Zvědavec

Komentáře

Podvod peněžní mánie

Llewellyn H. Rockwell( více o autorovi > )

17.12.2007

Cena zlata odráží všeobecný trend: CPI a PPI rostou tempem, které je srovnatelné s jejich růstem v polovině a na konci 70. let. A jestli se opravdu chcete leknout, podívejte se na vládní výdaje a dluh. Jsou neskutečné: 8,2 biliónů dolarů v dluhu, z toho téměř 5 biliónů drženo veřejností jako investice.

Ale počkat! Jednoho dne v listopadu akciový trh vzlétnul a obchodníci propukli v hlučné veselí. Bouřkové mraky se rozplynuly a vyšlo slunce. Co se stalo? Žádná fundamentální data se nezměnila. Žádné novinky, žádná nová čísla. Pouze několik slov viceprezidenta Centrální banky, pronesená kolem kulatého stolu na zasedání Rady pro mezinárodní vztahy.

Řekl, že FED bude následovat „flexibilní a pragmatickou politiku“ a „jednat, jak je třeba“.

No ne! Jak vidno, toto byl signál trhům, obávajících se o svou budoucnost, bylo to interpretováno jako záruka ke snížení úrokových měr a zaplavení ekonomiky penězi.

Zeptejme se: Proč by toto mělo někoho učinit optimistickým? Řekněme, že hrajete Monopoly a jeden hráč navrhne zdvojnásobit dostupné peníze pro každého. Každému by byl zřejmý ten problém. Kdyby se ceny na tabuli mohly změnit, zdvojnásobily by se. Protože se měnit nemůžou, hra by pouze trvala dvakrát déle než předtím. Mezitím by hráči začali být více bezstarostní ohledně svých investic do domů a hotelů. Hráče by to ve skutečnosti neudělalo bohatšími. Vytvořilo by to pouze dočasné zdání bohatství.

Ona analogie není přesná, ale pointa by měla být zřejmá. Papírové peníze nejsou bohatství. Bohatství vzniká obchodem, investicemi, akumulací kapitálu. Peníze jsou pouze prostředkem napomáhajícím tvorbě bohatství, ale nejsou samy bohatstvím.

Tak co dobrého tedy nové peníze dělají? Z pohledu Wall Streetu zabrání recesi. Ale co když je recese potřeba? Co když je pokles podnikání to, po čem volají fundamentální data? V tom případě nové peníze vytváří pozitivní škodu tím, že zabraňují korekci a pouze přidávají případným problémům, jimž všichni musíme čelit. Není zásluhou dopovat drogově závislého dokud z něj nezbude mrtvola a není dobré dopovat ekonomiku dokud nenarazí do zdi.

Ale neměli bychom něco dělat s nedostatkem úvěru (likvidity)?. Ano, měli, a to následující: Nechme ho proběhnout. Konec konců, nedostatek likvidity není něco přirozeného. Je to odpověď na ekonomický růst, který není ospravedlněn fundamentálními podmínkami. Jak k tomu dojde? Součástí strukturální dynamiky svobodného trhu není to, že najednou nastoupí cestu iracionální hojnosti bez jakéhokoliv důvodu. Špatné investice do určitých projektů na náklady ostatních vznikají na základě úvěrové expanze nad rámec její přirozené míry.

S dostatečnou jistotou se můžeme podívat na úroveň peněžní nabídky a vidět ten zběsilý běh do současné krize. Problém začíná v roce 2001 náhlou a šokující tvorbou peněz. Mezi lety 2001 a 2006 vznikly téměř 2 biliony umělých peněz, které FED napumpoval do ekonomiky prostřednictvím úvěrových trhů, z nichž většina skončila v nemovitostech a ostatních sektorech. Takto byla vytvořena falešná prosperita, přesně jak Albert L. Hahn popisoval v svém díle Ekonomika iluze.

Je to ještě jasnější, pokud se podíváte na změny v nabídce peněz během posledních 25 let.

Zde vidíme fyzický důkaz dolarové záplavy po roce 2001. Graf zobrazuje něco, co se zdá být abstrakcí, ovšem důkaz jejích důsledků je příliš skutečný. Vytváří strukturu ekonomického chování, která je v rozporu s běžnou realitou svobodného trhu, přehlíží ji. Děláme si ze sebe srandu, pokud se domníváme, že toto nebude mít důsledky.

Bližší pohled na procentuální meziroční změnu nám odhalí 20% nárůst v roce 2001 a 10% během následujících tří let. Po krátkém zklidnění v roce 2005 se míra tvorby peněz opět odrazila a nyní dosahuje 13% meziročně.

Tak proč se Wall Street veselí? Hledí snad investoři pouze na další úvěrovou dotaci? Smutná pravda je ano, to je přesně to, co finanční trhy chtějí. Nemělo by nás to překvapovat. Rozmařilý a zpitý syn možná ruinuje svůj život, ale poslední, co si přeje, je konec přístupu ke kreditním kartám svých rodičů.

Pokud by FED byl odpovědný a moudrý, řekl by ne na další poptávku pro vytvoření peněz. Samozřejmě by to znamenalo jít proti samému důvodu jeho existence. Byl založen federální vládou, aby vytvářel nové peníze na financování první světové války a ochránil banky před rizikem nadměrného půjčování. Vláda miluje tento přístup, protože odpadá nutnost zdaňovat občany přímo. Daně lidi rozčilují. Tvorba peněz ničí bohatství mnohem nekalejší a nepřístupnější cestou. Snižuje kupní sílu a pokradmu obírá lidi o jejich úspory, i když vytváří falešný pocit prosperity.

A tak vidíme, že úvěrová expanze je jedna velká lež a FED je ten, kdo ji umožňuje. Samozřejmě byl založen přesně za tímto účelem. Stejně tak přetrvává všeobecný názor, že hlavní prací FEDu je udržovat nízkou inflaci a stabilní ekonomiku. A přitom právě FED je zdrojem inflace a nestability – připraven otevřít stavidla záplavě, když se nahromadí politický tlak, když se banky dostanou do potíží, když stát potřebuje půjčit nebo když největší podniky žádají úvěr.

Nafouknou nové peníze ekonomiku? Ano, můžou, ale pouze dočasně. Přijde bod, kdy bez ohledu na to, kolik nových peněz FED vytvoří, je nikdo nebude chtít. Už se to stalo: v roce 1930 a následujících. FED se snažil zvyšovat peněžní nabídku, ale bez významu. Mohlo by se to stát znovu.

Chtěl bych vidět toto: Aby FED zastavil své kohoutky a nechal ekonomiku dopadnout na samá kolena. Nechat korekci proběhnout a nechat zisky a mzdy v nafouknutých sektorech spadnout na svou přirozenou úroveň. Poté bychom mohli dokonce zbavit FED jeho moci a ustavit svobodný měnový systém.

K tomu by se samozřejmě musely společnosti vzdát svých krátkodobých zájmů ve prospěch dlouhodobých zájmů pro každého. A to je právě to, o čem je správné ekonomické myšlení.

Článek vyšel na blogu Drugstaru. Překlad Drugstar.

Diskuze

46 příspěvků ( 46 nových)