Zvědavec

Komentáře

Vybrané ukazatele sociálně ekonomického rozvoje České republiky

Václav Šlajs( více o autorovi > )

2.9.2010

---

Navíc ekonomickým změnám nepředcházela kvalitní legislativa a tak se z privatizace často stávalo tzv. tunelování. Přesto se postupem času podařilo ekonomiku transformovat a dnes lze jednoznačně říci, že se Česká republika řadí mezi standardní země s tržní ekonomikou.

b) Po 20 létech lze i zároveň porovnat jak si vedly jednotlivé vlády. Za uplynulých 20 let zde vládlo Občanské fórum 3 roky, Občanská demokratická strana 9 let a Česká strana sociálně demokratická 8 let.

Vláda OF – průměrný roční pokles HDP - 7,2 %

1990	-1,0 %
1991	-14,2 %
1992	- 6,4 %

Vlády ODS – průměrný roční růst HDP + 1,7 %

1993	-1,0 %
1994	+2,6 %
1995	+5,9 %
1996	+4,0 %
1997	+0,7 %
1998	-0,8 %,
2007	+6,1 %
2008	+3,0 %
2009	-4,1%

Vlády ČSSD – průměrný roční růst HDP + 3,8 %

1999	+1,3 %
2000	+3,6 %
2001	+2,5 %
2002	+1,9 %,
2003	+3,6 %
2004	+4,5 %
2005	+6,3 %
2006	+6,9 %

2. Mezinárodní srovnání:

a) Česká ekonomika dosáhla v r. 2009 80 % úroveň průměrné výkonnosti Evropské unie (měřeno přepočtem hrubého domácího produktu HDP na kupní sílu v jednotlivých zemích) a drží se na 17. místě.

b) Přehled vybraných států podle hodnoty HDP v tisících US dolarů/obyv. podle parity kupní síly v roce 2007:

tis. US dolarů/obyv.	vybrané státy
nad 50	53-Norsko
40 – 50	50-Singapur, 45-USA, 43-Irsko, 41-Švýcarsko
35 – 40	39-Rakousko, 39-Nizozemsko, 39-Kanada, 39-Kuvajt, 37-Dánsko, 36-Švédsko, 36-Austrálie
31 – 35	35-Británie, 35-Belgie, 35-Finsko, 34-Francie, 33-Japonsko, 32-Německo
26 – 30	30-Itálie, 30-Španělsko, 29-Řecko, 27-Slovinsko, 27-Izrael, 26-N.Zéland, 26-Česko
21 – 25	24-J.Korea, 23-S.Arábie, 21-Portugalsko
16 – 20	21- Portugalsko, 20-Estonsko, 20-Slovensko, 19-Maďarsko, 17-Litva, 17-Lotyšsko, 16-Polsko
11 – 15	15-Chorvatsko, 14-Rusko, 14-Mexiko, 14-Chile, 13-Libye, 13-Turecko, 13-Argentina, 13-Malajsie, 12-Venezuela, 11-Rumunsko, 11-Bulharsko, 11-Bělorusko, 11-Libanon
6 – 10	10-Srbsko, 10-Kazachstán, 10-Irán, 9-JAR, 9-Černá Hora, 9-Brazílie, 8-Makedonie, 8-Kolumbie, 8-Thajsko, 7-Bosna, 7-Ukrajina, 7-Jamajka, 7-Tunisko, 7-Ázerbájdžán, 6-Albánie, 6-Alžírsko
3 – 5	5-Čína, 5-Jordánsko, 5-Egypt, 5-Angola, 4-Gruzie, 4-Sýrie, 4-Honduras, 4-Bolivie, 4-Maroko, 3-Moldávie, 3-Filipíny, 3-Mongolsko, 3-Kapverdy, 3-Indonésie
1 - 3	2,5-Pákistán, 2,5-Indie, 2,5-Vietnam, 2-Jemen, 2-Nigérie, 2-Kamerun, 1,8-Kambodža, 1,6-Keňa, 1,3-Bangladéš
do 1	0,8-Etiopie, 0,7-Afghánistán, 0,2-Zimbabwe

Zadluženost:

1. Zadluženost jednotlivých sektorů:

- zadluženost státu	1.250 miliard Kč
- zadluženost krajů a obcí	150 miliard Kč
- zadluženost firem	1.000 miliard Kč
- zadluženost občanů	1.000 miliard Kč
C E L K E M	3.400 miliard Kč tj. 92 % HDP

2. Zadluženost státu:

K 30.6.2010 činila 1.250 miliard Kč

- v 90.letech schodky státního rozpočtu relativně nízké. Zadluženost začala narůstat po nápravě chybné ekonomické transformace, především po nutné sanaci bank.

- nejvyššího schodku státního rozpočtu bylo dosaženo v r. 2009 ve výši 224 mld. Kč.

3. Aktuální příčiny zadlužování:

a) vysoká korupce ve veřejném sektoru. Dle Transparenci Internacional i NKÚ se ročně z veřejných rozpočtů rozkrade přes 150 mld. Kč. Stát, státní fondy, kraje a obce ročně vypisují výběrová řízení na zakázky v hodnotě cca 650 mld. Kč. Dle TI i NKÚ korupce nehospodárně odčerpá 25% - 30%, tj. minimálně 150 mld. Kč, z toho ze státního rozpočtu 120 mld. Kč.

b) pokles výkonu české ekonomiky. V létech 2005, 2006 a 2007 rostla ekonomika ročně o více jak 6 %. V roce 2009 naopak její výkonnost poklesla o více jak 4 % a to projevilo do příjmů z daňových výnosů. Roční hodnota HDP činí v ČR cca 3.600 mld. Kč. 10% rozdíl ve výkonnosti se projeví i do příjmů. Složená daňová kvóta činí v ČR 36%. Tzn. že na daních a pojistném vybere o 120-130 mld. Kč méně a do státního rozpočtu se to projeví výpadkem cca 100 mld. Kč

c) ve srovnání s vyspělou Evropou nízké daně. Jen daňovými změnami k 1.1.2008 se snížil příjem státního rozpočtu o 80 mld. Kč. Velké zahraniční firmy (banky, mobilní operátoři a obchodní řetězce) vykazují vysoké zisky, platí velmi nízké daně a dividendy ze zisku „odtékají“ do zahraničí, aniž jsou reinvestovány v ČR. Jen v roce 2008 takto „odteklo“ do zahraničí 208 mld. Kč. Kdyby měla ČR srovnatelné daně s vyspělými zeměmi EU, tak by příjmy byly vyšší o cca 150 mld.

d) Nákladná státní správa. Za 20 let se zdvojnásobil počet úředníků, zvýšil se počet učitelů, sociálních pracovníků, policistů a hasičů. Naopak výrazně poklesl počet vojáků.

e) Neadresný, často zneužitelný a málo motivující sociální systém.

Hlavní příčina zadlužování (schodku veřejných rozpočtů):

1. Pokles ekonomické výkonnosti
2. Nízké daně
3. Vysoká míra korupce

3. Srovnání míry zadluženosti v zemích EU:
(měřeno % státního dluhu k roční hodnotě HDP – r. 2009)

Výše st.dluhu v % k roční hodnotě HDP	státy EU (nad 1 mil. obyv)
nad 100 %	116-Řecko, 115-Itálie
70 – 100	97-Belgie, 78-Maďarsko, 78-Francie, 77-Portugalsko, 73-Německo
60 – 70	68-Británie, 66-Rakousko, 64-Irsko, 61-Nizozemsko
50 – 60	53-Španělsko, 51-Polsko
40 – 50	44-Finsko, 42-Švédsko, 41-Dánsko
30 – 40	36-Litva, 36-Slovensko, 36-Slovinsko, 35-Česko
20 – 30	29-Lotyšsko, 24-Rumunsko
10 – 20	15-Bulharsko
do 10 %	7-Estonsko

Z uvedeného přehledu vyplývá, že Česká republika má stále jeden z nejnižších dluhů a české veřejné finance jsou v rámci celého světa hodnoceny jako 8. nejbezpečnější. Rizikem je však míra a tempo zadlužování v posledních letech, zvláště v r. 2009.

Daně:

1. Složená daňová kvóta

Složená daňová kvóta je nejobjektivnějším ukazatelem daňového zatížení společnosti. Je to souhrn všech přímých daní (fyzických i právnických osob), nepřímých daní (spotřební a DPH), majetkových daní, sociálního a zdravotního pojištění. % výše těchto daní a pojistného vůči roční hodnotě HDP nejlépe vyjadřuje daňové zatížení a lze je mezinárodně srovnávat.

2. Mezinárodní srovnání daňové zátěže v EU:

složená daňová kvóta v % k hodnotě HDP r.2009	státy EU (nad 1 mil. obyv)
nad 45 %	48,2–Dánsko, 47,1–Švédsko
40 – 45 %	44,3–Belgie, 43,1–Finsko, 42,8-Francie, 42,8-Itálie, 42,8-Rakousko, 42,2-Norsko-není EU, 40,4-Maďarsko
35 – 40 %	39,3-Německo, 39,1-Nizozemsko, 37,3-Británie, 37,3-Slovinsko, 36,7-Portugalsko, 36,1-Česko
30 – 35 %	34,3-Polsko, 33,3-Bulharsko, 33,1-Španělsko, 32,6-Řecko, 32,2-Estonsko, 30,3-Lotyšsko
do 30 %	29,3-Irsko, 29,1-Slovensko, 28,9-Litva, 28,0-Rumunsko

Průměr EU činí 39,3% a eurozóny 39,7%.
ČR má zhruba o 3,5 % nižší daně než činí průměr EU.

3. Daně fyzických osob:

a) vývoj daní:

• V 90.létech činila základní sazba daně fyzických osob 39%. Dále ještě existovaly další 4 daňová pásma (32,25,20,15%)
• V r.2000 vláda M.Zemana zrušila pásmo 39% a základní sazba tak činila 32%. (pásma 25,20 a 15 zůstala zachována)
• V r.2008 zavedla vláda M.Topolánka jednotnou daň 15% ze superhrubé mzdy, což činí pro zaměstnance 20,1% z hrubé mzdy, u OSVČ vzhledem ke sníženému daňovému základu výrazně méně. (skoro polovina OSVČ daně neplatí vůbec)

b) mezinárodní srovnání daní:

výše daně z hrubé mzdy v %	státy EU (nad 1 mil. obyv)
nad 50 %	56,4-Švédsko, 53,7-Belgie, 52,0-Nizozemsko, 51,5-Dánsko, 50,0-Británie, 50,0-Rakousko
45 – 50 %	48,6-Finsko, 47,5-Německo, 45,8-Francie, 45,2-Itálie, 45,0-Řecko
40 – 45 %	43,0-Španělsko, 42,0-Portugalsko, 41,0-Irsko, 41,0-Slovinsko, 40,6-Maďarsko, 40,0-Norsko
35 – 40 %	-nic-
30 – 35 %	32,0-Polsko
25 – 30 %	26,0-Litva
20 – 25 %	21,0-Estonsko, 20,1-Česko
15 – 20 %	19,0-Slovensko, 16,0-Rumunsko, 15,0-Lotyšsko
do 15 %	10,0-Bulharsko

4. Daně právnických osob (firemní daně)

a) vývoj daní:

• V 90. létech činily daně firem 35 % z hrubého zisku.
• Vlády ČSSD tyto daně vzhledem k rostoucímu výkonu ekonomiky snížily postupně na 31%, 24% a 22%.
• Vláda M.Topolánka tyto daně, ačkoliv začínala hospodářská krize, snížila až na 19 %.

b) mezinárodní srovnání firemních daní:

výše daně z hr.zisku	státy EU (nad 1 mil. obyv)
nad 30 %	34,4-Francie, 34,0-Belgie, 31,4-Itálie, 30,0-Španělsko
25 – 30 %	29,8-Německo, 28,0-Norsko, 28,0-Británie, 26,5-Portugalsko, 26,3-Švédsko, 26,0-Finsko, 25,5-Nizozemsko, 25,0-Dánsko, 25,0-Rakousko
20 – 25 %	24,0-Řecko, 21,0-Estonsko, 20,6-Maďarsko, 20,0-Slovinsko
15 – 20 %	19,0-Slovensko, 19,0-Česko, 19,0-Polsko, 16,0-Rumunsko
do 15 %	15,0-Litva, 15,0-Lotyšsko, 12,5-Irsko, 10.0-Bulharsko

Nezaměstnanost:

Srovnání v jednotlivých zemích EU – květen 2010 (státy nad 1 mil obyv)

do 5%	Rakousko-4,0%, Nizozemsko-4,3%
5% - 8%	Dánsko-6,8%, Německo-7,0%, Slovinsko-7,1%, Rumunsko-7,4%, Česko-7,5%, Británie-7,9%
8% - 10%	Belgie-8,6%, Finsko-8,6%, Itálie-8,7%, Švédsko-8,8%, Bulharsko-9,7%, Polsko-9,8%, Francie-9,9%
10% - 13%	Maďarsko-10,4%, Portugalsko-10,9%, Řecko-11,0%
13% - 18%	Irsko-13,3%, Slovensko-14,8%, Litva-17,4%
nad 18%	Estonsko-19,0%, Španělsko-19,9%, Lotyšsko-20,0%

SOCIÁLNÍ SYSTÉM:

1. Celkové náklady:

Náklady na celý sociální systém ČR včetně zdravotní péče vzrostly od r. 1990 desetkrát a v r. 2009 čily celkem 748 miliard Kč. To činí 20 % roční hodnoty HDP. V mezinárodním srovnání ČR však výrazně zaostává, neboť průměr EU činí 27 % a ve vyspělých západoevropských zemích dokonce 30% roční hodnoty HDP. Přesto částka 748 miliard Kč je obrovská a výrazně zatěžuje státní rozpočet. V ČR je velké množství sociálních dávek a více než polovina populace nějakou dávku pobírá.

Výdaje za rok 2009:

důchody	360 mld. Kč
z toho starobní	270 mld. Kč
dávky státní sociální podpory	38 mld. Kč
podpory v nezaměstnanosti	15 mld. Kč
nemocenská	30 mld. Kč
sociální dávky	82 mld. Kč
naturální sociální dávky (především zdrav.péče)	222 mld. Kč

2. Výše pojistného:

a) sociální:

Platba za zaměstnance: zaměstnanec sám : 6,5% důch.poj., zaměstnavatel: 25% z toho: 21,5% důchod.poj., 2,3% nemoc.poj. a 1,2% stát.polit.zaměst.

platba za OSVČ: 29,2% z 50% zisku (podnikatel,živnostník) z toho 28ˇ% důch.poj. a 1,2% stát.polit.zaměst.

b) zdravotní:

platba za zaměstnance: zaměstnanec sám : 4,5%, zaměstnavatel : 9%

platba za OSVČ: 13,5% z 50% zisku

c) celkem poplatníků: 4.900 tis.

z toho zaměstnanců 4.150 tis.
z toho OSVČ 750 tis.

d) zastropování:

z příjmů nad 6x prům.plat se již neplatí pojistné.
vláda připravuje toto snížit na 3x prům.plat

3. Důchody:

celkový počet všech důchodců	2.800.000
z toho starobních	2.240.000
průměrná výše starobního důchodů činí	10.065,-Kč
z toho u mužů	11.182,-Kč
z toho u žen	9.143,-Kč
roční náklady na důchody	360 mld. Kč
z toho na starobní důchody	270 mld. Kč

d) srovnání výdajů na důchody v rámci zemí EU v % k HDP: (údaje z roku 2004)

13 a více %	14,7-Itálie, 14,3%-Rakousko, 13,3-Německo, 13,3-Polsko, 13,1-Francie
12 – 13 %	12,9-Nizozemsko, 12,9-Řecko, 12,6-Švédsko, 12,4-Portugalsko
11 – 12 %	11,2-Finsko, 11,1-Belgie, 11,0-Dánsko
10 – 11 %	10,9-Slovinsko, 10,7-Británie
9 – 10 %	9,3-Maďarsko, 9,2-Španělsko
8 - 9 %	8,4-Česko
7 - 8 %	7,3-Slovensko
6 - 7 %	6,8-Lotyšsko, 6,7-Litva, 6,2-Estonsko
5 - 6 %	4,1-Irsko

pozn.: Bulharsko a Rumunsko neuvedeno

e) z uvedeného přehledu vyplývá, že ČR vydává na důchody v průměru o 50 % méně než činí průměr EU.

f) věk odchodu do důchodu – srovnání v rámci EU:

muži	ženy	stát
65	65	Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko
65	60	Itálie, Polsko, Rakousko, Řecko, Británie
63	61	Estonsko, Slovinsko
63	60	Bulharsko
63,7	58,7	Rumunsko
62,5	60	Litva
62	62	Lotyšsko, Maďarsko
62	60,7	Česko
62	59	Slovensko
60	60	Francie

4. Zdravotnictví:

a) výdaje na zdravotnictví v ČR v roce 2009:

platby zdravotních pojišťoven z veřejného pojištění	200 mld. Kč
náklady státu ze státního rozpočtu	10 mld. Kč
náklady krajů a obcí	10 mld. Kč
spoluúčast občanů – soukromé výdaje	40 mld. Kč
CELKEM	260 mld. Kč

b) placení zdravotního pojištění:

průměrná platba zaměstnance měsíčně	2.700 Kč
průměrná platba OSVČ (podnikatele,živnostníka)	1.300 Kč
platba státu za státního pojištěnce	723 Kč

Pozn.: státní pojištěnci: -děti, studenti, maminky na mateřské, důchodci, nezaměstnaní (celkem 58% obyvatel ČR), spotřebovávají však 80% zdravotní péče.

c) spoluúčast pacientů – občanů:

Činí 40 mld. Kč- z toho poplatky 5 mld. Kč
z toho ambulantní péče 12 mld. Kč
stomatologická péče 7,3 mld. Kč
lůžková péče 0,6 mld. Kč
náklady na léky 20,6 mld. Kč

Regulační poplatky činí 5 mld. Kč, tj. 2% celkových nákladů na zdravotnictví.

Regulační poplatky kompenzují nevalorizaci za státní pojištěnce a zastropování plateb za zdravotní a sociální pojištění pro nejbohatší lidi.

d) mezinárodní srovnání nákladů na zdravotnictví v EU (r.2004)

výdaje na zdravotnictví v % k HDP	státy EU + USA
nad 12 %	13,1-USA
10 – 12 %	10,6-Německo, 10.5-Francie, 10,3-Rakousko
9 – 10 %	9,8-Portugalsko, 9,7-Belgie, 9,2-Nizozemsko, 9,1-Švédsko
8 - 9 %	8,7-Itálie, 8,7-Slovinsko, 8,6-Dánsko, 8,1-Británie, 8,1-Španělsko, 8,0-Bulharsko
7 - 8 %	7,9-Řecko, 7,9-Maďarsko, 7,4-Finsko, 7,3-Česko, 7,2-Slovensko, 7,2-Irsko, 7,1-Lotyšsko
6 - 7 %	6,5-Litva, 6,2-Polsko
5 - 6 %	5,3-Estonsko, 5,1-Rumunsko

Vzdělávání:

1. Náklady na vzdělávání:

a) ČR vynakládá na vzdělávání 4,8 % HDP, přičemž průměr zemí EU přesahuje 6 % HDP. Podle tohoto kritéria patří ČR mezi 7 nejhorších zemí EU.

b) Z veřejných rozpočtů jde ročně
- na žáka MŠ 47.000 Kč
- na žáka ZŠ 61.000 Kč
- na žáka SŠ 60.000 Kč
- na studenta VŠ 84.000 Kč

c) Počty škol
- ZŠ 4.133
- SŠ 1.254
- VŠ 73, z toho 45 soukromých

d) Maturanti celkem 88% z populačního ročníku, z toho 21% na všeobecně vzdělávacích školách a 67% na odborných

e) Na vysokých školách aktuálně studuje 370 tisíc studentů, což činí 51% populace.

f) Z produktivní populace (18-65 let) má v současnosti vysokoškolské vzdělání 13,5%. V zemích EU se průměr pohybuje kolem 24%.

2. Srovnání výdajů na vzdělání v rámci EU (r.2004)

více jak 8 %	8,33- Dánsko
7 – 8 %	7,47-Švédsko
6 – 7 %	6,41-Finsko, 6,06-Belgie, 6,02-Slovinsko
5 – 6 %	5,88-Francie, 5,85-Maďarsko, 5,62-Polsko, 5,61-Portugalsko, 5,5-Rakousko, 5,43-Estonsko, 5,38-Británie, 5,32-Lotyšsko, 5,18-Litva, 5,07-Nizozemsko,
4 – 5 %	4,74-Itálie, 4,71-Německo, 4,51-Česko, 4,41-Irsko, 4,34-Slovensko, 4,28-Španělsko, 4,24-Bulharsko,
3 – 4 %	3,94-Řecko, 3,44-Rumunsko

Plzeň, srpen 2010
zpracoval: Václav ŠLAJS

Zdroje: Český statistický úřad, Ministerstvo financí, Eurostat