Zvědavec

Komentáře

Propad průmyslu

Nejmenší ztráty zatím utrpěla těžba užitkových nerostů

20.2.2009

Průmyslová výroba v Rusku v lednu 2009 poklesla o 16% meziročně – o 19,9% ve srovnání s prosincem 2008. Přičemž nejmenší ztráty zatím nese průmysl těžby užitkových nerostů, ve srovnání s lednem minulého roku objemy výroby v těžebních odvětvích poklesly o 3,6%.

Největší pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl, ve kterém se výroba snížila o 24,1%.

Rekordní pokles, který nelze charakterizovat jinak než propad, je zaznamenán v automobilním průmyslu. V lednu výroba osobních automobilů klesla o 79,7%, nákladních automobilů o 76,4%, autobusů o 83,4%. Průmyslové podniky buď prostály celý leden, nebo si prodloužily novoroční volno a přešly na zkrácený pracovní týden.

Ve stejném období existují jednotlivá průmyslová odvětví, která zaznamenala růst, avšak jejich podíl v celkové průmyslové výrobě je příliš malý, aby se korigovala záporná čísla. Růst byl v lednu zaznamenán ve výrobě mouky (o 3,3%) a krup (+15,8%), plynových turbín (18,8%), osobních vagónů pro dálkovou dopravu (o 28,8%), a také vagónů metra – o 65%.

Hloubku poklesu průmyslu v roce 2009 vláda ještě nemůže přesně předvídat. Zpřesněnou ekonomickou prognózu na rok 2009 slibuje Ministerstvo pro hospodářský rozvoj RF předložit do vlády v průběhu dvou týdnů. Toto na konci minulého týdne sdělil šéf Ministerstva financí RF vicepremiér Alexej Kudrin. Podle jeho slov, přibližně ve stejnou dobu bude vládě předložen ke schválení i zkorigovaný federální rozpočet na rok 2009. Kudrin slíbil, že výdaje federálního rozpočtu na rok 2009 nebudou menší, než v roce 2008, a dokonce nebudou menší než výdaje naplánované v ještě nezkorigovaném rozpočtu – to je asi 9,5 triliard rublů. Té době může inflace dosáhnout vyšší než ukazatele než jsou zohledněné v rozpočtu – není vyloučeno její zvýšení na 14% namísto Kudrinem dříve uváděných 13%. „Očekáváme, že inflace bude na úrovni 13 – 14%, možná o 1% větší, než jsme plánovali dříve, v důsledku zejména seriózního využívání rezervního fondu“ – prohlásil šéf Ministerstva financí RF.

Je pozoruhodné, že nehledě na neexistenci makroekonomické prognózy a samotného rozpočtu na rok 2009, Kudrin velmi přesně jmenoval objem půjček, které musí spolu s Rezervním fondem zalepit díru v rozpočtu. Podle slov ministra, rozpočtový deficit se bude pokrývat na úkor vnitřních půjček na trhu v rozsahu 1% HDP, čili 535,7 miliard rublů. Dříve Kudrin tvrdil, že Rezervní fond možná nebude v roce 2009 úplně spotřebován.

Půjčky na trhu s vysokou úrokovou mírou při záchraně prostředků z Rezervního fondu neschvalují všichni ekonomové.

„V předvečer hospodářské krize v létech 1997 – 1998 si vláda vypůjčovala velké finanční prostředky až do 100% ročních prostředků, dokonce i při relativně nízké inflaci. Dnes výnosnost podle nových státních krátkodobých obligací bude podle všeho plusová a bude činit až 20% ročně“, – domnívá se ředitel oddělení strategických analýz společnosti FBK Igor Nikolajev. Podle jeho slov se hlavními kupujícími státních krátkodobých obligací může stát podpůrná státní Centrální banka. A v tomto případě vnitřní půjčky velmi silně připomínají překládání peněz z kapsy do kapsy, přičemž se zvyšováním rozpočtových závazků.

„Překotně tající rezervy nutí vládu hledat doplňkové prostředky pro krytí rozpočtového deficitu. Alternativou ke státním dluhopisům by se mohla stát redukce státních výdajů, což by bylo velmi logickým krokem ve chvíli krize. Mnohé regiony, zejména Nižněgorodská a Samarská oblast, zažádaly o nucenou správu rozpočtů“, – připomíná konzultant společnosti „2К Audit – Podnikatelské konzultace“ – Andrej Čerkovskij. Podle jeho slov, jestli bude přijato rozhodnutí o vydání státních obligací, tyto cenné papíry budou zajímavé i pro větší banky, soukromé investory, kteří si vytvářejí konzervativní portfolia.

Avšak někteří ekonomové se stavějí k vládním půjčkám krajně optimisticky. „Využití vnitřních půjček v daném okamžiku je bezesporu správné, protože pomáhá sterilizovat nadbytek peněžních prostředků, především u obyvatelstva. Peněžní prostředky, které v současnosti leží v domácnostech „v hrnku“, mohou být státem využity k nezbytnými cílům“, – domnívá se jednatel společnosti „Nezávislí manažeři“ – Andrej Severilov. Podle jeho mínění se může roční výnos, zajímavý pro spotřebitele, pohybovat mezi 15 až 19%. „A co víc, aby institut vnitřních půjček zafungoval za stávajících ekonomických podmínek, státu dokonce stačí nenavýšovat procentní sazbu u atraktivních nástrojů, aby pro obyvatelstvo by bylo výhodnější vložit finanční prostředky do státních cenných papírů, než je rozkládat na vklady v úvěrových institucích v podmínkách nestability bankovního systému“, – domnívá se Severilov.

Článek Промышленность попала под обвал vyšel na serveru Nezavisimaja. Překlad gr.

Diskuze

9 příspěvků ( 9 nových)