Zvědavec

Komentáře

Irán pod vlivem amerických psychologických operací?

Paul Craig Roberts( více o autorovi > )

24.6.2009

Existovalo více objektivních důkazů, že George W. Bush ukradl volby, než jich je nyní v době krádeže voleb v Iránu. Ale tehdy neproběhla žádná koordinovaná mediální kampaň s cílem diskreditovat americkou vládu.

16. května 2007 londýnský Daily Telegraph oznámil, že představitel Bushova režimu John Bolton Telegraph řekl, že americký vojenský útok na Irán by „byl „poslední možností“ poté, co ekonomické sankce a pokusy vyvolat lidové povstání selžou.“

Nyní jsme svědky amerických „pokusů vyvolat lidovou revoluci“ v Teheránu podle střihu CIA inscenované „barevné revoluce“.

Je možné, že rozpory mezi mullahy samotnými, vzniklé na základě jejich konkurujících si ambicí, pomohou a podpoří to, o čem Telegraph (27. května 2007) napsal, že jsou „plány CIA na propagandistickou a desinformační kampaň s cílem destabilizovat, a případně svrhnout, teokratickou vládu mullahů“. Je jistým faktem, že sekularizovaná mládež Teheránu hrála CIA do ruky.

Protesty Mousaviho připravili Irán buď na americkou loutkovou vládu, nebo na vojenský úder. Mullahové se nachází v situaci prohra-prohra. i když budou mullahové držet spolu a protesty potlačí, legitimnost íránské vlády v očích vnějšího světa byla poškozena. Obamův diplomatický přístup skončil dříve, než začal. Neokonzervativci a Izrael zvítězili.

Americké zasahování a zorganizovaná desinformační kampaň vytrubovaná západními médii je tak transparentní, že je nemožné uvěřit, že to jakýkoliv informovaný člověk nebo vláda baští. Člověk se nemůže vyhnout závěru, že západ chce íránskou revoluci z r. 1978 svrhnout a má v úmyslu použít podvody a násilí, aby tohoto cíle dosáhl.

Je stále obtížnější věřit, že západní zpravodajská média motivují fakta a pravda. Pro pořádek bych rád zdůraznil nejzjevnější přehlédnutí, abych použil eufemismu, ve zpravodajství z Iránu.

Podle početných a různorodých zdrojů (například London Telegraph, Yahoo News, The Globe and Mail, Asbarez.com, Politico): „Před uzavřením volebních místností se pan Mousavi sám prohlásil za „konečného vítěze“, na základě „všech náznaků z celého Iránu“. Zmínil mnohé volební nesrovnalosti bez toho, aby uvedl něco konkrétního, a naznačil, že je připraven konečné výsledky zpochybnit.“

Další zpravodajské zdroje, které si nemusely být vědomi, že doba otevření volebních místnosti byla prodloužena o několik hodin za rámec normální uzavírací doby, aby se vyšlo vstříc volební účasti, oznámily, že Mousavi pronesl své tvrzení o vítězství v okamžiku, kdy byly volební místnosti uzavřeny.

Mousaviho předčasné vyhlášení vítězství před koncem voleb, či spočítáním hlasů, je jasným přípravným krokem, jehož účelem bylo zdiskreditovat jakýkoliv jiný výsledek. Pro takové prohlášení neexistuje žádný jiný důvod.

V íránském systému nemá volební podvod žádný smysl, protože malá vybraná skupina vládnoucích mullahů vybírá kandidáty, kteří jsou pak uvedeni na hlasovacích lístcích. Pokud se jim ucházející se kandidát nelíbí, jednoduše ho vyškrtnou ze seznamu.

Když na prezidenta kandidoval liberální reformátor Khatami, vyhrál se 70% hlasů a byl ve funkci v letech 1997-2005. Pokud mullahové nepřipravili podvodem o vítězství Khatamiho, je nepravděpodobné, že by tak učinili u režimní postavy jako Mousavi, který byl ministrem zahraničí v nejkonzervativnější vládě, a který je podporován další režimní postavou, Rafsanjanim.

Protože na Mousaviho bylo pohlíženo jako na člověka Rafsanjaniho, proč je „neuvěřitelné“, že Ahmadinejad porazil Mousaviho stejným rozdílem, kterým porazil Rafsanjaniho v předešlých volbách?

Neokonzervativec Kenneth Timmerman vypustil zajíce z pytle a vyjevil, že jde o probíhající zinscenovanou „barevnou revoluci“. Před volbami Timmerman napsal: „Mluví se o „zelené revoluci“ v Teheránu.“ Proč by byly protesty organizovány před hlasováním a oznámením výsledků? Organizované protesty čekající na správný okamžik nejsou spontánní reakcí na ukradené volby.

Timmermanova organizace, Nadace pro demokracii, je financována National Endowment for Democracy (NED) s jasně daným účelem prosazovat demokracii v Iránu. Podle Timmermana byly peníze NED nality „pro-Mousaviho skupinám, které mají vazby na nevládní organizace mimo Irán, které financuje National Endowment for Democracy.“

Americká média svědomitě ignorovala všechna tato vysoce podnětná fakta. Média nezveřejňují nebo neposkytují objektivní analýzy. Jsou zapojena do propagandistického útoku proti íránské vládě.

Víme, že USA financují teroristické organizace uvnitř Iránu, které jsou zodpovědné za bombové útoky a další násilné činy. Je pravděpodobné, že tyto teroristické organizace jsou zodpovědné za hořící autobusy a další násilné činy, ke kterým došlo v průběhu demonstrací v Teheránu.

Pisatel na pakalert.wordpress.com říká, že byl fascinován náhlým objevením se desítek tisíc obvinění na Twitter, že Ahmadinejad ukradl íránské volby. Prošetřil to, říká, a uvádí, že všechny z nových vysoce aktivních účtů byly vytvořeny v sobotu, 13. června. Jejich nejoblíbenějším klíčovým slovem je „IranElection“. Uvedl nejvytrvalejší spammery: @StopAhmadi @IranRiggedElect @Change_For_Iran. Zkoumal dále a zjistil, že 14. června Jerusalem Post již obsahoval článek o novém Twitteru.

Dochází k závěru, že nové stránky Twitter jsou propagandistickou operací.

Člověk se diví, proč je mládež světa, která neprotestovala proti ukradeným volbám kdekoliv jinde, najednou tak posedlá Iránem.

Nespornou otázkou je Mousavi a jeho motivy. Proč by Mousavi vyvolal demonstrace, které jsou zjevně využity nepřátelským západem pro diskreditaci vlády íránské revoluce, která svrhla americkou loutkovou vládu? Jsou to činy „umírněného“? Nebo jsou to činy nespokojeného člověka, který skrýval svoji nespokojenost před svými kolegy, aby získal příležitost zdiskreditovat režim prostřednictvím pouličních protestů? Je Mousavi manipulován organizacemi financovanými penězi americké vlády?

John Bolton vyložil americkou strategii. Nejdříve se pokusíme režim destabilizovat. Když to selže, udeříme na ně vojensky.

Jak se tato strategie rozjede, Íránci zaplatí za naivitu této sekularizované mládeže a za chybu mullahů věřit Mousavimu ztrátou nezávislosti nebo krví.

Paul Craig Roberts byl náměstkem ministra financí během prvního období prezidenta Reagana. Byl redaktorem Wall Street Journal. Vykonával řadu akademických funkcí, včetně předsedy William E. Simon, působil v Center for Strategic and International Studies, univerzitě Georgetown, a byl hlavním výzkumníkem na Hoover Institution univerzity Stanford. Je autorem Revoluce strany nabídky: Svědectví zasvěcence o dělání politiky ve Washingtonu; Odcizení a sovětská ekonomika a Krach: Uvnitř sovětské ekonomiky; a je spoluautorem, spolu s Lawrencem M. Strattonem, Tyranie dobrých úmyslů: Jak státní žalobci a byrokraté pošlapávají ústavu ve jménu spravedlnosti.

Článek Iran Falling to US PSYOPS? vyšel na serveru vdare.com 21. června. Překlad L.Janda.

Diskuze

23 příspěvků ( 23 nových)