Zvědavec

Komentáře

Nedostižná nadstandardní morálka disidentů, kněze Umlaufa a Mladé fronty dnes

Kadubec( více o autorovi > )

25.5.2010

Samozřejmě s takovým výrokem hluboce nesouhlasím. Co ale s tím nesouhlasem můžu dělat? Dnes nic! Mohu akorát čekat na okamžik, kdy vyhraju já a nastolím moji Pravdu, moji Morálku a moji Spravedlnost.

Ano, je to přesně podle Thrasymacha, Nietzscheho, Heideggera, kněze Umlaufa a Mladé (modré) fronty dnes.

V poslední době mne ale docela zaujaly pohledy na morálku v rozsáhlé veřejné přednášce v rámci vzdělávacího cyklu Technické univerzity Liberec s názvem Disidentství včera, dnes a zítra - O smyslu občanské statečnosti uveřejněného dne 23. 5. 2010 v Outsider Media.

Václav Umlauf, katolický kněz, člen jezuitského řádu říká třeba tohle:

Drtivá většina společnosti Husákovy normalizace neviděla svět, přežívala pouze v mikrosvětě svých vlastních zájmů a starostí. Skoro všichni kolaborovali a oficiálně lhali. Lidé bez společného světa jsou z filosofického hlediska idioti. Náš vezdejší svět totiž běží bezvadně právě s idioty, protože s nimi si každý rozumí. Disident není idiot, a proto si umí udělat čas na hledání pravdy. Nechová se jako idiot, protože je pro sebe i pro ostatní jedinečnou osobou, to jest tajemstvím nevýslovné hloubky. Disident vidí zákon svobody sám v sobě. Existence disidenta přináší jediný možný důkaz o bytí společného světa nás všech jako svobodných občanů. Realizovaná volba pro pravdu zjevuje svět jako celek v jemu vlastní pravdě. Svobodný člověk není subjekt a vidí něco jiného než idiot. Disident hledající společný svět pobývá v tom, co dává poslední smysl lidskému bytí. Jde o nejvyšší stupeň existence, kdy se přibližujeme božskému životu. Vymazání disidentů z mocenské politiky plus mediální a politické ničení občanských aktivistů ukazuje, že idioti u nás opět zvítězili. Aby ne, vždyť v zastupitelské demokracii reprezentují drtivou většinu populace.

Dosti silné kafé, alespoň pro mne, který nikdy nezažil žití v nejvyšším stupni existence, kdy se člověk přibližuje božskému životu. To mi vždy bylo a je i dnes převelice vzdálené. Patřím totiž mezi tu drtivou většinu populace, kterou pan farář nazývá idioty.

Velmi zajímavá je v textu také stížnost na to, že disidenti byli vytlačeni z mocenské politiky. Proč se divit? Bylo to naprosto logické. Disidenti působili v mocenských strukturách pouhé dva roky (tzv. Občanské fórum), a za tu dobu stačili odsouhlasit zákony umožňující legálně rozkrádat a beztrestně loupit. No a potom už nebyli potřební, tak byli odsunuti, aby si „hledali nejvyšší stupeň existence“ v soukromí, mimo politiku. Žádnou ublíženost v tom oproti panu faráři nevidím. Ať si o pravdě a morálce čtou ve svých katechismech, mají jich za ta dvě tisíciletí obrovské množství, jsou to tuny a tuny pojednání o morálce a nejvyšším smyslu bytí. Vždyť už dva tisíce let zvěstovávají neustále radostnou zvěst, tak snad už přišli na to, co to ta morálka je. Jejich praxe ovšem dokazuje, že přišli na to samé, co Thrasymachos o půl tisíciletí před nimi.

A vymazání disidentů z mocenské politiky považuji dokonce za velmi racionální řešení. Ale měli být vymazáni všichni! Všichni ovšem nebyli vymazáni, spousta jich nadále funguje v mocenské politice a obrovsky škodí, např. humanitární bombardování, omluva Sudetským Němcům, uznání Kosova, zatažení republiky do tří válek… To je ovšem můj soukromý názor, názor člověka nepatřícího mezi vítěze, takže má formulace zajisté není oficiální názor vládnoucích a mediálních struktur. No a protože zvítězili, pravda a morálka je na jejich straně. A také si nemyslím, že u nás zvítězili opět idioti, jak tvrdí pan farář, kdepak idioti, jsou to velice rafinovaně uvažující gangsteři a predátoři.

Další perly jsem objevoval skoro po celý měsíc v novinách a na internetu při odvolávání jakéhosi nedávno jmenovaného ředitele. Vydržel být ředitelem pouhý měsíc. Bylo tam neustále psáno, že ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů musí být morálně na výši úplně nejvyšší, což nově jmenovaný ředitel nesplňuje, neb studoval VUML (Večerní univerzita marxismu leninismu). „Požadavek morálního nadstandardu je naprostou samozřejmostí,“ napsala Mladá (modrá) fronta dnes.

Zajisté MfDnes má morální oprávnění toto požadovat, neboť privatizace deníku a následný prodej do německého vlastnictví bylo provedeno legálně, právně bezchybně a odborníky je to hodnoceno jako vynikající a velice úspěšně provedený podnikatelský záměr. (To pouze ti poražení to považují za sprostou loupež, ale samozřejmě na svůj názor mají právo i oni. A MfDnes jejich názor dokonce i zveřejní!)

Zjistil jsem o sobě, že jsem morálně na té nejspodnější příčce, že jsem vlastně naprosto nemorální.

Ten VUML jsem totiž studoval taky. Jednou měsíčně bývalo dvouhodinové školení o marx-leninismu. O prázdninách školení (studium) nebývalo, takže během roku těch dvouhodinovek bylo deset. Aby člověk úspěšně ukončil ročník (bývalo to tříleté studium) musel mít nejméně poloviční účast, takže stačilo chodit ob měsíc, tedy celkem pětkrát za rok, za tři roky tedy „student“ musel absolvovat nejméně 15 dvouhodinovek a potom dostal potvrzení o úspěšném absolvování VUMLu. Mám ho. Dokonce mnohokrát stačilo na presenční listinu podepsat nepřítomného kamaráda či kamarádku. Ale my z dědin jsme tam chodili docela rádi, bylo proplaceno cestovné a dostali jsme se do města, ono občas i ten vesničan potřebuje něco nakoupit ve městě. Po hodině přednášky (četl jsem si většinou nějakou knížku nebo časopis) byla přestávka a během té přestávky většina z nás odešla na autobus nebo na vlak, takže druhou hodinu vlastně skoro nebylo komu přednášet.

(Je to docela podobné praxi na plzeňské právnické fakultě. Aha, už vím odkud se poučili, odkud si vzali vzor, odkud tuto metodu přejala plzeňská práva. Hned mne napadlo, samo se nabídlo k vysvětlení, že oni slovutní právníci také studovali VUML.)

Takže dle MfD všichni vumlisté mají morální škraloup.

No ale to není všechno. Vzorem vysoké (nadvysoké? supervysoké?) morálky jsou nám neustále v televizi a i v jiných sdělovadlech předkládáni Chartisté a disidenti. Taky s nimi nemám nic společného, tedy i v tomto případě jsem nemorální.

Třeba: nenosil jsem dlouhé vlasy, býval jsem vždycky nakrátko ostříhaný, bylo to hlavně z praktického důvodu, ono když člověk tělesně pracuje, častokrát se zapotí, a tak dlouhé vlasy jsou u manuální práce velice obtížnou překážkou. A ani vousy jsem neměl, vždycky jsem se ráno oholil, i když mne to docela štvalo. Prý dlouhé vlasy a vousy se nosily na protest proti režimu. Kdesi jsem četl v nějaké freudistické příručce, že vousáči si nechávají plnovous proto, aby něco skryli a uchovali v tajemství (asi to protirežimní smýšlení), já býval naopak vždycky hladce oholený, takže dle toho výkladu jsem neměl potřebu něco skrývat. Knírkatí prý zase mají touhu poroučet, mají prý panovačnou povahu. No co, freudiánci jsou dokonce i dnes ještě u některých intelektuálních elit velice populární a velice módní.

Dále je má nemorálnost naprosto zřejmá z toho, že jsem nenavštěvoval „koncerty“ Plastik People. Dával jsem přednost jiné hudbě, třeba Prokofjevovi a Šostakovičovi, což je nemorální velice velmi, neb oba žili v Sovětském svazu a dokonce za Stalina!

Ani jsem nekouřil marjánku a nebral drogy a nepil každý den pivo. Tady v tomto případě ale mám přece jen jednu jedinou polehčující okolnost, neb jednou týdně, většinou v pátek, si na pivo zajdu a dokonce kouřím cigarety. V sobotu jsem chodíval na pivo v době, kdy soboty bývaly ještě pracovním dnem, teprve jak byly zavedeny volné soboty (někdy kolem roku 1968), chodívám už většinou v pátek. Takže se přece jen oněm hrdinným bojovníkům proti tzv. komunismu trošičku maličko přece jen přibližuji.

Nenosil jsem ani džíny, neb bývaly šíleně drahé, a k dostání jenom v Tuzexu za valuty, které jsem neměl, a nebo od překupníků za naprosto nepřiměřenou nekřesťanskou cenu v korunách.

Volný sex jsem také neprovozoval, byly čtyři děti, takže na to stejně ani nezbýval čas.

Další má nemorálnost je v tom, že jsem pravidelně chodil do práce a tím jsem podporoval komunistický režim. Správně morálně vyspělý člověk přece nebude podporovat onen zvrácený zločinecký režim, a tudíž do práce nechodil. Samozřejmě to byla má veliká chyba (mea maxima culpa), ale neměl jsem bohatého tatínka ani strýčka, aby mne živil.

Další mé nemorálnosti už jenom ve zkratce. Neobdivoval jsem USA, neb tam žila má teta a strýc, a dodnes tam žije spousta mých bratranců a sestřenic. Ani jsem moc neobdivoval americkou a vůbec západní literaturu a kulturu, dával jsem přednost literatuře a kultuře ruské.

Už vůbec mne neoslovovaly různé ty dharmy a karmy a mnohahodinové meditace před prázdnou zdí.

A snad největší nemorálnost, kterou trpím dodnes, je to, že beru vážně Darwina. Mluvčí prezidenta prohlásil: „Přece já nepocházím z opice, já jsem božské stvoření.“ Já holt pocházím z opice a nejsem božské stvoření, což je, jak vidíte, znakem naprosto nemorálního člověka. Člověk? To vlastně ani ne, jsem podčlověk, to přece jasně z mých výše uvedených vlastností vyplývá.

PS: Byl jsem také označen za zbabělce, protože jsem, jako drtivá většina národa, nepodepsal Chartu 77. Prý moje výše uvedená charakteristika Charty 77 je neuvěřitelně zaujatá a neférová. Prý jaksi opomíjím, že ne všichni chartisté byli andráši (co například ministr zahraničí Jiří Hájek, profesor filozofie Jan Patočka či básník Jaroslav Seifert a spousta kněží?).

Také i toto musím uvést na pravou míru. Chartu 77 jsem totiž podepsal!

Když jsem si ovšem pár let po převratu přečetl text Egona Bondyho 677, kde popisuje podrobnosti o vzniku Charty 77, kde dokladuje, že většině disidentů nešlo o nějakou pravdu a morálku, ale o obyčejné nahrabání si a nakradení majetku, a kde závěrem napsal, že "ani na vytření prdele se to nehodí", tak už se k tomu podpisu nehlásím, ba se dokonce za ten podpis stydím, protože právě tito lidé zařídili rozkradení úplně všeho a předali za hubičku majetek našich obyvatel do zahraničních (hlavně německých) rukou a dovedli naši republiku ke krachu, což se drasticky projeví už během pár měsíců. To teprve budeme zírat, co ti morálně nadstandardní nadlidé dokázali!

Diskuze

41 příspěvků ( 41 nových)