Zvědavec

Komentáře

Nadávka „bílá svině“ nemá rasový podtext

Pokus o historicko-politický náhled

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

27.8.2009

Zraněný strávil pět dnů v nemocnici a další čtyři měsíce v neschopnosti. Po obžalovaných požaduje pětimilionové odškodné.

Trojice byla v květnu t.r. odsouzena ke čtyřem letům vězení. Soudce v rozsudku zmínil, že šlo o rasově orientovaný útok. Obvinění se odvolali.

Vrchní soud dnes snížil trojici tresty takto: Útočníku Juliusu Horváthovi snížil trest ze čtyř let na dva, policistovi Martinu Barkóci ze čtyř na tři roky a Milan Pačan ze čtyř roků a dvou měsíců na tři roky. Podle soudu nešlo o rasově motivovaný čin. Ano, čtete dobře. Píšu to ještě jednou velkými písmeny: Podle vrchního soudu nešlo o rasově motivovaný čin.

Vzniká zajímavá otázka. Co by museli cikáni dělat, aby to soud uznal za rasově motivovaný čin? A implikující otázka z druhého konce: Co by museli bílí dělat proti cikánům, aby to nebylo uznáno za rasově motivovaný čin?

Také máte pocit znechucení, hnusu, pošlapání jakéhokoliv práva a bezmocné zloby? Mějte ho. To přesně se od vás čeká.

Bývaly kdysi doby, a není to tak dávno, kdy neexistovali žádní „romové“, pouze cikáni, policisté vykonávali své povinnosti padni komu padni, o cikánech věděli své a dávali si na ně pozor, stejně jako většinová veřejnost. Cikáni znali své místo ve společnosti, kterou pohrdali, občas něco ukradli, občas je zabásli a všichni více méně žili v klidu a míru. Spisovatel Lada mohl do pohádky o kocourku Mikešovi napsat, že kocourek byl ukraden cikány, a nebyl volán ke zodpovědnosti a vláčen bahnem pomluv a nařčení z rasismu. Prostě všichni věděli, že tak by to mohlo být. Cikáni kradou – a nejen kočky a drobné domácí zvířectvo. Vždycky to dělali, je to jejich životní styl. Naštěstí jejich intelektuální potenciál jen zřídka kdy stačí na pořádnou krádež ve stylu Madoffa. Spisovatel Čapek mohl pět chvály na úchvatné cikánské melodie vyluzované cikánským hudebníkem. Strauss mohl složit Cikánský baron jsem já, aniž by ho někdo nutil použít Romský baron jsem já.

Kde ty loňské sněhy jsou.

Přišla šedesátá léta. Kdosi na druhé straně Atlantiku došel k závěru, že barevným je třeba pomáhat. Domnívám se, že na počátku byl snad i dobrý, i když hodně naivní úmysl. Ale jak už to tak bývá, cesta do pekla je dobrými úmysly dlážděna. Objevil se program zvýhodňování menšin. Affirmative Actions, se tomu říká. Stojí na předpokladu, že barevní byli v minulosti bělochy utlačováni a nemohli se tedy dostatečně rozvinout. Proto je jim teď třeba pomoci a malinko je zvýhodnit. Nápad se ujal a šířil se jako mor. Z „malinko zvýhodnit“ se stalo „zvýhodnit“ a pak „nepřiměřeně zvýhodnit“, ale pokud na to někdo poukázal, byl rychle ukřičen a tak si lidé zvykli si toho nevšímat. Vznikly složité procedury zvýhodňování barevných na úkor bílých. Brzy tyto metody přeskočily z přijímacích pravidel pro školy do přijímacích pravidel do zaměstnání a netrvalo dlouho a byly vtěleny do zákonů. Z USA se šířily jako mor do zbytku bílého světa a samozřejmě do Evropy, kde našly ve vznikající Evropské unii nadšenou podporu neoliberálů, levicových „intelektuálů“ a kariéristů tušících v tomto směru značný profit. A ještě někoho, ale k tomu se dostaneme.

Česká republika vstupem do EU bez odporu přijala všechny zpotvořeniny evropské legislativy a dále je tvůrčím způsobem rozvinula, jak už je v naší povaze zvykem. Bezpáteřní a bezectní čeští intelektuálové s nedostatkem vlastní hrdosti a hrdosti k našemu národu, s nedostatečným vzděláním a touhou se udržet na výsluní moci jsou často papežštější než papež a s inovací sobě vlastní dále křiví už tak pokřivená „nová pravidla“ soužití, morálky a právního vědomí. Vždy jsem měl o našich lidech dobré mínění a domníval jsem se, že vlivem historické zkušenosti jsou odolnější proti teroru politické korektnosti ve zbytku tzv. civilizovaného světa. Ovšem, že jsem si odmítal připustit naši charakterovou vadu spočívající v neuvěřitelné bezpáteřnosti a podlézavosti mocným.

Rozděl a panuj

Nikdy se nedozvíme, zda to, co se děje, tento nástup k celosvětové totalitě, je produktem pečlivého plánu připravovaného někde od zeleného stolu, nebo jen výsledkem kolektivní blbosti. Pravda je možná někde uprostřed.

Předpokládejme na okamžik, že taková nějaká skupina mocných u zeleného stolu opravdu existuje. Tato skupina si brzy všimla – pokud ho přímo nevyvolala, což nevím – nového trendu politické korektnosti šířícího se z USA. A samozřejmě záhy pochopila, že se toho dá náramně využít v jejich prospěch. To, co možná původně vzniklo v dobrém úmyslu jako pokus jakýchsi nebezpečně naivních a nepříliš vzdělaných intelektuálů o nápravu křivd, se brzy stalo mocným nástrojem propagátorů NWO.

Ideální člověk ochotný přijmout NWO musí být neustále:

O tom, jak lidi vyděsit, tady píšeme každou chvíli. O demontáži a úpadků školství také. Frustrace se dá vyvolat řadou dobře mířených ran na pilíře morálky, neodvolatelnosti práva, bezpříkladným zvýhodňováním jedněch na úkor druhých a zákazy všeho, co je lidem milé.

Rozeštvat lidi. To je ono! Děti proti rodičům, ženy proti mužům, nekuřáky proti kuřákům, náboženství proti sobě, rasy mezi sebou. Zvlášť to poslední je nesmírně žádoucí. Jak jinak toho lze docílit, než uzákonit obrovskou nespravedlnost, bezdůvodně zvýhodnit jednu rasu proti druhé, protěžovat ji nezdravými výhodami a ostře trestat každého, kdo se proti tomu ozve.

Nic tak slušného člověka nenaštve, jako do nebe volající nespravedlnost, v podstatě výsměch právu, políček do tváře spravedlnosti. Pod zástěrkou rovnosti ras zvýhodníme jednu z nich – tu problémovou – na úkor slušné většiny. Se skřípěním zubů pak lidé sledují neuvěřitelně zhůvěřilá rozhodnutí státních orgánů a soudů, která upřednostňují a osvobozují zločince a kriminálníky z řad nepřizpůsobivé menšiny na základě jejich rasy na úkor slušných lidí.

A pod záminkou „boje proti rasismu“ zakazují a dusí jakoukoliv debatu na toto téma.

A přesně to se děje. Cikáni byli vyneseni na jakýsi podivný, zmrzačený portál nedotknutelnosti. Cokoliv udělají, je jim odpuštěno, cokoliv my uděláme jim, je nestvůrně trestáno. Viz nedávná aféra s upálením cikánské rodiny ve Vítkově. Kdoví, jak to ve skutečnosti bylo. Dnešní rozsudek přilil oleje do ohně celkové rasové nesnášenlivosti doma. Lidé mají strach vystoupit otevřeně, ale bublá to v nich o to více, dusí se vztekem nad tou nespravedlností.

To, co dnes česká justice předvedla, ovšem není nějaký exces, vybočení, dočasné pominutí smyslu nebo omyl. Domnívám se, že jde o další střípek do pečlivě plánované mozaiky Nového světového řádu.

Ne, nemyslím si, že soudce, který tento rozsudek vynesl, dostal nějaké „tajné instrukce seshora“. Spíše jde o klasický případ užitečného idiota. Klaus měl pravdu, když tvrdil, že soudci by měli být lidé starší. Já bych dodal, že by měli být rovnou staří. Raději více než méně. Staří lidé nebývají tak velmi kam vítr tam plášť a nelpí tolik na své kariéře.

Takže co s tím?

Nemůžeme dělat nic. Ale je dobré si uvědomit příčiny tohoto neutěšeného stavu a rozumět strategii hry na šachovnici světa. Chtějí po nás, abychom byli naštvaní. Abychom s podezřením sledovali jiné rasy, abychom je nenáviděli. Tohle přesně nám vnucují. Budiž. Ale je důležité pochopit souvislosti.

Diskuze

68 příspěvků ( 68 nových)