Zvědavec

Komentáře

Vytékání ropy v Zálivu „by mohlo pokračovat roky a roky“…

F William Engdahl( více o autorovi > )

14.6.2010

V poslední diskusi Vladimir Kučerov, profesor na Královském institutu technologie ve Švédsku a Ruské státní univerzitě ropy a plynu, předpověděl, že stávající úniky ropy zaplavující pobřeží Mexického zálivu u Spojených států, „by mohly pokračovat roky a roky… mnoho let.“⁽¹⁾

Podle Kučerova, předního specialisty na teorii abiogenního hloubkového původu ropy: „To, do čeho se BP navrtala, bylo to, čemu říkáme „migrační kanál“, hluboký zlom, po kterém uhlovodíky vytvořené v hloubi naší planety migrují ke krustě, a hromadí se v horninách, něco jako Ghawar v Saudské Arábii.“⁽²⁾ Ghawar, největší světové produktivní ropné pole, vytvářelo miliony barelů denně po téměř 70 let, aniž by byl konec v dohledu. Podle abiotické teorie se Ghawar, stejně jako všechna obří naleziště ropy a plynu na celém světě, nachází na migračním kanálu, podobnému tomu, který se nachází v na ropu bohatém Mexickém zálivu.

Jak jsem napsal v době katastrofického zemětřesení na Haiti v lednu 2010⁽³⁾, u Haiti bylo zjištěno, že má potenciálně obrovské zásoby uhlovodíků, stejně jako sousední Kuba. Kučerov odhaduje, že celý Mexický záliv je jedním z nejhojnějších přístupných míst planety, kde lze těžit ropu a plyn, aspoň do letošní dubnové události na Deepwater Horizon.

„Podle mého názoru šéfové BP reagovali na rozsah unikající ropy ze studně panicky,“ dodává Kučerov. „V tuto chvíli je nevysvětlitelné, proč se pokouší o jednu věc. Ta selže, pak se pokusí o druhou, selže, pak o třetí. Vzhledem k rozsahu katastrofy by měly vyzkoušet jakoukoliv myslitelnou možnost, i kdyby jich bylo deset, a to všechny najednou, v naději, že aspoň jedna zabere. Jinak tento zdroj ropy může vyvrhovat ropu roky, vzhledem k množství, které již přichází na povrch.“⁽⁴⁾

Zdůrazňuje: „Je obtížné odhadnout, jak velký ten únik je. Nejsou dostupné žádné objektivní informace.“ Ale vezmeme-li v úvahu informace o „obřím“ objevu BP v Mexickém zálivu, poli Tiber, asi šest mil hlubokém, Kučerov souhlasí s Ira Leifer, výzkumníkem Marine Science Institute univerzity v Santa Barbaře v Kalifornii, který říká, že ropa může vytryskávat silou více než 100,000 barelů denně.⁽⁵⁾

Enormnost tohoto úniku také dále diskredituje mýtus ropných společností o „ropné špičce“, kde se tvrdí, že svět je za nebo u „vrcholu“ ekonomické těžby. Tento mýtus, který byl propagován v posledních letech kruhy blízkými bývalému ropaři a Bushovo vice-prezidentovi Dicku Cheneymu, byl účinně používán největšími ropnými společnostmi, aby ospravedlnily mnohem vyšší ceny ropy, než by bylo jinak politicky možné, a to tím, že strašily neexistujícím problémem krize z nedostatku.

Obama a BP se pokouší zatajovat

Podle zprávy washingtonského investigativního novináře Wayne Madsona „Obamův Bílý dům a British Petroleum rozsah ropné katastrofy vulkanické úrovně v Mexickém zálivu ututlávají a spolupracují na tom, aby omezily zodpovědnost BP za škody způsobené tím, co lze nazvat „mega katastrofou“.“⁽⁶⁾ Madsen uvádí na podporu svého tvrzení zdroje z US Army Corps of Engineers, FEMA a floridské Ochrany životního prostředí.

Obama a jeho vysocí úředníci v Bílém domě, jakož i ministr vnitra Salazar, pracují s ředitelem BP Tony Haywardem na legislativě, která by zvýšila strop zodpovědnosti za škody, jejichž náhradu budou požadovat lidé postižení ropnou katastrofou, a to ze 75 milionů na 10 miliard dolarů. Podle informovaných odhadů uvedených Madsenem má nicméně tato katastrofa potenciál, kdy náklady mohou dosáhnout nejméně 1,000 miliard (bilionu) dolarů. Tento odhad by podporoval pesimistické hodnocení Kučerova, že výtok, nebude-li rychle dostán pod kontrolu, „zničí celé pobřeží Spojených států“.

Podle washingtonské zprávy Madsena prohlášení BP, že jeden z úniků byl zastaven, je „čistou desinformací určenou pro vztahy s veřejností, která má zamezit panice a požadavkům po rozhodnějším jednání ze strany Obamovy vlády, a to podle zdrojů z FEMA a Corps of Engineers“⁽⁷⁾.

Bílý dům se stavěl proti zveřejnění jakýchkoliv „poškozujících informací“ o ropné katastrofě. Experti Pobřežní stráže a Corps of Engineers odhadují, že jestliže nebude oceánský ropný gejzír zastaven do 90 dnů, dojde k nevratným škodám na mořském ekosystému Mexického zálivu, severního Atlantiku a dále. V nejlepším případě, říkají někteří experti Corps of Engineers, by zacementování průrvy na dně Mexického zálivu by mohlo trvat dva roky⁽⁸⁾.

Teprve když se rozsah katastrofy stal zjevným, Obama nařídil ministryni Bezpečnosti otčiny Napolitano prohlásit ropnou katastrofu za „otázku národní bezpečnosti“. Ačkoliv jsou Pobřežní stráž a FEMA součástí jejího ministerstva, skutečným důvodem Napolitano pro dovolávání se národní bezpečnosti bylo, podle Madsena, aby se zabránilo médiím informovat o obrovském rozsahu této katastrofy, která se v Mexickém zálivu a Atlantiku a u jejich pobřeží stále zhoršuje.

Obamova vláda také konspirovala s BP, aby ututlala rozsah úniku ropy, a to podle uvedených federálních a státních zdrojů. Poté, co ropná plošina explodovala a potopila se, vláda uvedla, že z trhliny na mořském dně vytéká denně 42,000 galonů ropy. O pět dní později federální vláda tento únik navýšila na 210,000 galonů denně. Nicméně ponorky monitorující unikající ropu ze dna Mexického zálivu vysílají televizní záběry o tom, co popisují jako „vulkánu podobná“ erupce ropy.

Když se Army Corps of Engineers poprvé pokusily získat od NASA obrázky s ropnou skvrnou v Zálivu, která je větší, než jak tvrdí média, bylo jim to údajně odmítnuto. Shodou okolností se satelitní snímky o rozsahu katastrofy podařilo získat National Geographic a zveřejnil je na své internetové stránce. Další satelitní snímky, které jsou údajně zadržovány Obamovou vládou, ukazují, že to, co se nachází pod zvětšující se trhlinou vyvrhávající ropu stále více alarmující měrou, je kaverna, jejíž velikost se odhaduje na velikost Mount Everest. Tyto informace dostaly stupeň utajení téměř na úrovni národní bezpečnosti, aby se nedostaly na veřejnost – uvádí Madsenovy zdroje.

Corps of Engineers a FEMA jsou údajně vůči nedostatku podpory pro rychlou akci u této ropné katastrofy ze strany Obamova Bílého domu a americké Pobřežní stráže velmi kritičtí. Rozsah katastrofy Pobřežní stráž pochopila teprve nyní a poslala do zasažené oblasti 70 lodí. Na základě mírných regulačních opatření, zavedených vládou Bushe-Cheneyho, se Úřad pro řízení minerálů (MMS) amerického ministerstva vnitra stal jediným, kdo pouze „oštěmplovává“ a schvaluje cokoliv, co ropné společnosti chtějí v oblasti bezpečnostních opatření, která mohla takové katastrofě zabránit. Madsen popisuje „zločinnou tajnou dohodu“ mezi Cheneyho bývalou firmou Halliburton a MMS ministerstva vnitra, a uvádí, že podobný potenciál pro katastrofu existuje u více než 30,000 těžebních plošin, které používají stejné uzavírací písty.⁽⁹⁾

Proč mlčí ekologické skupiny?... Sledujte tok peněz

Není pochyb o tom, že v tuto chvíli se nacházíme uprostřed toho, co by mohlo být největší ekologickou katastrofou v historii. K explozi ropné plošiny došlo téměř ve smyčce proudů, kde má svůj původ Golfský proud. To má obrovské ekologické a klimatologické důsledky.

Krátký pohled na mapu Golfského proudu ukáže, že ropa nejen, že pokryje pláže Zálivu, ale rozšíří se na pobřeží Atlantiku přes Severní Karolínu, a pak do Severního ledového oceánu a k Islandu. A mimo to, že dojde k poškození pláží, mořského života a vodních zdrojů, má Golfský proud velmi charakteristické chemické složení (mořské organismy), hustotu a teplotu. Co se stane, když ropa a dispergátory a všechny toxické složky, které vytváří, skutečně změní povahu Golfského proudu? Nikdo nemůže vyloučit, že k potenciálním změnám bude patřit i změna trasy Golfského proudu, a dokonce i malé změny by mohly mít obrovské dopady. Evropa, včetně Anglie, není ledovou pustinou jen proto, že je omývána Golfským proudem.

Přesto panuje ze strany organizací zabývajících se životním prostředím, které by měly být již dávno na barikádách a požadovat, aby BP, americká vláda a další jednali rozhodně, ohlušující ticho.

Ohlušující ticho předních zelených nebo ekologických organizací, jako Greenpeace, Nature Conservancy, Sierra Club a dalších, může docela dobře souviset se stopou peněz, která vede přímo k ropnému průmyslu, zejména k BP. Přední zelené organizace dostávaly v posledních letech výrazné finanční částky od BP, aby si tato ropná společnosti mohla nasadit masku „k prostředí přátelské firmy“, jako v nové značce této společnosti „beyond petroleum“.

Nature Conservancy, popisovaná jako „nejmocnější zelená skupina světa“⁽¹⁰⁾, přidělila BP křeslo v International Leadership Council (Mezinárodní radě vedení), poté, co tato společnost dala v posledních letech této organizaci více než 10 milionů dolarů⁽¹¹⁾.

Až donedávna Conservancy a další zelené skupiny s BP spolupracovaly v koalici, která lobovala v kongresu v otázkách klimatických změn. Jeden zaměstnanec BP Exploration působí jako neplacený pověřenec Conservancy na Aljašce. Navíc podle poslední zprávy zveřejněné Washington Post přijala Conservation International, další zelená skupina, od BP dary ve výši 2 milionů dolarů, a s touto společností spolupracovala na řadě projektů, včetně jednoho, který zkoumal metody těžby ropy. Od r. 2000 do r. 2006 John Browne, tehdejší generální ředitel BP, seděl v představenstvu CI.

Dále, Environmental Defense Fund (Fond obrany životního prostředí), další ekologická organizace, se spojil s BP, Shell a dalšími velkými korporacemi, aby vytvořily Partnership for Climate Action (Partnerství pro akce v oblasti klimatu), aby prosazovaly „na trhu založené mechanismy“ (sic) pro snížení emisí skleníkových plynů.

K zeleným neziskovým skupinám, které přijaly dary do BP nebo se přidaly k jejím projektům, patří Nature Conservancy, Conservation International, Environmental Defense Fund, Sierra Club a Audubon. To by mohlo vysvětlovat, proč byl politický poprask a tlak na rozhodná opatření v Zálivu k dnešnímu dni projevem němého.⁽¹²⁾

Samozřejmě, že tyto organizace nebudou těmi, které tuto katastrofu vyřeší. Hlavním v tomto okamžiku je, kdo je připraven poskytnout urgentně potřebné federální a mezinárodní vědecké zdroje pro řešení této krize. Další akce, jako akce Obamova Bílého domu k dnešnímu dni, nebo akce BP, mohou vést pouze k závěru, že někteří velmi mocní lidé chtějí, aby tento debakl pokračoval. Příští týdny budou pro vyhodnocení kritické.

F. William Engdahl je autorem Století válek? Anglo-americká ropná politika a Nový světový řád.

Poznámky

1. Vladimir Kutcherov, telephone discussion with the author, June 9, 2010.
2. Ibid.
3. F. William Engdahl, The Fateful Geological Prize Called Haiti, Global Research.ca, January 30, 2010
4. Vladimir Kutcherov, op. cit.
5. Ira Leifer, Scientist: BP Well Could Be Leaking 100,000 Barrels of Oil a Day, June 9, 2010
6. Wayne Madsen,  The Coverup: BPs Crude Politics and the Looming Environmental Mega Disaster, May 6, 2010
7. Ibid.
8. Ibid.
9. Ibid.
10. Tim Findley, Natures’ Landlord, Range Magazine, Spring 2003.
11. Joe Stephens, Nature Conservancy faces potential backlash from ties with BP, Washington Post, May 24, 2010
12. Ibid.

Diskuze

13 příspěvků ( 13 nových)