18.3.2011

Doplnění editora

Co v odpovědi nebylo

Diskuze

Články s podobnou tématikou

Obsah za rok 2011 a měsíc březen

Ročníky (V závorce počet článků)

Ve zkratce

Statistika