Zvědavec

Komentáře

Týden bukvic

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

26.6.2006

Zdála se být potěšená. „Co to s těmi úsměvy do kamer mají?“ napadlo mě, když jsem ji tak sledoval a spolus ní další komentátory referující o tomtéž. Proč se všichni tváří tak radostně? Mají to snad ve smlouvě? Ale ano, mají. Když o vítězství bukvic, tak pouze radostně. Ještě si pamatuji na radostné provolávání slávy komunistické straně. Jenže tyhle vypadají, že to myslí vážně.

Už jsem tady psal jednou a znovu to opakuji (při vědomí, že článek je v archivu, a většina z vás nemá do něj přístup). Silně se mi nelíbí používání slova pride – hrdost v souvislosti s gay a lesbičkami. Jakápak pride parade – hrdý průvod? Hrdý mohu být na své děti, na svůj pracovní úspěch, na něco, co jsem dokázal lépe než ostatní. Ale mohu být hrdý na nějakou svou nedostatečnost nebo nenormálnost? Mohu být hrdý na své škaredé zuby, na svůj rozštěp, nebo na svou skoliózu páteře? Domnívám se, že to slovo je gayi a lesbičkami používáno jako výsměch. Dělají to způsobem, pro který má angličtina vhodný výraz „in your face“ - tobě do ksichtu. Smějeme se ti do ksichtu, kamaráde, a ty s tím nemůžeš nic dělat.

Oslavy tedy začaly a jejich zlatým hřebem byl sobotní pochod gayů a lesbiček centrem Toronta, který sponzoruje na 140 organizací, a kterého se (myslím) zúčastnili městští radní a nejvyšší provinční politikové. Povinně. Neboť kdo se nezúčastní a nebude mít pro svou neúčast patřičně vážnou omluvu, bude nenápadně a v tichosti označen Kainovým znamením. Zpočátku se to nemusí ani hned dozvědět. Ale následky na sebe nenechají dlouho čekat. A tak všichni nadšeně v jednom šiku s bukvicemi, neboť tak to žádá doba.

Hrdinou letošních oslav bukvic je jakýsi James Loney, který byl po dva měsíce držen v Iráku jako rukojmí. Po celou tu dobu úzkostlivě tajil před svými vězniteli (rozuměj před těmi zaostalými a primitivními Araby) svou homosexualitu a i jeho kanadský milenec mlčel jako hrob a nevystoupil ve sdělovacích prostředcích v obavě, že iráčtí teroristé nemají nic lepšího na práci, než monitorovat kanadský tisk. Kde zůstala jejich pride – hrdost? Hrdost na to, že jsou gayi? Teprve když byl Loney propuštěn a vrátil se do svobodné Kanady, mohl nechat naplno zaznít hlas svého srdce a odhalil pravdu: je gay a a má milence. Toto hrdinné sebeovládání (jen si představte, dokonce se ani nepokusil „ohnout“ stráž) vehnalo slzy do očí mnoha bukvicím i nebukvicím (těm hlavně), o pošlapané pride se nemluvilo, namísto toho padlo rozhodnutí, že Loney bude slavnostně dekorován jakýmsi Řádem za statečnou bukvici nebo tak nějak.

Na "hrdém průvodu" jsem nebyl. Původně jsem jít chtěl a vyfotografovat pro Zvědavce tu nádheru, ale pak jsem usoudil, že nemám zapotřebí zadělávat si na infarkt. Stačilo mi, že jsem si prošel stránky http://www.pridetoronto.com/. A musím konstatovat, že (a) jsou profesionálně a kvalitně designovány – jako ostatně skoro všechny stránky týkající se bukvic (b) jsou rok od roku obscénnější, chlípnější, drzejší. A více in-your-face. Většina odkazů v menu začíná slovíčkem pride.

Mají tam sekci Family Pride (hrdost rodiny). Tato Family Pride je eufemisticky popsána jako oázy a cílové místo pro rodiny všech typů (oasis and a destination for families of all kinds) Abych citoval přesně, tedy na programu jsou: rodinně orientované aktivity a akce, ruční výroba předmětů, hry, malování na tvář a živá vystoupení dětí. (family-friendly activities and events. From crafts and games, to face painting and live children's entertainment, there are all kinds of fun for the entire family of all kinds) – Zkrátka je tam celá řada legrací pro rodiny každého druhu. Nedávno jsem se oženil se svou akvarijní rybkou. Můžeme přijít také?

A mají tam sekci Youth Pride, kde oznamují, že vytvořili finanční fond, který formou (studijních) stipendií bude podporovat všechny mlaďounké gaye a lesbičky. Že pro ně vytvoří novou webovou stránku. Že budou pořádat workshopy a společenská setkání, aby se bukvice-mlaďoši mohli navzájem očichat a případně si trošku vrznout. Co bude obsahem workshopů, se neuvádí, ale fantazii se meze nekladou. Dále vytvoření sekce mladých bukvic v torontské komunitě Pride Toronto Community Fair. A naposledy vytvoření průvodce Pride Toronto Pride Guide (to není chyba, skutečně je v tom názvu skládajícím se ze čtyř slov dvakrát použito slovo pride).

Kdyby se obrázky v této sekci publikované objevily kdekoliv jinde, zřejmě by vyvolaly přinejmenším povytažené obočí strážců mravností a lovců pedofilů, s největší pravděpodobností ale obvinění z pedofilie a zavření webu. Ale tady jsou v pořádku. Pro zajímavost jeden obrázek uvádím - viz vpravo. Ne, nezkopíroval jsem si ho na svůj web, abych neporušil copyright. Pouze jako odkaz.

Jsem naštvaný. Ne jen pro výše napsané, ale hlavně proto, že si bukvice zabraly pro sebe nejkrásnější týden v roce, kdy všechno kvete a voní a příroda je na vrcholu rozpuku. Proč si nevybraly třeba 9. února nebo 25. listopadu? Je to opět to jejich in-your-face – tobě do ksichtu, človíčku. Kdyby si vybrali týden v zimě, nemohli by předvádět své nechutné, obscénní průvody. Jistě, mohli zvolit například 15. července. Jenže to už jsou lidi na dovolených a oni by neměli tak velké publikum. Ten týden je výhodný i z psychologického hlediska. Podle britského vědce je 23. červen nejšťastnější den v roce. Lidé jsou dobře naladěni, těší se na dovolenou, je hezky, začínají prázdniny, atd.

Podle mého názoru je to urážka přírody samotné. Ta kvetoucí příroda, kdy červenají třešně a jahody, je právě výsledkem plodnosti a množení. Přesto jim není trapné oslavovat své jalové a neplodné životní styly právě v období, které je symbolem vrcholné plodnosti a množení.

Více už o tom mluvit nebudu. Škoda slov.

Zdroje

Diskuze

84 příspěvků ( 84 nových)