Zvědavec

Komentáře

Ve „službách“ Evropské unie…

Peter Iskenderov( více o autorovi > )

10.8.2010

Podle informací britských novin Daily Telegraph (kde vyšel článek pod titulkem „Baronka Ashton se snaží ovládnout Bosnu“) byla v těchto dnech ministrům zahraničí 27 členských zemí EU předložena důvěrná zpráva o nutnosti vytvořit na podzim v Sarajevu kancelář zvláštního zástupce Evropské unie, podřízeného přímo Catherine Ashton. Již je znám i nejpravděpodobnější kandidát na tento post. Je to lord Paddy Ashdown, který působil jako vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině v letech 2002-2006 a který si získal přezdívku „evropský rádža“.

Hlavním úkolem emisara EU v Sarajevu má být „protlačení“ ústavní reformy v Bosně a Hercegovině, která, jak správně uvádí Daily Telegraph, vyústí do „upevnění multietnického federálního státu, řízeného převážně muslimy a Chorvaty, na úkor Republiky Srpska, vlády bosenských Srbů. (1) A v případě, že by se Srbové pokusili nadále vzdorovat oklešťování svých pravomocí a například by ohrozili státní základy Bosny a Hercegoviny“, může zvláštní zástupce Catherine Ashton „doporučit zakázat cestování nebo zmrazit aktiva v EU“, jak se uvádí ve zprávě připravené přímo baronkou.

V soukromých rozhovorech s korespondentem Daily Telegraph představitelé Evropské unie potvrdili, že využití výše uvedených opatření je navrhováno, především vůči premiérovi Republiky Srpska Milodaru Dodikovi, kterému již byla, podle vyjádření jednoho z vysoce postavených evropských diplomatů, přidělena role „nešťastného králíčka“.

Je příznačné, že právě bosenští Srbové, a osobně Milodar Dodik, jsou hlavními stoupenci „státních základů Bosny a Hercegoviny“, kterými se samozřejmě rozumí Daytonská mírová dohoda, která garantuje existenci Republiky Srpska jako jednoho ze dvou státních subjektů. Nicméně toto „nedopatření“ nevadí ani samotné baronce Ashton, ani jiným evropským představitelům, pro které je likvidace srbské státnosti důležitější, než dodržování mezinárodních dohod, které sami schválili.

Mimořádně výmluvné je to, že na stránkách předních sarajevských novin „Dněvni avaz“ se několik dní před předložením zprávy baronky Ashton ministrům zahraničí členských zemí Evropské unie objevil článek, ve kterém se odhaluje pravý účel zvýšení tlaku Bruselu na Banja Luku. A to, že vůbec nejde o splnění podmínek pro integraci Bosny a Hercegoviny do Evropské unie (o které neustále mluví evropští představitelé), ale o geopolitický krok proti Rusku na Balkáně. S odvoláním na „dobře informované diplomatické zdroje“ noviny tvrdí, že Milodar Dodik „na pokyn z Moskvy začal intenzivně blokovat rozšiřování NATO o Bosnu a Hercegovinu“. (2) Známy svojí promuslimskou orientací noviny tvrdí, že Dodik je údajně nucen „si odpracovat neohraničenou podporu, kterou Moskva poskytuje jemu a Republice Srpska“. Podobná tvrzení mají zjevně v očích Evropanů ospravedlnit snahu Evropské unie o politickou likvidaci Dodika.

Ihned po zveřejnění článku v Daily Telegraph si v Bruselu pospíšili s popřením. Tisková tajemnice Catherine Ashton Maja Kovačevič řekla, že její šéfka nemá žádný „tajný plán“. Nicméně podle jejích slov se situace v Bosně a Hercegovině koncem června na zasedání Rady pro zahraniční politiku Evropské unie skutečně posuzovala a „tato debata bude pokračovat na podzim v rámci revize zahraniční politiky a vytvoření Služby pro zahraničně-politické záležitosti“.

Zakládaná Služba pro zahraničně-politické záležitosti EU se má stát jádrem aktivit Evropské unie daleko za rámcem její geografické sféry zodpovědnosti. Služba by měla začít fungovat 1. prosince, a v září budou předloženy kandidátky 30 zvláštních představitelů Bruselu ve všech strategicky důležitých oblastech světa – od Brazílie, Číny, Jižní Koreje a Japonska po Bosnu a Hercegovinu, Gruzii a Afghánistán. Je možná i institucionalizace aktivit představitelů EU v Makedonii, Moldávii, na Blízkém východě a v Zakavkazí (kde se vyslanec Evropské unie zabývá konkrétně problémem Náhorní Karabachu). Zdroje v Bruselu zdůrazňují, že konečné rozhodnutí o seznamu budoucích misí má být přijato Catherine Ashton na podzim.

Zjevná je jedna věc. Pokud se zmíněná Služba a její zvláštní vyslanci budou držet takovéhoto postupu a budou řešit stejné úkoly, kterými byl pověřen budoucí šéf mise v Bosně a Hercegovině, a budou ignorovat existující mezinárodní dohody, suverenitu národních států a mandát OSN, na mapě světa se brzy objeví nové tendence. A Rusku příznivé nebudou.

1. The Daily Telegraph, 2010, 28 July.
2. Dnevni Avaz, 2010, 15 jul.

Diskuze

1 příspěvků ( 1 nový)