Zvědavec

Komentáře

Sluneční elektrárny - proč je, krucipísek, nestavějí?

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

21.4.2006

Fotovoltaické články jsou relativně drahé, jejich výroba je energeticky náročná, nejhorší ale je, že časem (v horizontu několika roků) slábnou a je třeba je vyměnit. A mám pocit, že i likvidace těchto článků tak, aby neuškodily prostředí, není zrovna jednoduchá.

Větrné turbíny jsou poměrně málo účinné a jejich postavení je tak drahé, že se zaplatí až za řadu let. Navíc se dají stavět jen někde. A lidé si občas ztěžují na hluk a vibrace způsobené listy vrtule.

Sluneční kolektory pro ohřev vody – totéž. Cena výroby a montáže slunečních kolektorů převyšuje zisk. Účinnost poměrně nízká.

A všechny tyto metody mají kromě vysoké ceny a nízké účinnosti ještě jeden společný problém. Totiž fungují jen když je slunečno, resp. jen když fouká vítr. A neexistuje způsob, jak jimi vyrobenou energii jednoduše uskladnit pro použití v době, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká. Je zkrátka neekonomické budovat u každého zařízení akumulátorové pole baterií.

Nedávno dávali na Discovery Channel zajímavou glosu o novém typu sluneční elektrárny. Postavili ji pokusně v Austrálii. Tvoří ji dvě stovky obyčejných zrcadel, každé o ploše zhruba metr krát dva. Zrcadla byla nastavěna v půlkruhu a umístěna na servomechanismech ovládaných počítačem. Počítač dokáže nasměrovat každé zrcadlo individuálně podle polohy slunce tak, aby odrážely paprsky jedním směrem. Všech dvě stě zrcadel mířilo na terč ve věži postavené uprostřed půlkruhu zrcadel. Zrcadla tedy formovala část paraboly o celkové ploše 2m² x 200=400m². V ohnisku této paraboly dosahovala teplota až 1000°C, říkal komentátor. Dále to bohužel příliš podrobně nerozváděli, nebo jsem to možná nechytil. Jen řekli, že směs vodíku a kysličníku uhelnatého v ohnisku umožňuje vyrábět vodík (jak a z čeho?) a že účinnost toho zařízení je o 26 % vyšší, ale opět neřekli než čeho.

A pak ještě doplnili, že co se té účinnosti týče, tak kdyby postavili tyto sluneční elektrárny vedle sebe na ploše 50 km čtverečních, což je z hlediska plochy celé Austrálie oblast doslova mizivá, stačila by energie z těchto elektráren pokrýt spotřebu celé Austrálie ještě v roce 2020, kdy se předpokládá, že spotřeba proti dnešku se zněkolikanásobí.

Je-li pravdou, že produktem tohoto zařízení je vodík a nikoliv elektřina nebo teplo, je to něco, čemu by se vyplatilo věnovat pozornost. Zkapalněný vodík je totiž velmi dobrým úložištěm čisté energie, mnohem lepším, než elektrické akumulátory. Bohužel jeho průmyslová výroba je náročná. Platí, že do procesu výroby vodíku je třeba vložit více energie, než kolik jí získáme jeho pozdějším spalováním. Ovšem mít možnost vyrábět jej levně, čistě a ve velkém, vyřešilo by to jeden z největších problémů se současnými slunečními a větrnými elektrárnami, totiž že jimi vyrobená energie nelze dosti dobře uschovat. Zkrátka měli bychom po starosti s nedostatkem energie.

Možná je ta účinnost elektrárny tak vysoká jen v místech, kde svítí hodně slunce, tak dalece to nerozebírali. Ale i pak by to bylo řešitelné. Kapalný vodík lze poměrně snadno přepravovat z místa na místo. Dovedu si představit obří tankery, které by na místo ropy dopravovaly vodík z rovníkových oblastí na sever a na jih. Nechtěl bych ale zažít explozi takového tankeru. :-)

V každém případě ten článek je spíše míněný jako dotaz. Slyšel někdo z vás o tomhle způsobu výroby energie? Máte o tom nějaké vědomosti? Je-li toho více, můžete to i poslat formou samostatného článku..

Diskuze

94 příspěvků ( 94 nových)