Zvědavec

Komentáře

Papež není v Jeruzalémě vítán

Izrael Šamír( více o autorovi > )

16.5.2009

„Nejsme proti papežově návštěvě Jad Vašem, ale před vyjádřením solidarity se Židy by měl ukázat solidaritu s palestinskými křesťany. Máme vlastní tragické vzpomínky; náš Jad Vašem je v Gaze,“ pokračoval arcibiskup a dodal: „Ať papež zahájí svou návštěvu v Gaze.“

Vysoký, asi čtyřicetiletý, modrooký, v Galileji narozený arcibiskup je občanem Izraele, otevřeným kritikem židovských excesů a předním stoupencem ideje jednoho demokratického státu v celé Svaté zemi, v němž si budou rovni Židé, křesťané i muslimové. Arcibiskup Theodosius Atalláh Hanna se řídí vlastními názory: odmítl se setkat s prezidentem Bushem, přátelí se s muftím jeruzalémských muslimů a hájil papeže Benedikta, když se stal terčem útoků za údajně protimuslimský projev. Teď vyjadřuje cítění mnoha palestinských křesťanů, nejstarší křesťanské komunity světa. Většina jeruzalémských křesťanů patří k ortodoxní církvi, menšina ke katolické.

Pokud se týče papežovy návštěvy, katolická i ortodoxní církev jsou téhož názoru. Před válkou v Gaze otec Manuel Musallam, hlava římskokatolické církve v Gaze, řekl, že Gaza nemá právo zemřít a pokud zemře, stane se tak v boji. Katoličtí věřící, kněží a mniši ve Svaté zemi zaslali papeži tajný list se žádostí, aby svou návštěvu odložil. Vatikán se s obsahem listu seznámil, ale rozhodl se na něj nedbat. Nyní, kdy je krev prolitá Židy v Gaze dosud teplá, Izrael jistě návštěvu bude líčit jako papežský souhlas s válkou.

„Chce-li papež přijít do Svaté země, měl by návštěvu zahájit v místním katolickém kostele v Gaze,“ tvrdí arcibiskup Theodosius Atalláh Hanna. „Kostelu byla odepřena návštěva kněží a biskupů, křesťané v Gaze se nesmí modlit v Jeruzalémě ani v Betlémě. Papež by se měl nejprve setkat s palestinskými křesťany, kteří nesou světlo Kristovo v temnotě izraelské okupace. V jiném případě nenavštívil nás, ale Izrael, je to tedy záležitost papežova vztahu vůči židovským organizacím. Žádáme papeže, aby promluvil ve prospěch lidu Palestiny, protože palestinští křesťané jsou součástí Palestiny. Palestinští křesťané trpí společně se svými muslimskými bratry. Ať se papež zasadí o naši věc.“

Mnozí palestinští křesťané cítí, že se Vatikán stává hračkou židovských intrik. Proč se Vatikán tak snaží dvořit a zavděčit Židům? Copak římskokatolická církev není nezávislým subjektem? Proč se svatopetrský stolec řídí židovským vetem týkajícím se jeho vlastních církevních záležitostí?

V muzeu patřícím k památníku Jad Vašem si lze přečíst několik hrubých urážek papeže Pia; Židé je odmítají odstranit.

Co horšího, holocaust je využíván k ospravedlnění masového vraždění v Gaze; tím, že papež vstoupí nejprve do židovského památníku, vysílá špatný signál o přijetí židovské nadřazenosti nad křesťanstvím. Navíc je památník holocaustu náboženským symbolem, modlou nového barbarského, bezbožného kultu. Jeho šéf dr. Juda Bauer otevřeně popřel Boha a stvoření, jeho předchůdce je považován za válečného zločince a požaduje se jeho vydání.

Přední izraelský spisovatel Tom Segev správně řekl, že holocaust se stal „předmětem uctívání“. Předseda Antidefamační ligy (ADL) Abraham Foxman vyhlásil: „Holocaustu se téměř podařil atentát na Bohem vyvolené děti a tím na Boha samotného.“

Známe téměř úspěšný atentát na život Syna Božího a tudíž na Boha samotného, došlo k němu v Jeruzalémě, na Kalvárii. Jad Vašem je podvodem, místem modloslužebnictví. Abraham odmítl vykonat oběť modlám – proč se papež neřídí jeho příkladem?

Papežova návštěva byla získána lstí: tradicionalistický biskup Williamson byl znovu přijat církví a ve stejné době byl zveřejněn jeho rozhovor týkající se židovského holocaustu. Skandál byl obrovský. Pokud by se Williamson rouhal Kristu a církvi, mohl být oslavován za svou svobodomyslnost; v tomto případě byl však papež přinucen žebrat u „starších bratrů Židů“ o prominutí a dokonce se odebrat do své Canossy na předepsaná setkání s izraelskými válečnými zločinci.

V Palestině se papež a katolíci mohou lecčemu přiučit. Navzdory menšinovému postavení v židovském státě je palestinská pravoslavná církev stále svobodná a nezkorumpovaná. Její ideologie je zářivě, nesmiřitelně triumfalistická; věříme v Krista a ve vítězství ortodoxie tak, jak jsme ji slavili v první neděli postní. Naše církev je univerzální a obecná, protože nás z Jeruzaléma i Moskvy, Antiochie i Konstantinopole spojuje jedno přijímání, i když nemáme jednoho pastýře. Nemáme starší bratry; nemáme mezi sebou žádné sionisty. Nemáme žádné zvláštní vztahy s Židy – pokud se oni nebudou chtít připojit. Odmítáme kacířství a nejsme nerozhodní vůči proklatým kacířům včetně římských papežů, kteří zašli ve své touze po podřízenosti světské moci tak daleko. Naše církev nehledá lepší vztahy s veřejností, nemění svá pravidla v ješitné snaze získat více věřících. Uctívá ikony, ale neklaní se před modlami.

Izrael Šamir je izraelský antisionistický publicista. Narodil se 1947 v ruském Novosibirsku a 1969 přesídlil do Izraele. R. 2004 přestoupil k pravoslavné církvi a byl pokřtěn arcibiskupem Theodosiem Hannou.

Článek The Pope Is Not Welcome in Jerusalem vyšel na serveru israelshamir.net. Překlad Eva Cironisová.

Diskuze

56 příspěvků ( 56 nových)