Zvědavec

Komentáře

Ve jménu kuřáků!

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

9.7.2010

Mám už takovou zkušenost, že kdykoliv zde ve Zvědavci uveřejním něco o kouření, i když jde třeba pouze o informaci, že někde zase přitáhli šroub, vždy se v reakcích za článkem objeví několik názorů typu ale mně kouření vadí, a proto je to správné. To by bylo samozřejmě v pořádku, legrační je, že tito lidé nereagují na obsah zprávy, pouze sdělují svůj názor.

Ukazuje se, že ve společnosti existuje vrstva nesmírně netolerantních, militantních nekuřáků. Tito fanatikové si jen málo kdy uvědomují, že svými postoji slouží jako užiteční idioti někomu, komu čerta záleží na zdraví národa a jednotlivců. Jejich jediným krédem je výše uvedeno prohlášení mi kouření vadí a tedy jakákoliv akce proti kuřákům je mnou vítána a podporována. Co na tom, že tím porušují něčí práva? Co na tom, že až bude popraven poslední kuřák, obrátí se ten NĚKDO v pozadí proti další skupině obyvatel. Například proti pedofilům. (To už probíhá se stejnou divokostí a stejným fanatismem, i na toto téma chystám článek). Nebo proti bílým mužům (rovněž probíhá). Později třeba proti holohlavým. Nebo proti včelařům. Nebo proti těm, kteří nemají rádi špenát. To je jedno. Důležité je rozdělit a atomizovat společnost, aby každý byl proti každému.

Pojďme si ještě jednou shrnout některé časté argumenty proti kouření. Pokusím se na každý argument proti postavit argument opačný. Dělám to úmyslně, chci, aby tento článek posloužil kuřákům v případných slovních půtkách s militantními nekuřáky.

Argument 1 – kouření škodí

Asi ano. Řekněme, že kouření nejspíše zdravé není. Jenže co dnes vlastně neškodí? Žijeme ve světě plném jedu. Denně dýcháme vzduch plný škodlivin. Naftové motory vypouštějí do atmosféry jedy mnohem škodlivější než jedy z cigaretového kouře, potraviny jsou stříkány pesticidy a herbicidy, maso je plné růstových hormonů a antibiotik, v nápojích je nebezpečný aspartam, mohli bychom pokračovat ještě dlouho vyjmenováváním všech škodlivin kolem nás. Kouření je patrně jednou z nich, dobrá.

Osobně si myslím, že lidský organismus (a každý organismus obecně) se do jisté hranice dokáže se škodlivinami vyrovnat. To, co jej zabíjí, není jednotlivá škodlivina, ale bod zvratu, když počet škodlivin přesáhne únosnou míru. Směřuji k tomu: Obecně víme, co nám škodí a co prospívá. Pokud bude člověk udržovat správnou životosprávu, zdravě jíst, dostatečně spát, hodně cvičit, nebude trpět dlouhodobými stresy, dokáže jeho organismus do jisté míry eliminovat účinky několika jedů sám. Smyslem života je omezit počet škodlivých faktorů (z nichž kouření je jen jedním z mnoha). Neplatí rovnice nekuřák=dlouhý a zdravý život stejně jako neplatí rovnice kuřák=krátký život plný nemocí.

Aby to bylo ještě komplikovanější, připusťme, že nikotin obsažený v cigaretách působí do jisté míry jako prevence proti některým onemocněním, se kterými si věda dosud neví rady: Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba a další choroby poruchy demence ve stáří. Je prokázáno, že kuřáci trpí těmito nemocemi méně často než nekuřáci. Doktoři to neradí říkají, ale je to pravda.

Argument 2 – Dehet obsažený v cigaretách je karcinogen

Ano, je. A v jedné cigaretě ho bývá pět až deset miligramů. Uvádějí to na krabičkách. Říká se, že kuřák, který denně vykouří dvacku, do sebe dostane za rok tolik dehtu, kolik je v čajovém hrníčku. Kromě dehtu je prý v tabáku nejméně 300 dalších chemických sloučenin, všechny škodlivé. Ale jak k tomu přišli? Vzali cigaretu, rozvařili, extrahovali, vyluhovali, zvážili. Bum. Máme tady číslo. Jenže se nějak „zapomnělo“ na vliv filtrů. Dnes už cigarety bez filtru snad ani nekoupíte. Domnívám se (nemohu dokázat, protože jakékoliv statistky v tom směru chybí – asi vědí proč), že ve filtru cigarety zůstane podstatná část toho dehtu, který by se jinak dostal do plic. A zřejmě i dalších škodlivin obsažených v kouři tabáku. Proč si to myslím? Kvůli kuřáckému kašli. No schválně, kdy jste naposledy slyšeli pravý kuřácký kašel? Já si to pamatuji u svého dědy. Před padesáti roky. Děda kouřil cigarety bez filtrů, tenkrát to ještě ani s filtry nedělali, a jeho kašel býval opravdu příšerný. Také nakonec umřel na rakovinu plic. Jenže co se objevily na cigaretách filtry, kuřácký kašel v podstatě vymizel. Divné.

A ještě divnější je, že opravdu nenajdete na internetu žádný materiál o vlivu filtrů na obsah látek v cigaretovém kouři. Kolik toho vlastně zachytí, případně nějaké porovnání různých filtrů různých značek. Možná je to proto, že se to nehodí do krámu. Podobně jako ten pozitivní vliv nikotinu na Alzheimera.

Argument 3 – kouření zkracuje život

Všichni známe ty statistiky. Zde je příklad z včerejšího článku na aktualne.cz: Podle konzervativních odhadů v roce 2002 zemřelo 79 000 dospělých, včetně 19 000 nekuřáků, následkem expozice tabákovému kouři doma a na pracovišti," uvedla v roce 2009 Evropská komise ve své zprávě. Podobné zprávy se objevují v médiích často a jsou přetiskovány a opakovány do zblbnutí. Nikdo ale nikdy nepoloží otázku, jak se k podobným číslům dojde? Trošku napovím. Věděli jste, že tato statistika nemá žádný strop? Jakmile jste jednou kuřák, lhostejno, kdy natáhnete bačkory, objevíte se ve statistice předčasně zemřelých následkem kouření. I kdybyste zemřeli ve 120. Jinými slovy každý kuřák, který umře, pokud jej nepřejede vlak nebo si nevrazí nůžky do oka, je veden ve statistice předčasně zemřelých následkem kouření. A protože opravdu každý jednou umře (a kupodivu se to týká i nekuřáků :-)) a v populaci je zhruba 40% kuřáků, je těmito mrtvými kuřáky budována grandiózní statistika dokazující vysokou „předčasnou“ úmrtnost.

Další problém, který mám s tvrzením kouření zkracuje život je jeho vytrženost z kontextu. Těch faktorů zkracujících život jsou desítky, možná stovky (psal jsem o tom výše) a většinou fungují jako spolučinitelé. Jejich následky se sčítají. Tak třeba sedavý způsob života, málo pohybu, dlouhodobý stres, nedostatek spánku, nezdravá výživa, nedostatek cvičení, nedostatek sexu, pobyt ve velkoměstech, život single, genetická dispozice a dalších asi 300 faktorů. Aby někdo mohl skutečně vědecky doložit, že kouření zkracuje život, musel by dlouhodobě sledovat řadu naklonovaných, geneticky shodných jedinců, kteří by jinak žili naprosto shodně, trpěli stejnými stresy, měli identický životní styl, stejně by cvičili nebo necvičili, stejně by se stravovali, zkrátka vše by bylo v jejich životech naprosto shodné, až na to, že by jeden kouřil a druhý ne. Tento pokus by musel být opakován mnoho tisíckrát, aby se vyloučila statistická chyba. Pokud vím, nikdy nic podobného provedeno nebylo, protože to ani není možné (dosud se klonují pouze zvířata).

Pravdou je, že mnoho kuřáků vede spíše sedavý způsob života (může to být životním postojem, ne každý rád cvičí) a to se jistě nevhodně podepíše na jejich zdraví bez ohledu na kouření.

Takže připusťme, že není příliš jisté, zda kouření opravdu zkracuje život. Ale řekněme, že zkracuje, protože se mi to hodí pro další argument.

Argument 3,5 – kouření zabíjí

Viděli jste někdy statistiky úmrtnosti? Na co se nejvíce umírá? Máme to dokonce na tričku, který prodáváme přes obchod Zvědavce. Cituji:

V roce 2001 zahynulo

• 931 000 Američanů na ischemické choroby
• 784 000 chybou lékařů
• 554 000 při dopravních nehodách
• 420 000 na následky kouření

Takže chceme-li opravdu snížit předčasná úmrtí, co třeba začít zákazem lékařů? Nebo automobily? A co se týče těch 420 tisíc následkem kouření, už jsme si řekli, jak je ta statistka dělána. Každý kuřák, který umře přirozenou smrtí, se v ní objeví bez ohledu na to, v jakém věku zemřel.

Zabiják číslo jedna v civilizovaném světě jsou ischemické choroby srdce a krevního oběhu. Nikotin ani další složky kouře srdci silně neprospívají, tady souhlasím. Je tedy hodně pravděpodobné, že řada těch, kteří zemřeli následkem infarktu nebo vysokého tlaku, a kouřili, si svůj infarkt tak trošku vypěstovali jako šnytlík na zahrádce. Ale je tady zase jedno ale.

Infarkt a vysoký tlak si pěstujete i dalšími faktory. Například nedostatkem cvičení, alkoholem, nadměrným solením a cukrováním. Nedá mi to, abych neodbočil. Rád pozoruji lidi v českých restauracích, co dělají, když jim přinesou jídlo. Pozoruji, a dokonce si o tom dělám takovou malou vlastní statistiku. Tři z pěti náhodných hostů automaticky sáhnou po soli aniž by předtím ochutnali. Dělají to zcela automaticky. A že jídlo vařené v českých restauracích bývá přesolené už z kuchyně, je také běžné. Pravidelně si na to stěžuji. A dva z pěti hostů vracejí na talíři každé snítko salátu, kterým jim tam kuchař přizdobil pokrm pro lepší vzhled. Jako kdyby zelenina byla nakažená morem.

Takže zase jsme u mého původního argumentu. Kouření srdci neprospívá, ale je jen jedním z mnoha faktorů, kterým si krátíme život. Přestaňme (například) intenzivně přesolovat pokrm a můžeme se s klidným svědomím odměnit po jídle cigaretou – vyjde to nastejno, ne-li lépe. Ten nikotin alespoň zahání Alzheimera. O soli se to říct nedá.

Argument 4 – kuřáci nadměrně čerpají zdravotní péči, protože jsou častěji a vážněji nemocni

Pojišťovny vědí, že největší část nákladů na zdravotní péči, zhruba 70% z částky, kterou v průměru za život člověk vyčerpá, potřebuje posledních deset let svého života, a to bez ohledu na to, zda kouřil nebo ne. Náklady na léčbu kuřáka nejsou vyšší, přijdou jen dříve. A protože žil o něco kratčeji, je celková částka vynaložena na jeho léčbu vlastně nižší.

Pravdou zřejmě je, že kuřáci tím, že umírají dříve (pokud vůbec umírají dříve), vlastně přispívají nekuřákům na jejich zdravotní péči, neboť sami nestačí všechny prostředky vyčerpat. Nejen, že kuřáci za svého života vylepšují státní rozpočty daněmi z tabáku, které přesahují jakoukoliv rozumnou mez, také pomáhají vládám řešit problém co s přestárlými. Hm. Neměly by vlády vlastně lidi do kouření nutit? Už vás někdy napadlo, proč to nedělají? Pokud odpovíte, že proto, že jim jde o zdraví svých občanů, jste hodně naivní.

Argument 5 – pasivní kouření škodí

Tak toto je ta největší a vědomá lež, neustále opakována všemi Hitlerovými pohrobky podle Goebelsova názoru, že stokrát opakovaná lež je pravdou. Říkám vědomá, protože neexistuje jediný důkaz, jediná studie, která by to potvrdila. Opak je pravdou. Koncem minulého století se americká EPA pokusila zařadit pasivní kouření mezi karcinogeny. Za tím účelem shromáždila desítky studií z různých zemí. Protože ale některé studie potvrzovaly škodlivost pasivního kouření a jiné nikoliv, vyloučila EPA ty druhé ze svého vzorku. I pak se ukázalo, že to nestačí, „důkazy“ byly pod hranicí statistické chyby. EPA tedy změnila statistické metody výpočtu, aby se „vešla“.

Když na to tabákové firmy poukázaly v soudním procesu, soud argumenty uznal, a nařídil EPA, aby ze své zprávy o pasivním kouření vyloučila odstavce, které jsou vědecky neopodstatněné. Týkalo se to prvních šesti odstavců její závěrečné zprávy a soud tehdy dokonce zakázal EPA z těchto odstavců citovat. Přesto se dnes cituje právě z těchto odstavců a nikdo už neklade otázku, jak se k nim přišlo. Píšu o tom podrobně v článku Pasivní kouření a odhalená pravda o jeho škodlivosti z roku 2002.

Způsobu, jakým EPA došla k závěru, že pasivní kouření škodí, se říká junk science – něco jako věda-odpad. Jde o to, že se předem vytyčí cíl, který se chce dokázat, a pak se selektivně vybírají argumenty PRO důkaz a eliminují se ty PROTI. Junk science je dnes nesmírně rozšířená a používá se tak běžně, že už si to nikdo ani neuvědomuje. Používají ji feministky, pokud chtějí dokázat mužskou agresivitu, používají ji všechny nátlakové a zájmové skupiny, pokud chtějí protlačit nějaké svinstvo. Vždy ve jménu zdraví a podobných ušlechtilých cílů. Je důležité, abychom se vždy ptali JAK byly statistiky dělány a komu prospěje jejich sdělení.

Závěr

Možná si řeknete, že ten článek je nevyvážený. Částečně ano. Ale je pokusem doplnit argumenty z druhé strany tam, kde tyto argumenty zcela chybí.

Přesto, co jsem napsal, zastávám názor, že nekuřáci mají právo na čistý vzduch, a toto jejich právo je vyšší, než právo kuřáků ten vzduch kazit. Už jsem to tady také psal dříve: Je-li v místnosti devět kuřáků a jeden nekuřák, musí těch devět respektovat právo toho jediného, a nesmí mu kouřit pod nos, pokud si to nepřeje.

Na druhé straně i kuřák má právo nebýt perzekvován a nemělo by mu být upíráno si zakouřit tam, kde to nemůže nikomu vadit. Typicky jde o to, nezakazovat kouření úplně. Proč by nemohly existovat vedle sebe hospody, kde se kouří, a jiné, kde se nekouří? Proč militantní nekuřáci prosazují úplný zákaz kouření ve všech hospodách? Proč na letištích nemůže být místnost, kde si člověk může při dlouhém čekání na spoj zakouřit? Proč musí kuřáci vycházet před budovu, kde pracují? Ve městě, kde bydlím, je nemocnice. Zavedli tam naprostý a úplný zákaz kouření. Kouřit se smí až sto metrů od vchodu, takže chudáci kuřáci jsou nuceni stát v dešti, mrazu a nepohodě venku, nepostavili jim tam ani stříšku. Ve stejném městě zakázali kouření na rozlehlém parkovišti obrovského obchodního centra, takže člověk, pokud si chce zakouřit, musí skoro kilometr od budovy. A v některých městech USA už zakázali i kouření na ulicích, v parcích a dokonce ve vlastním bytě. Dokonce už existují případy, kdy soused soudil souseda, který kouřil na zahrádce svého domu, protože ho „ohrozil pasivním kouřením“. Vypadá to jako posedlost překračující všechny rozumné meze. Pokud to nezastavíme, pokud se nepokusíme postavit protiargumenty, přijdou další pronásledování a další hony a další zákazy. Byl bych rád, kdyby si to militantní nekuřáci uvědomili. Zítra totiž mohou být (a budou!) na tapetě oni. Důvod se najde vždy.

Diskuze

84 příspěvků ( 84 nových)