Zvědavec

Komentáře

Zakažte kouření na veřejných místech!

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

28.6.2006

Pan Carmona je zvlášť zneklidněn ohrožením dětí. „Každé páté dítě je vystaveno účinkům pasivního kouření doma nebo v autě,“ říká. To jsou místa, která pod pojem „veřejné prostranství“ nepatří. Takže by v dalším kroku přicházelo v úvahu zakázat kouření i tam. Osoba, která si zapálí kdekoliv na planetě, by měla být zadržena, obviněna z terorismu a potrestána. Protože – přiznejme si to – o nic jiného než o terorismus nejde.

„Vystavení se pasivnímu kouření představuje alarmující hazard se zdravím,“ tvrdí Carmona.

Pan Carmon cituje z jakési nové zprávy dokládající – jak jinak? - příšernou škodlivost pasivního kouření. Kdo tu zprávu vytvořil a na základě čeho, kde je k nahlédnutí - o tom článek cudně mlčí.

Zpráva prý lékaře nepřekvapila. Nejde sice o žádný výsledek nějaké nové studie, ale je kompilací nejlepších předchozích studií týkajících se pasivního kouření a od roku 1986, kdy naposledy byla podobná zpráva vydána, je tato nová to nejdůkladnější a nejdetailnější, co se pasivního kouření týče.

Každý rok (a teď to přijde – nezbytná statistika na doložení důvěryhodnosti článku) zahubí pasivní kouření v Americe 3400 nekuřáků zahynuvších na rakovinu plic. Číslo nápadně - nenápadně roste. V roce 1993 se uvádělo 3000 mrtvých. Co na tom, že cigarety jsou stále slabší, varování na obalech větší, procento kuřáků zřetelně nižší a zákazy kouření v podstatě všude? Co na tom, že obsah nikotinových produktů v krvi ukazující na to, že dotyčný byl vystaven pasivnímu kouření, klesl mezi roky 1990 a 2002 o 75 %? - fakt citovaný dále v článku). Dalších 46 tisíc pasivních kuřáků prý zemře na infarkt. A 430 na další nemoci vyvolané pasivním kouřením. Všechno jen proto, že se nadechli tabákového kouře.

Měl bych na na pana Carmona několik dotazů. Začněme tou statistikou. Je nějak doložitelné, že ti lidi umřeli na následky pasivního kouření a ne třeba na špatný životní styl, nedostatek cvičení, stresy, nedostatek spánku, nedostatek pohybu, nesprávnou životosprávu a špatné stravovací návyky? Chci říci, máme kontrolní skupinu, která žila úplně stejně, jako ti mrtví, měli stejné genetické základy (tedy nejlépe klony), stravovala se stejně, necvičila stejně, nejedla v McDonaldu atd., a všichni v této skupině dnes žijí a těší se dobrému zdraví? Máme? Že ne? S dovolením, jak potom můžeme tvrdit, že tihle lidé zemřeli právě proto a ne pro některý z výše uvedených prohřešků zkracujících život?

A pojďme dále. Jak jistě Pan Carmona ví, do dnešních dnů neexistuje žádná studie potvrzující škodlivost pasivního kouření. Že ano? A kde? Pokud si vzpomínám, tak bylo učiněno mnoho pokusů takovou studii vyrobit, bohužel se to nepodařilo ani za cenu falšování výsledků a měnění způsobů výpočtů statistických ukazatelů.

Cituji z článku Pasivní kouření a odhalená pravda o jeho škodlivosti uveřejněného zde v srpnu 2002:

Roku 1993 byla zveřejněna studie agentury EPA, ve které bylo konstatováno, že existují nezvratné důkazy škodlivosti tzv. pasivního kouření na nekuřáky. Zpráva uvádí, že v USA ročně zemře až 3000 nekuřáků na rakovinu plic (všimněte si, dnes už uvádějí 3400 – viz odstavec výše) – jako důsledek pasivního kouření, tedy pobytu v prostoru, kde se vyskytoval kouř z cigaret. Sdělovací prostředky a militantní nekuřáci okamžitě tuto studii s nadšením přijali jako důkaz a argument, proč zakázat kouření na mnoha veřejných místech.

A přišlo překvapení. Krátce po zveřejnění konstatoval federální soud, že úvodních šest kapitol zmíněné studie nebyly ve svých zjištěních a metodách pravdivé, nebo byly podány senzacechtivě. Bylo nařízeno těchto šest kapitol zrušit. Agentuře EPA není dovoleno používat tyto kapitoly, nebo publikovat údaje v nich uvedeny jako fakta. EPA tedy kapitoly zrušila, ale nadále se na ně odvolává. Mnohé další studie, které jsou programově protikuřácké, používají výsledků uvedených v těchto šesti kapitolách jako základ pro své další studie, ve kterých se snaží dodat více důkazů o škodlivosti pasivního kouření.

….

V roce 1993 zveřejnila EPA svou analýzu různých jiných studií týkajících se ohrožení nekuřáků pasivním kouřením. Původně bylo bráno v úvahu třiatřicet studií. Z tohoto počtu EPA vyňala hned na začátku dvě a pak ještě jednu, neboť jejich výsledky nebyly takové, jaké EPA vidět chtěla. Ze zbývajících třiceti studií začala EPA vytvářet konečný rozbor. V průběhu práce na tomto rozboru bylo z analýzy vyjmuto dalších devatenáct studií, neboť ani ty se agentuře EPA nehodily. Výsledné dílko tedy staví na pouhých jedenácti studií z původních třiatřiceti.

Jedním ze závěru analýzy bylo tvrzení, že nekuřáci vystaveni pasivnímu kouření vstřebají denně tolik nikotinu, kolik je obsaženo v jedné pětině cigarety, tedy to odpovídá vykouření jedné cigarety každých pět dnů. Co na tom, že jiné studie došly k poněkud rozdílným závěrům? Podrobnějším zkoumáním (měřil se skutečný obsah nikotinu v krvi nekuřáků) se zjistilo, že nekuřák, pobývající v zakouřeném prostředí, dostane do krve tolik nikotinu, kolik odpovídá šesti cigaretám za rok, a nikoliv za měsíc, jak to tvrdí EPA...

EPA přisoudila pasivnímu kouření relativní rizikový (dále jen RR) faktor 1,19.

Na tomto místě nutno vysvětlit, jak se RR faktor počítá. Jeho hodnota se měří v percentile (hodnota variační řady oddělující její sty díl). Průměrný RR faktor má hodnotu 1,0. Hodnoty vyšší než jedna znamenají zvýšené, a hodnoty menší než jedna snížené riziko.

Přisoudila-li EPA pasivnímu kouření RR faktor 1,19, znamená to, že nekuřák dostane rakovinu následkem pasivního kouření s pravděpodobností o 19 procent vyšší.

Za normálních okolností nebývají hodnoty RR faktoru pod 2,0 považovány za průkazné. Přisuzuje se jim vliv zaujatosti nebo lidských chyb. V případě EPA studie ale bylo rozhodnuto, že hodnota RR faktoru 1,19 je natolik závažná, že ji bude nutno řešit.

Pomocí svých vlastních statistických metod EPA vyhlásila, že ročně zemře na rakovinu plic 3000 nekuřáků následkem pasivního kouření. Měli bychom rovnou upozornit, že k tomu, aby se EPA dostala k tak vysokému číslu, musela zdvojnásobit rozpětí (marži) chyb, a to v době, kdy studie už byla v běhu. Jinak řečeno, výsledky byly zanedbatelné a neprokazatelné, EPA tedy zvýšila své šance tak, aby dostala výsledky, které vidět chtěla.

Na základě RR faktoru 1,19 pak EPA dále rozhodla, že pasivní kouření je karcinogenem třídy A (Class A Carcinogen). Není bez zajímavosti, že jiné substance s RR faktorem mnohem vyšším (2,6 a výše, tedy nad 160 procent) EPA do karcinogenů třídy A nezařadila.

Studie EPA byla v roce 1995 podrobena rozboru Congressional Research Service. Z rozboru zaznívá značně vysoká kritičnost. Vyjímám:

EPA ve své studii spoléhala hlavně na dotazníky vyplňované členy kontrolních skupin a lidmi v jejich okolí. Závěry těchto dotazníků pak stanovily, jak dalece byli nekuřáci v zakouřeném prostoru vystaveni efektům pasivního kouření.

Ze třiceti studií pouze šest zaznamenalo statisticky (i když velmi malý) efekt. Osmnáct studií nezaznamenalo žádný efekt a šest studií zaznamenalo efekt dokonce opačný. (Co se tím myslí, si nejsem úplně jistý. Že by lidé, vystaveni pasivnímu kouření, byli vlastně zdravější? – pozn. vydavatele)

V průběhu práce na zprávě EPA probíhaly v USA tři jiné velké nezávislé výzkumy: Fonthamův , Brownsonův a Kabatův výzkum. EPA použila výsledky jen z Fonthamova výzkumu, přičemž tento nebyl ještě ani u konce.

Fonthamův výzkum v době, kdy z něj začala EPA čerpat, zaznamenal malé zvýšení rizika, které ovšem bylo stěží statisticky průkazné.

Závěry Fonthamova výzkumu, na které ovšem už EPA nečekala, hovoří o tom, že se nepodařilo prokázat riziko spojené s pasivním kouřením.

Předpokládám, že tyto informace jsou panu Carmonovi známé. Podotýkám, že žádný další objektivní výzkum škodlivosti nebyl od té doby proveden. Jistě, celá řada nových studií papouškuje škodlivost pasivního kouření jako mantru, ale jsou-li dnes prováděny nové studie, jsou prováděny stejně, jako výše popsaná studie EPA. Totiž metodou junk science: Nejprve si vytkneme cíl, který chceme dokázat, a pak hledáme důkazy, které to potvrzují, přičemž přehlížíme a nezapočítáváme ty, které náš cíl nepotvrzují.

Pokračujme ještě chvíli v citacích z článků, který zmiňuji. „Nová zpráva dává vědcům čerstvou munici,“ říká jakýsi Matthew Myers z Kampaně za bezkouřové děti. „Neexistuje už žádná vědecká kontroverze, která by zpochybňovala smrtelnost pasivního kouření. Zpráva vylučuje jakoukoliv možnost omluvy pro městská a státní zastupitelství, že by se nějak vyhnuly zákazu kouření na veřejných místech. Nebo které by zdůvodnily povolení kouřit v uzavřených prostorách.“

Lží v článku pokračují a jsou čím dál nehoráznější. V závěru se už dokonce tvrdí, že pasivní kouření je tak nebezpečné, že pouhý zběžný průchod dýmem z cigarety někoho jiného může ohrozit lidi s ischemickými chorobami, a že život s kuřákem zvyšuje u nekuřáka pravděpodobnost, rakoviny plic a srdečního infarktu o 30 %. Podle jakého výzkumu k tomu došli? Neuvádí se.

Jsem zvědav, kdy si přečtu, že pouhý pohled na krabičku cigaret vyvolal u někoho rakovinu plic. Daleko už k takovému závěru nemají.

„Na druhé straně,“ pokračuje se v článku, „je ovšem dokázáno, že obsah nikotinových produktů v krvi ukazující na to, že dotyčný byl vystaven pasivnímu kouření, klesl mezi roky 1990 a 2002 o 75 %“. Hm. Kde je tedy těch 3400 umrtí uváděných v začátku článku, když v roce 1993, v době mnohem volnějších zákonů, to bylo jen 3000?

Vidím to takto

Není pochyb, že kouření je zdraví škodlivé. Hlavním jedem v cigaretovém kouři možná dokonce ani není nikotin sám (který ačkoliv je považován za jedovatou substanci, má na druhé straně některé pozitivní a ochranné vlastnosti, např. chrání proti Alzheimerové chorobě), ale dehet a dalších několik desítek, možná stovek karcinogenních substancí. Tyto látky škodí především kuřákům samotným a to zejména při tzv. šlukování, méně už při pouhém lehkém vdechování. Proč? Protože při běžném vdechnutí prostě nestačí proniknout do plicních kapilár tak intenzivně, aby způsobily škodu.

Cigarety samotné ale karcinogenní jsou, na tom se shodneme. Na druhé straně žijeme v prostředí, které je plné karcinogenních látek, mnohé z nich jsou dokonce mnohem nebezpečnější než cigarety. Přesto se o nich nemluví a nezakazují se. Chcete několik příkladu? Jen tak z hlavy jmenuji:

• Každá potrava připravena na teflonové pánvi je škodlivá. Z teflonu se uvolňuje něco vysoce karcinogenního. Teflon se používá v kuchyni už 40 let. Teprve nedávné studie dokázaly jeho škodlivost, přesto bylo lobby výrobců teflonu dostatečně silné,aby zablokovalo veřejnou diskuzi a jakýkoliv zákaz.
• Máte rádi pstruhy? Určitě si je nedávejte. Zvlášť ne ty chovné z Kanady. Jejich maso je natolik plné dioxinu a dalších karcinogenů, že se nedoporučuje jíst pstruha častěji než jednou za šest týdnů. Přesto se pstruzi dál chovají, nabízejí a prodávají. Žádné varování podobné těm na krabičkách cigaret na balíčcích není.
• Sladíte umělým sladidlem? Máte na vybranou mezi sacharinem, aspartamem, sucralosou, neotamem nebo acesulfame potasiem. Každé jednotlivé sladidlo je zřejmě mnohem škodlivější než pasivní kouření. O aspartamu se to ví už velmi dlouho, přesto si potravinářské loby dokázalo zajistit potlačení větší publicity a případný zákaz.
• Drůbeží a vůbec každé maso prodávané na pultě je plné antibiotik, růstových hormonů a desítek látek, které v normálním mase by neměly být. Které z nich jsou karcinogenní, se nedozvíme.
• Odmítáte maso a vrhnete se raději na rostlinnou stravu? Nedělejte to. Všechna prodávaná zelenina a ovoce obsahuje vysoce toxické a zcela jistě karcinogenní pesticidy a herbicidy, bez kterých by už dnes nic nevyrostlo. A to už nemluvím o dosud neprokázaném vlivu geneticky modifikovaných plodin na zdraví jednotlivců.
• Perete? Hm. Prací prášky obsahují zjasňovače a další silně karcinogenní látky
• Budete pít jen vodu? Nedoporučuji. V té, která teče z kohoutku, jsou kromě chlorem usmrcených bakterií i pozůstatky chemického hnojení, herbicidů, pesticidů a dalších látek, které se dostaly do spodních vod. Mnohé běžné vody navíc obsahují vysoké procento dusíku.
• Nebudete nic jíst ani pít a budete jen dýchat? V tom případě očekávejte zdravotní problémy způsobené delším vdechováním smogu, spalin benzínových motorů a prachu. Nejhorší a nejškodlivější jsou spaliny naftových motorů, ty jsou prokazatelně jedovaté a silně karcinogenní.

Daly by se jmenovat desítky a stovky věcí, které jsou karcinogenní, přesto se s nimi setkáváme denně, aniž by se o tom příliš mluvilo. O mnohých se to ví jistě (ale nic se proti tomu nedělá), u jiných se to tuší, u dalších to ještě ani nevíme. Kouření, a pasivní kouření, abychom se tedy drželi meritu článku, je jen jedním škodlivým faktorem ze stovek jiných. Úplným vyhlazením kuřáků nebo zatlačením jich do jeskyní a kanálů nebudeme zdravější.

V případě honu na kuřáky jde o něco jiného. Důvodů je několik, ani jeden z nich není proto, že by politikům a médiím šlo o naše vlastní zdraví. To ani v nejmenším a v tom se, doufám, shodneme Klidně nás nechají pochcípat, když se to ukáže vhodné.

Vidím tyto důvody:

• Příprava na NWO. Systém si ladí formu. Zkouší, jak nejlépe s námi manipulovat, co vše lze zakázat a čím lidi naštvat a rozeštvat, jak skládat argumenty, aby to vypadalo, že to je pro dobro nás všech.
• Podněcováním nenávistí vůči kuřákům se budí přirozený antagonismus jedné skupiny obyvatel (zavilých, militantních nekuřáků) vůči druhé, což je systémem vítáno jako ostatně vše, co rozleptává existující vazby.
• Kuřáci jsou na indexu hlavně pro svůj individualismus. Už jsem to tady také psal, ale znovu to opakuji při vědomí, že jen malá část čtenářů má přístup do archivu. Cigareta taktuje den. Rozděluje dlouhé minuty na přestávky. Umožňuje na chvíli vysadit, z fofru, zpomalit, zastavit, zamyslet se. Navíc je individuální záležitost. Nebo skupinová, ale v každém případě intimně skupinová (kdo se někdy dělil o poslední cigaretu, ví, o čem mluvím). Chci říct, že se nehodí do davu a do uřvaných průvodů ani do proklamovaného společného veselí. Proto škodí. V NWO nebude individualit. Všichni budou chtít totéž a odsuzovat totéž.

Ale nejlépe to vystihl čtenář podepisující se jako Karel z Čech ve fóru Zvědavce:

Hlavní úspěch kampaní proti kouření je v tom, že lidé si zvyknou na šikanování zdůvodňované jejich dobrem. Lépe se pak zavádí šikanování i v jiných oblastech, které je samozřejmě také jen ku prospěchu lidí - kamery, biometrické pasy a jistě brzy i obojky pro každého občana...

A o tom to je.

Předlohou pro tento článek byl článek Report: Ban smoking in public places

Diskuze

122 příspěvků ( 122 nových)