Zvědavec

Komentáře

WikiLeaks: Velký nebezpečný podvod americké vlády

F William Engdahl( více o autorovi > )

13.12.2010

Je to až příliš dokonale zinscenováno, aby to byla pravda. Nespokojený 22letý voják americké armády sloužící v Bagdádu, Bradley Manning, analytik rozvědky americké armády nízkého stupně, popisovaný v armádě jako samotář a homosexuál, rozladěný „počítačový expert“, si projde utajené informace na předsunuté operační základně Hammer. Rozhodne se tajně stáhnout e-mailovou komunikaci amerického ministerstva zahraničí z celého světa za období osmi měsíců na své prázdné CD, zatímco předstírá, že poslouchá Lady Gaga. Mimo diplomatických telegramů měl Manning údajně poskytnout WikiLeaks video z vrtulníku s dobrodružným americkým útokem v Bagdádu na neozbrojené novináře, a s válečnými informacemi z Iráku a Afghánistánu.

Manning pak údajně vysledoval proslulého bývalého amerického počítačového hackera, aby dostal svých 250,000 stran tajných telegramů amerického ministerstva zahraničí na internet, aby je mohl vidět celý svět. Údajně americkému hackerovi řekl, že dokumenty obsahují „neuvěřitelné, ošklivé věci, které patří do veřejné domény, a ne na nějaké servery uložené v temné místnosti ve Washingtonu DC“. Hacker ho prásknul americkým úřadům, pokračuje historka. Manning nyní není k dosažení, protože je už několik měsíců v americkém vojenském vězení, takže se ho nemůžeme zeptat. Jak příhodné. Pentagon si běžně najímá nejlepší hackery, aby navrhli jeho bezpečnostní systémy.

Pak komplot houstne. 250,000 stran skončí na stole Juliana Assange, 39letého australského zakladatele údajně protivládní internetové stránky, s fešným názvem WikiLeaks. Assange se rozhodne selektivně vybrat několik nejvíce ultra pro-elitářských světových médií, aby exkluzivně za něj nechala zveřejnit úniky, protože on, zdá se, uniká před Interpolem, nikoliv kvůli únikům tajných informací, ale údajně za to, že měl dobrovolný sex se dvěma Švédkami, které se později rozhodly, že to bylo znásilnění.

Za exkluzivní noviny, které mají rozhodnout o tom, co bude uniknuto, vybírá New York Times, které sloužily při šíření falešné propagandy proti Saddamovi, která vedla k irácké válce, londýnské Guardian a Der Spiegel. Assange tvrdí, že neměl čas si projít tolik stran, takže je předal důvěryhodným vydavatelům provládních novin, aby za něj rozhodli, co má být zveřejněno. Opravdu velmi „protivládní“. New York Times dokonce určily jednoho ze svých lidí, Davida E. Sangera, aby zveřejňování materiálů WikiLeaks řídil. Sanger není žádným vládním outsiderem. Je členem elitářského Council on Foreign Relations, jakož i Strategické skupiny Institutu v Aspenu, spolu s lidmi jako Condi Rice, bývalý ministr obrany William Perry, bývalý šéf CIA John Deutch, bývalý náměstek ministra zahraničí a nynější šéf Světové banky Robert Zoellick, a další.

Vskutku podivný výběr médií na člověka, který tvrdí, že je proti vládě. Ale Assange pak také říká, že věří v oficiální verzi americké vlády o 9/11 a nazývá skupinu Bilderberg normálním setkáním lidí, což je velmi vládní názor.

Ne až tak tajné telegramy…

Poslední senzační dokumentů WikiLeaks, údajně zaslaných z velvyslanectví amerického ministerstva zahraničí na celém světě do Washingtonu, zcela určitě nejsou, jak tvrdí Hillary Clinton, „útokem na zájmy americké zahraniční politiky, který ohrozil nevinné lidi“. A nejsou tím, co italský ministr zahraničí nazval „11. zářím světové diplomacie“. Britská vláda je označuje za hrozbu pro národní bezpečnost a tajemník kanadského premiéra vyzývá CIA, aby Assange zavraždila, stejně jako praštěná rádobykandidátka na americkou prezidentku Sarah Palin.

A nejdůležitější je, že oněch 250,000 telegramů není „přísně tajných“, jak bychom si mohli myslet. Na tuto úroveň „tajné“ mají prověrky dva až tři miliony zaměstnanců americké vlády (1), a zhruba 500,000 lidí na celém světě má přístup k Protokolu tajné internetové sítě (SIPRnet), kde jsou telegramy uloženy. Siprnet není určen pro šíření přísně tajných informací. Pouze 6%, či 15,000 stran, dokumentů bylo označeno jako tajné, tedy stupeň pod přísně tajné. Dalších 40% mělo nejnižší úroveň utajení, „důvěrné“, a zbytek klasifikován nebyl. Ve stručnosti, nebylo to vůbec tajné. (2)

Většina odhalení byla doposud nezajímavá. V Německu odhalení vedla k odstranění prominentního mladého politika FDP blízkého Guido Westerwelle, který očividně rád příliš mluvil se svým protějškem na americkém velvyslanectví. Odhalení ohledně ruské politiky, kde se americké velvyslanectví zmiňuje o Putinovi a Medveděvovi jako o "Batmanovi a Robinovi“, říká více o kulturní úrovni současného personálu amerického ministerstva zahraničí, než o vnitřní ruské politice.

Ale každému, kdo studoval umění rozvědky a desinformací, se v dramatu WikiLeaks ukáže jasný vzorec. Je to zaměřeno na vybrané cíle americké geopolitiky, kdy to vypadá tak, aby to „ospravedlnilo americké sankce proti Íránu“, jak řekla Hillary Clinton. Tvrdí, že Severní Korea se svolením Číny má volný pohyb pro své lodě, navzdory žádostem amerického ministerstva zahraničí, na kterých jsou posílány nebezpečné rakety do Íránu. Churavějící saudsko-arabský král Abdullah údajně nazval íránského prezidenta Hitlerem.

Záminka pro kontrolu internetu?

Ze všeho toho hluku a šílenství kolem WikiLeaks se vynořuje to, že celý skandál slouží k prosazení dlouholeté Obamovy a Bushovy agendy dozírat na doposud svobodný internet. Americká vláda již uzavřela server WikiLeaks ve Spojených státech, ačkoliv nebyl porušen žádný známý zákon.

Proces dohledu nad internetem byl již dlouho v chodu už před současným skandálem s úniky. V r. 2009 demokratický senátor Jay Rockefeller a republikánka Olympia Snowe předložili zákon o kybernetické bezpečnosti z r. 2009 (S.773). Ten by poskytl prezidentovi bezprecedentní pravomoci na odpojení počítačů soukromého sektoru od internetu. Tento zákon „by prezidentovi umožnil „vyhlásit stav nouze u kybernetické bezpečnosti“ vztahující se na „nevládní“ počítačové sítě, a učinit vše nezbytné pro reakci na hrozbu“. Můžeme očekávat, že nyní tento kontroverzní legislativní kousek dostane hlavní prioritu, až se v lednu sejde nový republikánský senát a sněmovna.

Americký Úřad bezpečnosti otčiny, agentura vytvořená v rámci politické hysterie po 9/11 v r, 2001, který byl přirovnán ke Gestapu, již začal internet kontrolovat. V tichosti zabavují a zavírají internetové stránky (internetové domény), bez řádného procesu nebo řádného soudu. DHS prostě zabaví internetovou doménu, jakou chce, a zveřejní na internetové stránce zlověstné logo „ministerstva spravedlnosti“. Viz příklad na http://torrent-finder.com/. V posledním týdnu bylo zabaveno a uzavřeno přes 75 internetových stránek. Právě teď se soustředili na internetové stránky, o kterých tvrdí, že „porušují autorská práva“, přesto však stránka torrent-finder.com, která byla zabavena DHS, neobsahovala naprosto žádný materiál porušující autorská práva. Byl to pouze vyhledávač, který odkazoval na místa, kde mohou mít lidé přístup k materiálu chráněnému autorskými právy. Pečlivě, krok za krokem, je likvidována svoboda projevu. A pak co?

Poznámky

1. BBCNews, Siprnet: Where the leaked cables came from, 29 November, 2010

2. Ken Dilanian, Inside job: Stolen diplomatic cables show U.S. challenge of stopping authorized users, Los Angeles Times, November 29, 2010

Diskuze

32 příspěvků ( 32 nových)