Zvědavec

Komentáře

Jak fungují vaše daně: 53 % jde armádě

dlindorff( více o autorovi > )

16.4.2010

Zdá se, že rozpočet pro fiskální rok 2011, o kterém bude Kongres hlasovat 1. října, se pohybuje kolem 3 bilionů dolarů nezapočítávaje do toho platby pro sociální zabezpečení (od války ve Vietnamu uvádí stát platby na sociální zabezpečení jako součást rozpočtu – způsob, jak opticky zmenšit náklady na imperiální vojenská dobrodružství, které se zdají být menší v porovnání s celkovými výdaji státu). Vojenské výdaje budou přibližně 1,6 bilionu dolarů.

Toto číslo zahrnuje požadavky Pentagonu ve výši 717 miliard plus 200 miliard v doplňujících fondech (eufemistickým jazykem Bílého domu nazývaných „rezervní fondy pro zámořské operace“) určených pro financování válek v Afghánistánu a Iráku, nějakých 40 a více miliard pro „černou skříňku“ zpravodajských agentur, 94 miliard pro vojenské výdaje jiných ministerstev (to zahrnuje vojenské aktivity financované NASA, vojenské výdaje ministerstva zahraničí, vojenské výdaje ministerstva pro vnitřní bezpečnost, atd.), 123 miliard pro veterány a jejich zdravotní péči a 400 miliard na placení úroků za dluh vytvořený výdaji na předchozí války a udržování armády v době míru (ať to znamená cokoliv).

Vojenský rozpočet 2011 je mimochodem největší v historii nejen co do částky v dolarech, ale i po započítaní inflace, překračuje dokonce útratu v druhé světové válce, když celý národ jako jeden muž stál ve vojenských botách.

Náklady na armádu v celé ty myriádě různých forem v úhrnu představují 53 % všech výdajů americké federální vlády.

A je to právě vojenský rozpočet, který roste rychleji, než kterákoliv jiná část rozpočtu (s možnou výjimkou výkupného pro zlodějské firmy na Wall Street a jejich manažery). Za posledních deset let rostl vojenský rozpočet rychlostí 9 % ročně, včetně období současné administrativy, inflace nákladů na zdravotní péči vypadá při porovnání s armádními výdaji nepatrná.

Americké náklady na armádu nejsou jen polovinou státního rozpočtu USA. Jsou také polovinou celosvětových nákladů na armády všech států světa. Podle ctihodné War Resisters League byly náklady na americkou armádu rovny 47 % všech globálních nákladů na války, zbraně a vojenskou přípravu všech zemí světa (dnes je to už pravděpodobně 50 %). Co dělá tyto částky mimořádně absurdní, je skutečnost, že američtí spojenci jako Francie, Británie, Německo, Itálie a Japonsko tvoří dalších 21 % celosvětových útrat na armádu. Plných 12 států, které nejvíce utrácejí na armádu, jsou buď spojenci nebo přátelé USA, popř. země, které nepředstavují pro USA žádné ohrožení, jako Brazílie a Indie. Shrnuto můžeme říci, že Amerika a její přátelé vynakládají na armády 2/3 celosvětových nákladů na armády.

Naproti tomu Čína, která by mohla být nejblíže označení „nebezpečí pro americké zájmy“ z důvodu odhodlání USA podporovat Tchaj-wan, proti kterému stojí čínský postoj, že tento ostrov je součástí jejího území, utrácí na svou armádu pouze 130 miliard, většinu z toho pohltí náklady na vojenskou kontrolu 1,3 miliardy své vlastní populace (část této populace by si přála být nezávislá nebo svobodnější).

Další velký hráč na poli vojenských nákladů, Rusko, utratí ročně jen asi 80 miliard na svou vetchou armádu – přibližně dvacetinu toho, co utratí Spojené státy – a po technicky dokonce ani nejde o nepřítele Ameriky. Ruská armáda je tak jako tak zaměstnána udržováním okrajových států od odtržení se od Ruska.

Írán, který stojí v čele seznamu nepřátel Ameriky a je Bílým domem a Kongresem malován jako ďábelský nepřítel – navzdory tomu, že stovky let neprovedl invazi do cizí země – není dokonce ani na seznamu 17 největších vyhazovačů peněz na armádu. Současný vojenský rozpočet Íránu na celý rok je mrňavých 4,8 miliardy dolarů (nepřekvapuje to, jeho ekonomika je co do velikosti porovnatelná s Finskem). Přibližně stejnou částku, 5 miliard, investuje do armády Severní Korea – druhý hlavní nepřítel Spojených států. Každá z těchto zemí má vojenský rozpočet přibližně čtvrtinový vojenského rozpočtu Austrálie. Sečtením obou čísel dojdeme k částce necelých 10 miliard – přibližně 2/3 vojenského rozpočtu Holandska.

Abych nějak naznačil rozdíl mezi 4,8 miliardy rozpočtu Íránu a 1,6 bilionu, které Amerika hodlá utratit každý rok na války a plánování nových válek, 4,8 miliardy je přibližně tolik, kolik se chystá Pentagon utratit v příštím roce na školky a dětské programy pro děti svých vojáků, na morální a rekreační programy a na proviantní komisaře na svých základnách.

Z toho pro průměrného Američana plyne, že z každého dolaru, který odvede na daních, půjde 53 centů na nafukování přetučnělé armády, do tlustých peněženek plukovníků, admirálů a generálů, na růst portfolia investorů ve vojenském průmyslu a samozřejmě na platby bonusů a prémií vyplacených vysokému managementu vojenských firem, do kampaňových fondů lobbistů a na soukromé účty členů Kongresů, kteří hlasovali pro tento exotický rozpočet. Vaše peníze půjdou také na platy a na střelivo pro ty hrdinné vojáky v Afghánistánu, kteří zabíjejí děti a těhotné ženy (a pak vydloubnou z těla kulku a tvrdí, že byli napadeni jejich rodinami), a na ty anti-lidské zbraně, které dělají v Afghánistánu legie beznohých dětí.

Příště, až uslyšíte o nutnosti utáhnout opasky, snížit financování zdravotní péče pro děti rodičů vyhozených z práce, o tom, že doplňkový fond pro nezaměstnané je vyčerpán, o tom, že stát nemůže zaplatit dalším učitelům pro školy, kam chodí vaše děti, o tom, že sociální zabezpečení musí být sníženo nebo že důchodový věk musí být posunut na 70, až zjistíte, váš místní poštovní úřad musel být zrušen z nedostatku fondů, až vám řeknou, že Medicare musí být redukován, vzpomeňte si na těch 53 % z vašich daní, které jdou na financování nejmohutnější vojenské mašiny světa všech dob.

A položte sami sobě otázku: Fakt je to potřebné? Skutečně je to věc, kterou chci financovat? Opravdu mě to činí bezpečnějším nebo mou zemi silnější?

Článek Your Tax Dollars at War: More Than 53% of Your Tax Payment Goes to the Military vyšel na serveru www.thiscantbehappening.net 12. dubna. Překlad editor.

Diskuze

1 příspěvků ( 1 nový)