Zvědavec

Komentáře

Kyrgyzstán jako „nepotopitelná letadlová loď“ střední Asie

Aleksandr Šustov( více o autorovi > )

21.9.2010

O prodloužení smlouvy o pronájmu tranzitního střediska Manas, nacházejícího se na letišti v Biškeku, informovaly kyrgyzské sdělovací prostředky, s odvoláním na informace z amerického ministerstva zahraničí, 13. září. Podle těchto údajů byl dokument podepsán již v červenci t. r., nicméně ani jedna ze stran tento fakt nevyjevila. V souladu s podmínkami smlouvy podepsané v r. 2009 se tato smlouva musí prodlužovat každý rok. V Kyrgyzstánu samotný fakt tajného podpisu smlouvy vyvolal tvrdou kritiku. Podle názoru kyrgyzských internetových novin „Bílá plachta“ informace o prodloužení nájmu Manas nebyly zveřejněny proto, aby se zachovala možnost požádat o vojenskou a vojensko-technickou pomoc Rusko a Organizaci kolektivní bezpečnosti (CSTO), k čemuž se vláda této země v poslední době uchylovala často. Není jasná ani výše nájemného a otázka, kdo nyní kontroluje silně výhodný byznys dodávek leteckého paliva pro Manas, který dříve přináležel synovi prezidenta Kurmanbeka Bakijeva Maksimovi.

Vláda R. Otunbajeva v podstatě, podle názoru novin, pokračuje v „mnohavektorové“ politice svých předchůdců. To názorně dokazuje simultánní podpis smlouvy o prodloužení pronájmu základny Manas a získání dvou grantů od Ruska v rámci bezplatné pomoci, prvního ve výši 20 a druhého ve výši 10 milionů dolarů. Mimo to na setkání členských zemí CSTO v srpnu R. Otunbajeva žádala o pomoc pro Kyrgyzstán ve formě vojenské techniky. Nedávno ministerstvo zahraničí Kyrgyzstánu odeslalo americké ministryni zahraničí Hitlary Clinton a ministru zemědělství Tomu Visackovi žádost Rozy Otunbajeva o poskytnutí externí pomoci ve formě potravinářské pšenice ve výši 50,000 tun a 20,000 rýže, a to do 1. prosince 2010. Jinak prý bude potravinová bezpečnost Kyrgyzstánu pro tuto zimu ohrožena.

Otázka osudu americké vojenské základny v Manas byla hlavním dráždivým faktorem vztahů RF s předešlou kyrgyzskou vládou. V únoru 2009 Rusko přislíbilo Kyrgyzstánu bezplatnou pomoc ve výši 150 milionů dolarů, zvýhodněný úvěr ve výši 300 milionů dolarů a 1,7 miliardy dolarů na výstavbu vodní elektrárny Kambaratinskaja-1. Podle názorů analytiků bylo hlavní podmínkou poskytnutí úvěrů ukončení provozu americké základny Manas. Po poskytnutí prvních dvou úvěrů Biškek rozhodl americkou vojenskou základnu zachovat, kdy ji přejmenoval na Tranzitní středisko a zvýšil nájem téměř na trojnásobek – na 60 milionů dolarů ročně. To vyvolalo otevřené rozhořčení Moskvy, která odmítla podpořit K. Bakijeva v době „druhé kyrgyzské revoluce“. To, že americká základna v Kyrgyzstánu má být uzavřena po vyplnění úkolů, kvůli kterým byla vytvořena, sdělil v rozhovoru pro Wall Street Journal v červnu ruský prezident D. Medveděv. Takže fungování základny považuje Moskva stále za dočasné.

Na pořad jednání se dostala i otázka ruských vojenských objektů, jejichž většina se nachází na území Kyrgyzstánu již z dob Sovětského svazu. 14. září kyrgyzský ministr obrany Abibilla Kudajberdijev při jednání se svým ruským kolegou Anatolijem Serdjukovem v Moskvě navrhl, jak co nejrychleji podepsat dohodu o sloučení ruských vojenských objektů nacházejících se na území Kyrgyzstánu do jedné základny, a uzavřít smlouvu na 49 let s možností jejího následného prodlužování o 25 let. Přičemž se Biškek chystá zvýšit nájem a úhradu dostávat nikoliv v penězích, ale ve formě dodávek zbraní a vojenské techniky, protože tato země nemá svoji vlastní vojenskou výrobu. Kyrgyzstán by chtěl uzavřít dohodu do parlamentních voleb, kdy se domnívá, že současná vláda má veškeré potřebné pravomoci. To okamžitě vyvolalo podezření analytiků, že Biškek, který má slabou kontrolu nad jižními oblastmi země a bojí se opakování masových nepokojů a proniknutí bojůvek ze zahraničí, chce posílit bojové schopnosti svých silových struktur.

V Kyrgyzstánu se nachází pět ruských vojenských objektů: letecká základna v Kant, kde je alokováno asi deset letadel a vrtulníků; komunikační uzel ruského námořnictva v osadě Kara-Balta; zkušební polygon protilodních zbraní Kojsary v Karakol na jezeře Issyk-Kul; automatická seismologická stanice v Issyk-Kulskaja; a radioseismická laboratoř v džalal-abadské oblasti. Mimo to se v Kyrgyzstánu nachází rusko-kyrgyzský podnik pro vývoj a zkoušky torpéd Ozero, ve kterém 95% akcií patří Rusku, a továrna na výrobu torpéd Dastan, kde se 48% akcií Biškek rozhodl předat Moskvě výměnou za odepsání části dluhu, ale nepřevedl je. Dohody o sloučení ruských vojenských objektů do jediné základny a o následném uzavření nové smlouvy byly učiněny v srpnu loňského roku na setkání hlav států CSTO v kyrgyzském Čolpon-Ata. Tehdy Biškek souhlasil s umístěním ruského výcvikového střediska na jihu pod záštitou CSTO. Nicméně následné zhoršení vztahů mezi Moskvou a Biškekem vedlo k tomu, že tyto dohody nebyly realizovány.

Brzy se objevily informace, že vojensko-výcvikové středisko na jihu nevybuduje Rusko, ale USA, které, obávajíc se o bezpečnost severní zásobovací sítě pro jednotky v Afghánistánu, plánovaly rozmístit do všech pěti zemí střední Asie zvláštní paradesantní jednotky. Po „druhé kyrgyzské revoluci“ byla otázka vybudování amerického vojensko-výcvikového střediska stažena z jednání, protože situace v jižních oblastech Kyrgyzstánu byla značně nestabilní. Nicméně 16. září ministr obrany Abibilla Kudajberdijev sdělil, že jednání o vybudování amerického výcvikového střediska ve městě Oš bude po parlamentních volbách možná obnoveno. V současné době Američané čekají na jejich výsledky, protože otázku vojensko-výcvikového střediska, jak 6. září sdělil v rozhovoru pro „Komersant“ náměstek ministra zahraničí USA pro střední a jižní Asii Robert Blake, budou řešit s novou legitimní kyrgyzskou vládou.

Svoji vojenskou základnu na jihu země by chtělo otevřít i Rusko. Jedním z jejích hlavních úkolů může být boj s pašováním drog z Afghánistánu, jejichž překladištěm se v posledních letech stalo Oš. Letos v červnu navrhl vytvoření ruské vojenské základny pro potírání pašování drog na jihu Kyrgyzstánu šéf Federální služby pro boj s nezákonným obchodem s narkotiky (FSKN) Viktor Ivanov. Podle něj by to umožnilo účinnou likvidaci kanálů pro dodávky drog v této zemi, protože bez vojenské přítomnosti v tomto regionu „jen velmi obtížně prosíme Kyrgyze, aby tento úkol řešili“.

Permanentní vnitropolitická nestabilita, hrozba zopakování masových nepokojů, etnických střetů, pronikání bojůvek, a rovněž zjevná slabost kyrgyzských silových struktur přispívá k tomu, že vláda této země se bude i nadále snažit využívat cizí vojenské základny pro posílení své pozice. Přičemž cizí vojenská přítomnost v Kyrgyzstánu se bude podle všeho nadále zvětšovat, protože vypořádat se s četnými vnitřními problémy svými silami není dnes vláda země schopna.

Diskuze

2 příspěvků ( 2 nové)