Zvědavec

Komentáře

Kosovští loutkáři

Peter Iskenderov( více o autorovi > )

18.10.2010

Podle přištinských novin „Kocha ditore“ se Sejdiu a Taci zatím dohodli na „dočasném pokračování spolupráce v rámci vládnoucí koalice, a také na provedení předčasných voleb“. Stejné noviny upřesňují pravděpodobný scénář dalšího vývoje, na kterém se již dohodly orgány Prištiny s ředitelem Mezinárodního občanského pracoviště v Kosovu Peterem Faithem. Tento scénář předjímá rozpuštění kosovského parlamentu poté, co odhlasuje rozpočet na r. 2011. Co se týká data samotných voleb, tak, podle slov novin „Kocha ditore“, s odvoláním na plnění povinností prezidenta mluvčím parlamentu Jakupem Krasniči mohou proběhnout 30. ledna 2011.⁽¹⁾ Nicméně tento proces se může protáhnout, protože současný mandát samotného Krasniči vyprší až v březnu příštího roku.

Formálně jak odvolání Sejdiu, vůdce „Demokratické ligy Kosova“, tak myšlenka na odvolání Taciho, zastupujícího druhou hlavní sílu v kraji, „Demokratickou stranu Kosova“, nepředstavuje žádnou „žhavou“ politickou agendu. Šéf státu musel svůj post opustit po verdiktu ústavního soudu, který ho obvinil z porušení základního kosovského zákona: ze sloučení funkce prezidenta a předsedy strany. Co se týká odvolání vlády a nových voleb, tak jsou, podle slov kosovského vice-premiéra Hajredina Kuči, nutné pro formální „vytvoření státních institucí“. Vždyť hlavu Kosova volí parlament, a proto jsou prezidentské volby dobrým důvodem pro překopání jeho složení a nečekat až na řádný termín v r. 2011.

Za vzniklé situace je hlavní otázkou vyhlídka na udržení současné pravicové koalice Demokratické ligy Kosova Fatmira Sejdiu a Demokratické strany Kosova Hašima Taci. Soudě podle dostupných informací je osud koalice velkým otazníkem. Poslanec za Demokratickou ligu Kosova Fatmir Redžepi již na stránkách novin „Expres“ sdělil, že koalice „zemřela v den, kdy Fatmir Sejdiu rezignoval“, tedy 27. září.⁽²⁾ Ještě tvrději se v rozhovoru pro „Kocha ditore“ vyjádřil vůdce Demokratické ligy Kosova Dardanii Pedžat Dači. Podle jeho slov by se Kosovo „neocitlo v současné situaci, pokud by koalice Demokratické strany Kosova a Demokratické ligy Kosova jednala v zájmu země – a ne v osobním a klanovém zájmu“. Podle jeho slov, zůstane-li podobný stav věcí i po předčasných volbách, kosovští občané „začnou zemi opouštět“.⁽³⁾

Nicméně existují všechny důvody pro předpoklad, že dnes v Kosovu probíhá něco většího, než pouhé „vytváření státních institucí“. Vláda EU již naplánovala začátek rozhovorů mezi Bělehradem a Prištinou, kvůli kterým bylo v Srbsku zlomeno nemálo holí. Prezident Boris Tadič ospravedlňuje jejich vedení nutností začít aspoň s technickou spoluprací s kosovskými úřady, kterou Brusel staví jako jednu z nutných podmínek přijetí Srbska do Evropské unie. Opozice je však přesvědčena, že srbské úřady připravují půdu pro uznání nezávislosti Kosova. V nedávno přijaté rezoluci opoziční Srbské radikální strany se přímo uvádí, že činy prezidenta a srbské vlády nejsou „kompromisem s Evropskou unií“, ale „vzdáním se Kosova a Metochie“.

A to pro orgány země v případě, že dojde ke zostření vnitropolitické situace, nevěstí nic dobrého, kdy toto zostření je prakticky nevyhnutelné, pokud srbská delegace skutečně zasedne za jeden stůl při rozhovorech s kosovskou vládou Hašima Taci. Jakákoliv dohoda s ním za neexistence jasných prohlášení o nelegitimnosti kosovské pseudo-nezávislosti bude de facto znamenat uznání Kosova, a srbské opozici to poskytne všechny důvody pro obvinění prezidenta Borise Tadiče a vlády z písemně stvrzené zrady národních zájmů a z porušení ústavy.

Na západě chápou, že takový obrat ve vývoji může způsobit, že se k moci v Srbsku dostane protizápadní a proruská opozice. A proto je třeba, aby začátek rozhovorů Bělehradu a Prištiny probíhal jinak, kdy se tentokrát neuzavírají na základě ultimativních požadavků na srbskou stranu (všechny tyto požadavky již Tadič splnil), ale na základě doporučení jisté ztráty glancu na kosovské straně. Ne náhodou představitel EU v Prištině Peter Faith již dal najevo, že rozhovory Bělehradu a kosovských úřadů nemohou začít bez předčasných kosovských voleb. Toto vyjádření přišlo ještě před tajným setkáním Sejdiu a Taci a předcházelo mu. Neúspěch rozhovorů Bělehradu a Prištiny je pro západ nanejvýš nevýhodný také proto, že, jak se domnívají experti „Mezinárodní krizové skupiny“, by to mohlo vydláždit cestu pro rozdělení Kosova, proti čemuž se kategoricky staví albánská strana.⁽⁴⁾

Demise vlády Hašima Taci se zdá být součástí vícekrokové kombinace USA a EU s cílem nasadit kosovským úřadům pro srbskou stranu „příjemnější tvář“. Tím spíše na pozadí odchodu doktora práv Fatmira Sejdiu, který na rozdíl od převážné většiny ostatních současných kosovských vůdců neměl vazby na „Kosovskou osvobozeneckou armádu“, a proto byl zřejmě pro Srby nejpřijatelnější postavou.

Západní stratégové se mohou přepočítat. Předčasné volby v Kosovu je hůl o dvou koncích. Může v nich docela klidně vyhrát „třetí síla“, která prudce nabývá obliby – „Aliance za budoucnost Kosova“ Ramuše Haradinaje, který stojí před Haagským tribunálem kvůli obvinění z válečných zločinů na Srbech. Pokud i v Srbsku dojde k výměně moci a nastoupí Srbská radikální strana haagského vězně Vojislava Šešelje, situace se pro Brusel a Washington stane tragikomickou: rozhovory mezi Srbskem a kosovskými úřady se nebudou konat v Bruselu, ale ve vězení v Scheveningen.

1. KohaDitore, 08.10.2010.
2. Express, 08.10.2010.
3. KohaDitore, 08.10.2010.
4. Kosovo and Serbia after the ICJ Opinion. Pristina-Belgrade-Brussels, 2010. P.I-II.

Diskuze

2 příspěvků ( 2 nové)