Zvědavec

Komentáře

Mistrná hra

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

24.9.2003

---

Řekněme si tu větu ještě jednou: Amerika se rozhodla, Amerika se rozhodla... Opravdu? Kdy se Američané naposledy sami rozhodli? Pamatujete si? Já ne. A kdo tedy, ptáte se. Kdo? Dostaneme se k tomu, ale nejprve více detailů o chystané privatizaci.

Všechno, kromě ropného průmyslu, bude na prodej zahraničním firmám. Finanční sektor má být rozdělen mezi šest zahraničních bank. Ropný průmysl má zůstat v rukou státu. Má to být chápáno jako vstřícné gesto vůči iráckému lidu. A počínaje prvním lednem začnou Iráčané poprvé ve své historii platit daň z příjmu.

Takže si to pojďme přeložit do normální mluvy, ať víme, jaký podraz se tady chystá. Položme si otázku, o jakých zahraničních firmách je řeč. Teoreticky by to mohly být firmy kterékoliv země. A prakticky?

Nemám pro své tvrzení konkrétní důkaz. Pouze logiku věci. Mozaika velké izraelské hry o úplné ovládnutí Středního východu dostala další kamínek.

Zkusme si teď v bodech naznačit tento opravdu mistrný plán sionistů.

(1)Pětimilonový stát Izrael se od svého vzniku cítí právem ohrožen, obklopen 300 miliony nepřátelských muslimů. Navíc území, které ukradl Palestincům, neskrývá ve svých útrobách naftu - smůla. Předpokládám, že plán rozleptat a postupně zničit okolní státy a ovládnou světové zásoby ropy vznikal postupně. V první fázi šlo hlavně o zvýšení vlastní bezpečnosti.

(2) Izraelci se o to pokusili dvacet let po vzniku svého státu, když v 67. roce v bleskové válce obsadili celý Sinajský poloostrov. Jenže tenkrát ještě doba nebyla zralá. Neměli ještě pevně pod kontrolou všechny sdělovací prostředky a také ne všechny vlády důležitých zemí jim zobaly z rukou. Také prostí občané západních zemí nebyli ještě zcela zmanipulování, velká většina měla dosud slušné vzdělání a neztratila schopnost samostatného uvažování. Izraelci se museli pod tlakem světové veřejnosti stáhnout a čekali na svou příležitost dalších skoro pětatřicet let. Mezitím ale v zákulisí pilně pracovali.

(3) Příležitost se naskytla až s příchodem George W. Bushe do úřadu. Nakolik mu pomohli, si netroufám odhadnout. Předpokládám, že velmi. A to nejen penězi, ale hlavně podporou ve sdělovacích prostředcích. Bush na oplátku vytvořil svůj tým mocných poradců z izraelských občanů nebo sympatizantů s Izraelem (včetně nejméně jednoho usvědčeného izraelského špiona - Richarda Perleho).

(4)Plány sionistů se kryly s plány neokonzervativců a ultrapravicových křesťanů natolik těsně, že obě skupiny mohly pokračovat ruku v ruce bez velkých neshod. Společně připravily jedenácté září, které jim poskytlo odrazový můstek k úplnému převzetí vlády a ovládnutí Středního východu.

(5)Sionisté následně vnutili Američanům válku v Iráku (což Američanům samým nedošlo a sotva kdy dojde). Jejich záměrem ale bylo nejen rozbít Irák, ožebračit jeho lidi, ale také zničit jej jako národ. Bylo třeba vzít mu jeho vlastní identitu. Jak se to dělá? Tak, že se mu vymaže minulost. Zničí se důkazy o jeho starodávné kultuře. Věřím už dnes, že drancování muzeí nebylo náhodné. A věřím, že Američané to opravdu neplánovali (i když v okamžiku, kdy k tomu došlo, bylo jim to - v jejich primitivnosti - jedno a neučinili nic, aby tomu zabránili).

(6)Ožebračený, zničený a zdevastovaný národ byl uvržen do anarchie, chaosu a bídy - navzdory tomu, že vlastní druhé největší zásoby ropy na světě. Nyní přichází poslední rána. Veškerý irácký průmysl bude privatizován a rozprodá se (rozuměj vytuneluje) zahraničním investorům. Lidem, kteří mají peníze. Kdo má peníze? Kdo tradičně má peníze? Kdo tradičně ovládá bankovnictví?

Takže Izrael si prostřednictvím nastrčených lidí a firem vlastně ten Irák koupí. No není to geniální?

Možná vám do toho nezapadá skutečnost, že ropný průmysl zůstane státní. I mě to zmátlo. Předpokládám, že konečná podoba privatizace ještě není úplná. Zatím byla oznámena určitá fakta, ta se ale ještě mohou změnit.

A kdyby se nezměnila, stát podle tzv. západního demokratického vzoru kontrolují obří firmy a jejich lobby tak jako tak. Ony ve skutečnosti určují chod země. A banky k tomu. Takže si myslím, že klidně mohli udělat to gesto a ponechat ropný průmysl "v rukou iráckého lidu", resp. v rukou jejich loutkových politiků.

Je to jen konspirační teorie, pro kterou nemám žádné důkazy. Vyplývá to z logiky věcí, hmatatelné důkazy budeme sotva kdy mít k dispozici. Ptejme se znovu, qui bono? Komu to prospěje? A odpověď je jasná.