Zvědavec

Komentáře

Věci veřejné – hra na upřímnost Kmotra Bárty?

Vít Kučík( více o autorovi > )

24.5.2010

Pokud je řeč o politické straně Věci veřejné, je třeba mluvit o podnikateli Vítu Bártovi (a jeho bezpečnostní agentuře ABL). On stranu před mnoha lety založil, financoval a do detailů řídil. Dá se s trochou nadsázky říci, že jde o první privátní stranu. Po mnoho let byla pro veřejnost neviditelná ,až zhruba za poslední rok se vyhoupla do povědomí díky razantní změně image. Přitvrdila v rétorice proti konkurenci („vyžeňme ty zloděje“) a najala si novou tvář – maskota strany, novináře Radka Johna. To zafungovalo.

„Na Opeře se uděláme“

Vzpomínám na Bártovy studentské začátky v první polovině 90 let. V oné porevoluční době povědomí o „černých šerifech“ bylo hodně neurčité. Prakticky je určovaly jen americké filmy a veřejnost podvědomě očekávala drsné chlápky, ovládající karate, případně Magnum 45. Kdo a čím dokázal přesvědčit vedení Státní Opery v Praze, aby ochranu své budovy svěřila studentovi, který na Dohodu o vykonání práce (s podmínkou vlastní černé košile a kalhot) zaměstnal jiné studenty, zůstane už asi navždy tajemstvím. Pamatuji jen na divnou pachuť velikášství a fabulace, s jakou V. Bárta tyto spolužáky presentoval jako „profesionály, ovládající bojová umění“. Nu což. Začátky bývají všelijaké a úspěšnou firmu může její „mazaný“ start i zdobit, ovšem pokud se stejná osoba (a nutno říci i firma) napne do politiky, kde chce vést křížovou výpravu za upřímnost, je to jiná káva.

Struktura každé mafiánské „rodiny“ měla své nezbytné části, bez kterých by její bussines nemohl přežít. Ať už sicilská, americká, čínská nebo ruská, základní struktura je stejná. Capo bastone (předák úderné party pěšáků), gorily s pistolemi na špinavou práci, špiclové na informace, „kontakty“ na užitečných místech pro krytí a jinou „čistou“ práci. Tito všichni jsou strukturou, která zajišťuje překlenutí organismu mafie mezi legálním a ilegálním světem, jeho vitalitu, údernost a nezranitelnost. Viditelní jsou jen úderní pěšáci, bílé límečky se snaží držet v pozadí a hrají seriózní počestnost.

Soukromá armáda

Za necelých 20 let se podařilo Bártovi vytvořit jednu z největších bezpečnostních agentur v zemi. Staré profese mají dnes moderní názvy, takže mluvíme o „operačních důstojnících“, „bezpečnostních pracovnících“, „soukromých detektivech“, „supervisorech“, apod. Podstata je však stejná – výkonná organizace na sledování, sbírání informací, fyzické vymáhání a kontrolu čehokoliv.

Politici se vzájemně obviňují z kdejaké prkotiny, je s podivem, že si žádný doposud těchto nesmírných možností, které V. Bártovi jeho aparát v souvislosti se vstupem do politiky umožňuje, dosud nikdo pořádně nevšiml.

Snaha mafie infiltrovat do veřejné správy je odvěká. Tyto „kontakty“ zajišťují informace, ochranu a proud veřejných peněz. V Itálii to byly právě tyto figury nastrčené do politiky, které dělaly nejvíce rámusu ohledně boje proti korupci a pronikání zločinu do úřadů. Ohromená veřejnost pak až po letech mohla zpětně slyšet příběhy těchto bojovníků za čistou politiku, když je viděla sedět v soudní síni mezi „pentiti“ (kajícníky).

Rozlobený Spravedlivý

Tah s Radkem Johnem zatím V. Bártovi evidentně vychází. Tvář bouřlivého novináře dokázala během roku vynést neznámou soukromou straničku do národní ligy mezi velké hráče. Předvolební rétorika „s vaší pomocí vyženeme ty zloděje, co v parlamentu spotřebují moc tužek“ působí. Zejména na voliče, kteří po 20. letech cítí únavu z demokracie, která nesplnila jejich snové představy. Přitom právě John představu Spravedlivého naplňuje stěží:

Kauza ORA Print a.s. – neprůhledná společnost je za Johnova vedení zapletena do afér s předraženými zakázkami pro státní podniky a osobami jako Roman Janoušek, podezřelým z praní špinavých peněz a korupce.

Nemanželské dítě – provalení nevěry v naši morálně otupělé zemi není už ničím zvláštním, ale na soustavné sedmileté lhaní jsme stále citliví. Vyvstává otázka, proč by měl Radek John říkat pravdu zrovna svým anonymním voličům, když ji léta zdařile zatloukal své ženě Zlatě Adamovské.

Mafiím se daří tam, kde je stát slabý (nebo kde dobrovolně vyklidí pole). Proto tradičním kšeftem je prostituce, hazard, porno, zbraně, pašování a drogy. To ale pomalu odchází do minulosti. Přináší to hodně rizika, hodně konkurence, hodně „dřiny“ a času a zisk teče po kapkách. Tím, jak bobtnají sociální státy (a veřejné rozpočty), se zlaté El-Dorado rýsuje jinde. Kolik času a kolik kasin, bordelů a výpalníků museli mít v provozu v minulosti, aby vydělali řekněme sto milionů. Nyní stačí hrstka správných lidí na správných místech, aby z veřejných peněz přistál stomilionový balík v jediném momentě. Bez kapky krve a legálně. O takových možnostech se gangsterům staré školy ani nesnilo.

Nejlepší byznys všech byznysů

ABL sama hlásá přesměrování zájmu směrem na státní sektor. Snaží se mu nabídnout zvláštní služby (k vidění např. zde) které po odfiltrování velkohubých cizích termínů znamenají jednak napojení na veřejné rozpočty ve velkém a jednak převzetí části dosud veřejných služeb do rukou jedné soukromé firmy. Jak jinak kulantně infiltraci do státní sféry pojmenovat?

Třeba jako „Antikorupční program“ (provozování telefonu, kam lze korupci hlásit a prověřování úřednictva ke sklonům k úplatnosti(!)), „Pasportizace bytů“ (plošná kontrola lidí v obecních bytech a „terénní mimosoudní“ vymáhání dluhů), „Optimalizační audit“ (kontrola v daném úřadě všeho, včetně doporučení, koho vyhodit, jak nakládat s majetkem a penězi, apod.), „Systém integrované sociální intervence“ (hlídky ABL likvidují bezdomovce, narkomany u škol, vandaly, alkoholiky a kriminálníky; vlastně náhrada Policie). Toto je skutečně presentace Víta Bárty, která se válí na internetu, hned vedle ujištění o spolehlivém zázemí této soukromé firmy – v Policejní akademii ČR, aby propojení bylo pojištěno z více stran.

Při představě, že by se ABL v nějakém městě podařilo všechny tyto služby udat, bych byl na vážkách mezi mrazením v zádech a představou , jak v hrobě zelená závistí třeba Al Capone, kterému se takovou totální kontrolu nad územím a jeho úřady nikdy získat nepodařilo. Navíc legálně. Z tohoto pohledu může být Bártovo správcování pražských věží opravdu jen první, testovací („referenční“) zakázkou...

„Spolehněte se Done, v Praze už to mají chlapci pod kontrolou...“

Navíc podle posledních informací (zde) to vzali Bártovi hoši už do ruky (bez čekání na volby nebo nějaké výběrové řízení) a jako černí šerifové v mundúru Věcí veřejných patrolují ulice Prahy 1 a 5 a „v zájmu občanů“ zajišťují „pořádek“ – „domlouvají“ bezdomovcům, učí „hygienické návyky“ občany, které považují za „problematické“, apod. Pokud si čtenář dá práci a porovná Bártovu presentaci toho, co jeho detektivní ABL nabízí státnímu sektoru („Systém integrované sociální intervence“, tedy pokud dokument bleskově z netu nestáhne) a tím, co provádějí tyto „dobrovolné hlídky“ Věcí veřejných, překvapením spadne ze židle. Překvapením z toho, že to, co vypadá jako nafouklá hatmatilka na papíře, ve skutečnosti už běží v plném proudu...

Závěrem...

Neříkám, že Vít Bárta dělá nelegální byznys. Na to nemám důkazy. Říkám jen, že systematicky buduje strukturu, která by to umožňovala snadněji, než cokoliv jiného.

Neříkám, že Vít Bárta je kmotrem nějaké zločinecké organizace. Říkám jen, že on sám (s rodinnými příslušníky) velí firmě, z jejichž peněz založil politickou stranu, se kterou se chce dostat do vysoké politiky. A paralelně vykazuje zájem o zakázky ve veřejné sféře a chlubí se nadstandardními vztahy s Policií ČR (přes Policejní akademii).

Říkám, že díky tomuto je na místě ostražitost. Tímto se strana Věci veřejné liší od ostatních politických stran. Říkám jen, že pokud je třeba ostražitosti i u jiných politiků, u VV se vyplatí dvojnásob...

Článek vyšel na blogu Víta Kučíka 3. května.

Diskuze

114 příspěvků ( 114 nových)