Zvědavec

Komentáře

Pesimismus a demagogie

Jiří Polák( více o autorovi > )

30.7.2007

V západních společnostech, mezi které patří ČR, už nejsou takové primitivní metody použitelné. Pro udržení svých privilegií musí zde mocipáni používat rafinovanější metody. Nejdůležitější je potlačování a manipulování informací v mediích. Ve Zvědavci právě vyšel velmi zajímavý článek odhalující skutečnost, že většina velkých českých medií je v rukou německých (samotnou svou podstatou antidemokratických) podniků. Vyskytne-li se přece jen někdo, jako sdružení Demokracie, kdo odmítá podřídit se jakýmkoli cizím zájmům a snaží se prosazovat ideje skutečné demokracie, pak se mocipáni a jejich přisluhovači uchylují k reakci dvojího typu. Jedním je pesimismus; druhým je demagogie.

Pesimismus

Hlasatelé pesimismu tvrdí, že nynější systém vlády politických stran nelze změnit. Lidé jsou pasivní a příliš hloupí, než aby mohli rozhodovat sami o sobě. Takže je nejlepší nedělat nic. Maul halten und weiter dienen. Změny systému mohou údajně nastat jen pod tlakem dramatických událostí, jako válka nebo revoluce. Vedoucí politici si nedají vzít moc z rukou.

Ten, kdo je obeznámen s historií, zejména s nejnovější historií, nemůže nevidět, že žádný systém se dosud neudržel natrvalo. V každé historické epoše se převážná většina lidí domnívala, že systém, v němž žijí, bude trvat na věky. To si lidé mysleli v totalitě padesátých let, dokud nepřišel rok 68 a Pražské jaro. Pak si to znovu mysleli v době "normalizace" sedmdesátých let. A ejhle: přišel rok 89 a pád Berlínské zdi. Teď si to opět myslí a nevidí, že pod povrchem zmanipulovaných medií narůstají síly, které, až přijde čas, se opět provalí na povrch a přinesou další změnu, tentokráte ve formě skutečné demokracie. Je naivní (nebo je to vliv ne zcela přiměřeného intelektuálního vývoje) domnívat se, že mládežníci, kteří teď začínají chodit do gymnazia, kteří vyrůstají s internetem a začínají mít neomezené informace a kontakty v celém světě, si nechají od politiků líbit to, co jejich otcové a dědové. Je to ovšem perspektiva deseti, patnácti let.

Demagogie

Tato metoda spočívá v tom, že se nejdříve překroutí mocipánům nepohodlná idea nebo doktrina, načež je napadána tato překroucená, vylhaná verze. Nedosti informovaní lidé mohou myslet, že tato verze je ta původní a jelikož je očividně nevhodná a nerealistická, je pro demagoga snadné přesvědčit povrchní, málo informovanou veřejnost, že kritika je oprávněná. Jedním z nejznámějších demagogů byl nacistický ministr propagandy Josef Göbbels. Mezi mými kritiky hraje - ovšem v menších proporcích - podobnou roli signatura merc. Tento pán, který předstírá, že je odborníkem na tento model, napsal v komentáři k mému popisu fungování Plánovacích komisí: "V tomto rozhodovacím procesu jsou obsaženy skryté formy moci a panství jako je agenda setting, kulturní hegemonie, falešné vědomí ... Jak si můžete být jist profesionální integritou a poctivostí nějakého ´odborníka´?" Tento komentář přesně pasuje na nyní existující vládu politických stran, ale naprosto ne na Planungszellen, výborně se osvědčující v desítkách projektů uskutečněných v politické praxi, nikoli jen v teorii. Již první věta je lež. Nejde o rozhodovací, nýbrž o poradní proces, což je velký rozdíl. V procesu nejsou obsaženy žádné "skryté formy moci", žádná skrytá agenda; je to normální demokratický proces iniciovaný a provedený veřejně přímo řadovými občany. Žádná "kulturní hegemonie, falešné vědomí" - to jsou vyložené žvásty. Co se týče profesionální integrity a poctivosti odborníků - tento problém je stejný jako v zastupitelských systémech. Podle mých zkušeností z odborných kruhů, mezi něž svým vzděláním patřím, je neobvyklé, aby se nechal některý odborník zkorumpovat tak, aby prosazoval něco, co odporuje výsledkům jeho výzkumů. Kdybychom nevěřili odborníkům, komu bychom měli věřit? Politikům? Kromě toho, členové plánovacích komisí se nemusí doporučeními odborníků řídit. Rozhodne jejich zdravý rozum.

Ještě tohle: Ozval se hlas, který říká, že Německo je příliš velké jako vzor pro nás, že bychom se měli spíše inspirovat Švédskem a Švýcarskem, zeměmi podobné velikosti. To musí být nedorozumění. Pro nás není vzorem Německo, nýbrž v omezeném rozsahu pouze tento konkretní poradní model, který nemá s velikostí země nic společného. Házet do jednoho pytle Švédsko a Švýcarsko svědčí o neinformovanosti. Švédsko je loutková monarchie ovládaná předáky největších stran a mimořádně silných odborů. Pojem přímá demokracie je vyloučen z veřejné diskuse. Žiji v té zemi od r. 65 a dovoluji si tvrdit, že je zde ještě méně demokracie než v ČR. Švýcarsko, naproti tomu, je pro celý svět vzorovou zemí přímé demokracie, i když my chceme v našem programu jejich systém ještě zdokonalit zavedením strukturované občanské deliberace.

Myslím, že určitým handicapem české povahy je pocit, že musíme pořád podlézat nějaké velmoci. Samozřejmě to má historické kořeny už z dob Rakouska-Uherska. Nedávno podlézali vedoucí politikové Sovětskému svazu. Teď podlézají Bushově Americe. Mohou se jednou dočkat podobného překvapení jako v r. 1989. Podle mínění odborníků spějí USA k ekonomickému krachu. Důvod: Neúnosné sociální a penzijní systémy, parazitní vojensko-průmyslový komplex, nové a nové nevyhratelné války, outsourcing (stěhování odborníků do zemí jako Indie), morální bankrot u vlastních občanů - je téměř jisté, že v události 9/11 měla prsty Bushova smečka - obrovský státní dluh, nenávist vzbuzovaná v celém ostatním světě.... Ve státě Vermont je hnutí za odtržení od USA. Říkají: Kdysi jsme vstoupili do Unie, ale nechceme být součástí impéria. Jsou předpovědi, že "neoconi" se chystají inscenovat novou událost typu 9/11, jako záminku pro napadení Íránu a zavedení otevřené fašistické diktatury. Bush by prý pak mohl zrušit volby a nechat si odhlasovat plné moci na neurčito podle vzoru Adolfa Hitlera. Jenže soudobí Američané nejsou Němci třicátých let. K čemu by to vedlo, o tom můžeme jen spekulovat. Dotklo by se to však i ČR. Mohla by vzniknout situace, kdy by i široká veřejnost pochopila, že od politiků nelze čekat nápravu, že občané musí vzít rozhodování do vlastních rukou. Pro takovou situaci je tu náš návrh Občanské ústavy jakožto konkretní a realistický program.

Diskuze

14 příspěvků ( 14 nových)