Zvědavec

Komentáře

Přestaňme těžit přírodu

Eric Margolis( více o autorovi > )

2.4.2010

Na korbě malého pickup náklaďáčku byla klec a v ní nejméně třicet dospělých prasat nacpaných tak, že leželi jeden na druhém. Jak jsem náklaďáček míjel, vepři mě sledovali pohledem, v jejich inteligentních očích jsem četl hrůzu a rezignaci. Do dnešních dnů se otřásám odporem, když pomyslím na tyto zoufalé, trpící živočichy odvážené na jatka.

Konference o ochraně ohrožených druhů, sponzorována OSN, která proběhla minulý týden v Dauhá, znovu ukázala, že jsme otřesně a ostudně selhali jako správci našich žijících zvířecích tvorů.

Ryby nemají volební hlasy. Stejně tak tygři, lední medvědi, žraloci, sloni, nebo kterákoliv jiná zvířata, o jejichž prekérní situaci se jednalo na Konvenci o mezinárodním trhu s ohroženými druhy divoké fauny a flóry (CITES) v Dauhá.

Protože příroda nemá politický vliv, státy na celém světě pokračují v likvidaci celých druhů až do úplného vyhubení. Tolik o osvícené humanitě ve 21. století. Zvířata zůstávají komerční komoditou.

Chvályhodná snaha Spojených států ochránit téměř zcela vyhubenou populaci tuňáka modroploutvého, ceněné delikatesy při výrobě suši nebo sašimi, byla na konferenci přehlasována po intenzivním lobbingu Japonka a dalších asijských zemí.

Ke schválení specifického mezinárodního zákona na ochranu ohrožených druhů je třeba dvoutřetinový souhlas. Hlas Ameriky nemá větší váhu než hlas Fidži nebo Bolívie.

Další chvályhodná snaha USA ochránit populaci ledních medvědů zákazem jejich lovu byla rovněž neúspěšná – částečně díky Kanadě a Grónsku. Spojené státy varovaly, že rozpouštějící se ledový příkrov způsobený globálním oteplováním ohrožuje už tak ohrožené druhy.

Kanaďané rádi vnímají sami sebe jako humánní, osvícené a dobré globální občany, což bývá většinou pravda. Ale ne co se týká zvířat. Kanada je stále častěji vnímána pokročilejšími evropskými státy jako zpátečnická, brutální a nekultivovaná země díky groteskní politické ochraně vybíjení tuleních mláďat, povolení čelistních pastí k lovu kožešinové zvěře, povzbuzování lovu černých medvědů a grizzlych a nyní blokování zákazu lovu ledních medvědů, kteří jsou bezpochyby ohroženým druhem. Vše jen kvůli nemnoha volebním hlasům rybářů, sportovních lovců a nativních indiánů z Inuitu.

Kanadští konzervativci z Alberty sdílejí stejné retardované hodnoty jako jejich spřízněné duše (amerických) republikánů; věří, že masakrovaní bezbranných, bezmocných zvířat výkonnými zbraněmi je nějakým způsobem mužné a patriotické. Není. V naší době je to zbabělé, necivilizované a ostudné. Trofejní lov a zabíjení medvědů by měl být zakázán. Stejně jako sportovní střílení zvířat v uzavřené ohradě.

Všichni, kteří si myslí, že lov je prima sport, by měli vidět poutavý film Predator, který vám umožní nahlédnout do pocitu lovené zvěře (hledal jsem ten film ve filmové databázi, ale ačkoliv je tam několik titulů s tímto názvem, žádný z nich nemá autorem popisovaný náznak děje, pozn. editora.)

Většina států se chová ke zvířatům špatně, ale Čína, jakkoliv ji lze jinak obdivovat v mnoha směrech, se v tomto dostává na přední místo.

Minulý týden se objevila zpráva, že v čínské ZOO zemřelo hladem 11 vzácných sibiřských tygrů. Tygří tlapy se servírují na mnoha banketech nových čínských zbohatlíků. V čínských restauracích je pravidelně na menu maso ze psů a koček, to se ostatně občas objevuje i Korei a Thajsku.

Japonsko a Čína dlouhodobě vzdorují snahám ukončit obchod se slonovinou. Pokračující skrytý import slonoviny do těchto zemí ohrožuje rychle se zmenšující populaci afrických slonů. Totéž platí o afrických nosorožcích. Obě mohutná zvířata jsou masakrována kvůli tretkám.

Pokusy Tanzanie a Zimbabwe obnovit export slonoviny naštěstí nevyšel, ale dokud bude v Asii existovat vysoký zájem o slonovinu, budou sloní stáda neúnavně decimována pytláky.

Nepřetržité pronikání afrických vesničanů do životního prostoru slonů a jeho omezování je dalším vážným problémem. Sloni dokáži být vysoce destruktivní ve své vlastní lokalitě. Být pronásledován rozzuřeným slonem, jako se to stalo mi, je nezapomenutelný zážitek.

Pouze africké vlády mohou zastavit ubírání životního prostoru slonům. Bohužel většina z nich není ochotna dráždit kvůli slonům vlastní občany, navzdory tomu, že přítomnost slonů přivádí do země turisty.

V mezičase Čína a Japonsko pokračují v boji proti snahám ochránit snižující se populaci žraloků, delfínů a velryb. V Dauhá se podařilo ochránit pouze jeden druh malého žraloka.

Polévka ze žraločích ploutví je vyžadována na čínských svatbách. Je to čistě akt snobství. Žraločí ploutve jsou bez chuti a neexistuje důkaz, že povzbuzují potenci. Polévka ze žraločích ploutví je u mě osobně na černém seznamu pokrmů, kterým se vyhýbám, stejně jako paštika z husích jater (foie grass) a telecí, obojí jsou produkty velké krutosti vůči zvířatům.

Osud žraloků se zdá být zpečetěn, stejně jako osud kdysi nekonečných hejn tresek v Severním moři, doverských platejsů (mořský jazyk) a kaspických jeseterů produkujících kaviár. Běda vám, druhům, kteří jste se stali pochoutkou nebo údajně nízkokalorickým pokrmem jako suši.

Státy disponující velkou flotilou rybářských lodí, jako Japonsko, Čína, Francie, Španělsko, Portugalsko a Polsko, ostře vystupují proti jakékoliv ochraně mořských druhů a omezení lovu.

Ani Evropská unie, čelní zastánce práv zvířat, nebyla schopná omezit své hrabivé a bezohledné rybáře. Ti maří všechny snahy o omezení jejich loveckých zvyků stávkami, násilím a blokádami.

Záškodníci budou pokračovat v lovu do poslední ryby. Pak budou požadovat vládní kompenzace za svou hloupost a chamtivost.

Plovoucí rybí továrny s vyspělou elektronikou, používanou kdysi k lovu na ponorky, doslova hoblují obrovské plochy oceánského dna a znásilňují pobřežní vody států rozervaných vnitřními válkami a neschopných ochránit své vodní území, jako Somálsko nebo Angola.

Když jsem se naposledy potápěl ve Středozemním moři, byl jsem šokován skutečností, že jsem neviděl jedinou rybu větší než prst. Bylo to jako podmořská poušť.

Není pravděpodobné, že by politici ve většině zemí řekli lovcům a rybářům NE. Snad jen v několika osvícených zemích.

Je na spotřebitelích, kterým není lhostejný osud živých zvířat a životní prostředí, aby vyjádřili svou vůli a vyhýbali se produktům ze zemí, o kterých je notoricky známo, že zneužívají zvířata a mořskou faunu. EU už začala bojkotovat kanadské kožešiny kvůli odpornému lovu tuleňů.

Po temných, predátorských časech Bushe a Cheneyho je osvěžující vidět Spojené státy opět jednat jako dobrého světového občana.

Alespoň v tomto jsou vidět změny Obamovy administrativy.

Článek STRIP MINING NATURE vyšel na serveru Erica Margolise 29. března. Překlad editor.

Diskuze

22 příspěvků ( 22 nových)