Zvědavec

Komentáře

Proč Írán nezačal „vymazávat z mapy“ Židy v Íránu?

Izrael má v Íránu židovský problém

Jonathan Cook( více o autorovi > )

21.8.2007

Izraelský opoziční leader Benjamin Netanjahu začátkem tohoto roku řekl: „Je rok 1938 a Írán je Německo. Írán se snaží vyzbrojit se jadernými bombami.“ O Ahmadínedžádovi prohlásil: „Připravuje další Holocaust pro židovský stát.“

O pár týdnů později vojenská výzvědná služba začala tvrdit, že se Írán od 90. let snaží vyvinout jadernou hlavici a od onoho „okamžiku, od kterého už nebude návratu“ ho dělí přibližně rok. A Netanjahu byl opět u toho. Upozorňoval, že „Írán se může stát jadernou velmocí,“ a dodal, že „je to židovský problém, tak jako byl Hitler židovským problémem … Budoucnost Židů záleží na budoucnosti Izraele.“

Ale oproti jiným je Netanjahu se svými extravagantními výroky o hrozící genocidě ještě hodně mírný. Nový izraelský president Šimon Peres přirovnal íránskou jadernou bombu k „létajícímu koncentračnímu táboru.“ A premiér Ehud Olmert řekl loni německému deníku: „Ahmadínedžád se vyjadřuje jako svého času Hitler, když hovořil o vyhlazení veškeré židovské populace.“

Ohledně situace „Íránu alias nacistického Německa“ je zde jedna zajímavost. Pokud by byl Ahmadínedžád jako Hitler a byl by schopen genocidy, jakmile by měl v rukách jadernou zbraň, proč tedy žije mírumilovně v Íránu asi 25,000 Židů a i přes opakované výzvy izraelských a amerických Židů nejsou zrovna ochotni odejít?

Co je základem těchto izraelských tezí? Snad snaha najít ospravedlňující důvod pro útok na Írán? Když minulý měsíc George Bush obhajoval politiku v Iráku, šikovně nám opět stačil připomenout hrozbu v podobě Íránu a jeho „snahy vymazat Izrael z mapy“.

Tento mýtus už byl ale konečně vyvrácen, neboť se zjistilo, že se téměř před dvěma lety byl špatně přeložen Ahmadínedžádův projev. Experti na jazyk farsi potvrdili, že íránský prezident citoval z projevu zesnulého Ajatoláha Chomejního, v kterém Chomejní uklidňoval sponzory Palestiny, že „sionistický režim zmizí z Jeruzaléma“.

Ahmadínedžád tedy nevyhrožoval ani Židům, ani Izraeli. Porovnával pouze situaci Palestinců s jinými bývalými nelegitimními systémy, včetně Šáhovi vlády v Íránu, apartheidu v Jižní Africe a nebo Sovětského svazu. Nicméně tento chybný překlad Izrael a jeho stoupenci hbitě využili ve svůj vlastní prospěch za účelem své propagandy.

25,000 íránská židovská komunita, jejíž kořeny sahají 3000 let zpátky, je nejsilnější židovskou komunitou na Středním východě. Tak jako jiné ne-muslimské komunity v Íránu, tak i Židé zde trpí diskriminací, ale nejsou na tom hůř něž milión Palestinců žijících v Izraeli a zdaleka ne tak špatně jako Palestinci žijící pod izraelskou okupací ve West Bank a v Gaze.

Íránští Židé mají jen malý vliv na rozhodování státu a nemohou být na vyšších postech v armádě nebo v byrokracii, ale požívají mnoho svobod. Mají volené zástupce v parlamentu, mohou otevřeně vyznávat své náboženství v synagogách, jejich charitativní organizace jsou financovány židovskou diasporou a mohou svobodně cestovat, včetně do Izraele. V Teheránu je šest košer řeznictví a asi 30 synagog. Ahmadínedžádova kancelář nedávno sponzorovala židovskou nemocnici v Teheránu.

Íránský židovský leader Ciamak Moresadegh konstatoval, že: „Pokud by judaismus a sionismus znamenal to samé, bylo to jako bychom považovali Islám a Taliban za jedno a to samé.“ Íránští vůdci rovněž odsoudili sionismus, jakožto důvod diskriminace Palestinců, ale zároveň otevřeně přiznali, že nemají problém s Židy, judaismem nebo dokonce s Izraelem. Ahmadínedžád, karikaturovaný jako obchodník s genocidou, ve skutečnosti volá po „změně systému“ a věří, že se může konat referendum k založení vlády pro všechny obyvatele Izraele a okupovaných území a válečných uprchlíků.

I přes absenci jakékoli hrozby íránským Židům, izraelská média nedávno oznámila, že se izraelská vláda snaží najít nové způsoby jak přilákat Židy z Íránu do Izraele. Deník Ma’ariv napsal, že předchozí projekty si své adresáty našly. Ale podle newyorkského deníku Forward měla tato kampaň za následek emigraci do Izraele jen 152 íránských Židů z těchto 25,000, v době od října 2005 do září 2006 a většina z nich odešla pouze z ekonomických důvodů a ne z politických.

Pravděpodobně za účelem vyvarování se trapného prohlašování o blížícím se druhém holocaustu, zatímco tisíce Židů žijí spokojeně v Teheránu, bylo toto úsilí vystupňováno ještě tím, že se Izrael snaží pomocí různých židovských sponzorů garantovat každé židovské rodině za přesídlení do Izraele 60,000 dolarů a navíc další finanční stimuly zahrnující všelijaké půjčky a levné hypotéky.

Tuto zprávu přijala íránská židovská komunita s výsměchem a vyslovili k tomu svůj názor, že jejich národní identita není na prodej. "Identita íránských Židů není na prodej za žádnou cenu. Židé patří v Íránu mezi tu nejpradávnější komunitu. Na svou íránskou identitu a kulturu jsou hrdi, takže různé výhružky a tyto nedomyšlené politické lákadla nemají šanci na úspěch."

Podobný projekt připravil Izrael už před několika lety, když v Argentině upadla ekonomika do hluboké recese. Spočíval v tom, že každý Žid, který přesídlí do Izraele dostane 20,000 dolarů. O měsíc později média zaznamenala v Argentině vzestup antisemitských útoků, které jen zvyšovaly tlak na Židy k odchodu. Samozřejmě zde nebyla zmiňována pravděpodobná spojitost mezi útoky a izraelskými úplatky Židům, zatímco ostatní Argentinci upadali do chudoby.

Ale pokud finanční lákadla a možný všeobecný odpor selžou, bude to dobrým důvodem ke strachu, že Izrael nalezne mnohem „špinavější“ způsoby k přimění íránských Židů k odchodu. Nebylo by to rozhodně poprvé v případě jiných arabských židovských komunit.

Například v roce 1954 naverboval Izrael při „operaci Susannah“ skupinu egyptských Židů, aby zinscenovala sérii výbuchů v Egyptě za účelem odrazení Británie od stažení se ze zóny Suezkého průplavu. Když původ toto spiknutí vyplaval na povrch, mělo to přirozeně za následek zhoršení pozice leadera egyptské židovské komunity. O dva roky později během následující sinajské invaze a okupace vláda Gamala Abdela Nassera vyhostila zhruba 25,000 egyptských Židů a další uvěznila kvůli podezření ze špionáže a zbytek sám brzy odešel.

Ještě mnohem více se Izrael zapsal do všeobecného povědomí tím, když se mu podařilo eliminovat největší arabskou židovskou komunitu - v Iráku. V roce 1950 postihly Židy v Bagdádu série bombových útoků a měly za následek odchod asi 130,000 iráckých Židů do Izraele, s přesvědčením, že za útoky stáli arabští extrémisté. Až později vyšlo najevo, že útoky byly iniciovány tajným sionistickým hnutím podporovaným izraelskou vládou.

Židy v Íránu teď může potkat podobná situace. Množí se počty případů, kdy Izrael využívá volného pohybu osob mezi Íránem a Izraelem, využívaného íránskými Židy a jejich příbuznými z Izraele, k uskutečňování špionážních operací o íránském jaderném programu. Tyto zprávy přicházejí ze zdrojů jako je americký novinář Seymour Hersh, který cituje americké vládní úředníky.

Důsledky těchto akcí není těžké předvídat. Spojenými státy a mezinárodními společenstvími „obléhaný“ Teherán teď zakročuje proti disentu a menšinám kvůli obavám, že jeho vliv slábne a že převrat uskutečňovaný agenty ze Spojených států a Izraele se bude pravděpodobně dále stupňovat. Ale jak napětí stoupá a Izrael se snaží dokázat Teheránu jeho sílící genocidní záměry, tak tato taktika může skončit fantem a s tím i budoucnost íránských Židů.

Mnohem důležitější než podpora íránských židovských rodin se zdá být hodnota íránských Židů jako izraelského nástroje k přesvědčení světa, že soužití s muslimským světem je nemožné. Pro ty, kteří chtějí zinscenovat střet civilizací, není 3,000 let staré židovské dědictví v Íránu ničím cenným, jen pouhou další překážkou k válce.

Jonathan Cook je novinářem píšícím pro izraelský Nazareth a autorem Blood and Religion: The Unmasking of the Jewish and Democratic State (Pluto Press).
Jeho webová stránka: www.jkcook.net

Článek Israel’s Jewish problem in Tehran vyšel 3. srpna na serveru informationclearinghouse.info a také na http://www.counterpunch.org/cook08032007.html. Překlad Richard Král.

Diskuze

49 příspěvků ( 49 nových)