Zvědavec

Komentáře

Ještě k tragédii v Beslanu

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

6.9.2004

Jeden ze čtenářů WM magazínu píše:

Právě si prostřednictvím programu ICQ píši s Natálii žijící ve Vladikavkaze, což je asi 30 km od Beslanu. Syn jejich sousedů, jeho matka a babička byli ve škole zajati spolu se 1200 dalšími lidmi. Říká, že bylo zabito více než 500 osob. Její malý soused šel do první třídy. Když měl už opravdu veliký hlad, jeho matka prosila teroristu, aby mu dal alespoň nějakou sladkost, a on na to odpověděl: "Ať umře. Mám doma 5 vlastních dětí."VM

Dále říká, že znásilňovali starší dívky. Prý byly ve škole i děti nějakého vysoce postaveného politika Šev. Osetie. Když se to teroristé dověděli, chtěli je propustit. On ale tvrdil, že pro ně bude bezpečnější, když zůstanou spolu s ostatními, a tak zůstaly uvnitř - momentálně jsou v těžkém stavu v nemocnici. Teroristé všem řekli, že voda je otrávená.

Kvůli teplotě, jaká byla uvnitř tělocvičny, ve které se tísnilo více než 1000 lidí a dehydrataci, se všichni zbavili svého oblečení a ponechali si jen spodní prádlo - bylo tam opravdu úděsné vedro.

V jedné chvíli samovolně vybuchla jedna z bomb, které byly umístěny po obvodu celé tělocvičny a tak začal zmatek. Teroristé si mysleli, že útočí Rusové, Rusové si mysleli, že teroristé začali zabíjet rukojmí - proto v jedné že stěn malým výbuchem vytvořili díru, aby se alespoň některé děti mohly zachránit. Když teroristé viděli, že jim utíkají rukojmí, začali do nich bezhlavě střílet. Natáliiným sousedům se naštěstí podařilo bez větších zranění utéct. Vše trvalo 10 hodin. To je zatím vše, co mi pověděla ...

A pak ještě Jirka připojil překlad z ruských zdrojů.

MOSKVA - V pátek ráno mnohé děti omdlely a neprobraly se. Ty, co se držely z posledních sil, močily do botiček a pily moč. "Udělají několik loků a pláčou. Popraskala jim ústa a krvácela. Moč je rozežírala. Snažila jsem se je zastavit a říkala jim, že moči žízeň nezaženou. Oni ale jen prosily, ' teto Simo, dej nám napít'," cituje dnes list Kommersant školní kuchařku Simu Albegovovou.

Kolem poledne ji ozbrojenci zavolali a nařídili, aby jim uvařila kuřata. Když šla do kuchyně, zazněl výbuch. Přikázali jí vrátit se do tělocvičny, ale to už nešlo. Zřítila se střecha. Žena chytla dvě zkrvavené děti a běžela s nimi do kuchyně. Tam běželi i ozbrojenci, kteří také nesli děti. "Pak mi řekli, abych dala děti do oken. Další už tam stály a křičely: 'Nestřílejte, prosím. To jsme my, děti'. I já jsem tam stála, dokud mě odtud nestáhl ven nějaký muž v maskovací uniformě," líčila.

Jako první vstoupili do školní budovy příslušníci zvláštního policejního oddílu. Celkem rychle obsadili tělocvičnu a pak se probojovávali k chodbě. "Když jsme tam vstoupili, byl tam strašný požár a spousta ležících lidí. Hořelo všechno, dokonce vlasy na lidech hořely," popsal páteční situaci v beslanské škole příslušník zvláštního oddílu Vitalij.

"Běželi jsme ke škole. Tam také byla panika. Střelba byla ob jeden dům. Lidé se buď schovávali, nebo vyskakovali, aby převzali zraněné. Všichni chtěli zachraňovat děti. Mladý muž vynesl děvčátko. Bylo celé žluté, s krevními podlitinami. Položil je opatrně na trávník. Nějaká žena na něj křičela, proč ji neveze do nemocnice. Muž si utřel dlaněmi oči, ale neřekl nic. Žena se nad dívenkou sklonila a přitiskla tělo k sobě. Několik lidí s hrůzou vykřiklo. Děvčátko mělo na zádech obrovskou zakrvavenou tržnou ránu. Pak na trávník položili tělo chlapečka v prostěradle. Podle obrysů bylo vidět, že nemá nohu. Muži zvedali prostěradlo a dívali se na znetvořený dětský obličej. Plakali... Bílou látkou rychle prosakovaly rudé skvrny. Ženy, které počítaly zraněné, omdlévaly.

Rozzuřený dav napadl několik kameramanů. "Proč jste nám lhali? Říkali jste, že je tam tři sta lidí, zatímco jich tam bylo tisíc," křičeli na ně, bili je po hlavách a bušili do kamer.

Dav napadl také muže v černých kalhotách a bílé košili. Asi patnáct lidí do něj kopalo a křičelo. "Jsou to zvířata, všechny je třeba roztrhat," řval rozvášněný dav. Když přiběhli policisté, muž se nehýbal. Dalšího muže s plnovousem, v černých kalhotách a bez košile dav napadl v sousedním dvoře. Zachránila jej policie, která mu spoutala ruce a odvedla.

První televizní štáb, který se dostal do dvora, byl zadržen u městské nemocnice. Lékař Leonid Rošal, který dříve vyjednával s teroristy, prý osobně zabavil novinářům natočené kazety."Oni se bojí, že se dozvíte pravdu. Že tam bylo víc lidí. Říkali, že nepodniknou útok... To je ale horší, než plyn na Nord- Ostu (v moskevském muzikálovém divadle na Dubrovce). Všechny děti nám postříleli," bědovala žena, která konflikt s novináři sledovala.

"Proč vždycky lžou? Ozbrojenci mě dokonce vodili k televizi a říkali: ' Podívej, co vysílají. Že je tady jenom 300 dětí. A kolik je jich ve skutečnosti? Jdi a spočítej je.' Bylo nás přinejmenším tisíc. Byli jsme tam napěchovaní jako slanečci v sudu. Stáli jsme namačkáni jeden na druhém. O tom, že by si mohli všichni lehnout na podlahu, nemohlo být ani řeči. Nezbývalo místo a spát jsme museli postupně," líčila Sima Albegovová.

Diskuze

88 příspěvků ( 88 nových)