Zvědavec

Komentáře

Učit se být hloupým ve společnosti, kde vládnou peníze

Luciana Bohne( více o autorovi > )

16.8.2003

"Ne, zásadně nečtu," přiznává mladá slečna bez sebemenšího náznaku studu. Nemá ani nejmenší tušení, že vytvoří-li si člověk studující na univerzitě návykovou preferenci nečíst, je to jakoby se někdo na veřejnosti chlubil, že se rozhodl nedýchat. Ta slečna je v mé třídě, kde probíráme světovou literaturu. Očekává se od ní, že bude číst novely afrických, jihoamerických a asijských autorů (všimněte si, že nikoliv evropských. Evropská kultura pro ně neexistuje. Pozn. vydavatele.). Nezvolila si tenhle předmět dobrovolně. Je tady kvůli zápočtům na vybrané předměty, které potřebuje ke zdárnému ukončení studia. Mohla si vybrat mezi světovou literaturou a filosofii. Zvolila literaturu, protože je lehčí. Alespoň si to myslí.

Novela, se kterou má zmíněná slečna problém, je od Isabely Allendové (příbuzná Salvádora Allendeho) a jmenuje se Of Love and Shadow. Odehrává se v letech 1973-1989 v Chile, kdy Pinochetová junta instalovala režim ve stylu nacismu a uplatnila proti vlastním občanům krvavý teror. Nikdo ve třídě, včetně těch kteří mají světovou literaturu jako hlavní předmět, není schopen napsat cílevědomou a smysluplnou analýzu čehokoliv. Musím je to tedy učit. Nikdo ve třídě neví, kde je Chile, jsem tedy nucena namnožit pro své studenty základní informace o této zemi ze světového průvodce. Nikdo neví, co je socialismus a fašismus, takže je nutno strávit určitý čas vypisováním srozumitelných definic. Nikdo ve třídě netuší, co to je Platónová alegorie jeskyně, jenže bez toho není možné novelu pochopit. Musím tedy znovu odbočit a věnovat se vysvětlování pojmu včetně nákresu. Tohle vše jsou základní vědomosti, které studenti několik generací zpátky běžně mívali. A nikdo ve třídě nikdy neslyšel o 11. září 1973, kdy v Chile proběhl za pomoci CIA puč, který svrhl vyspělou chilskou demokracii a nastolil teror. Jsou v naprostém šoku, když jim předložím odtajněné dokumenty potvrzující tajnou dohodu mezi Pinochetovými generály a Washingtonem a podíl CIA na zavraždění legálně zvoleného prezidenta Salvádora Allendeho.

Zeměpis, historie, filosofie, politické vědy - to vše zcela chybí v jejich průpravě. Uvědomila jsem si, že to jsou oni - mí studenti, kteří jsou vlastně utlačování, jak to popsal Paulo Freire ve své The Pedagogy of the Oppressed, a že za svůj útisk sami platí. Takže trpělivě vysvětluji: Ne, naše vláda nebyla nakloněna chilské demokracii. Ano, naše vláda podporovala finančně nejen samotný převrat, ale i mučicí mašinérii, která následně vznikla. Ano, to samé platí pro celou Jižní Ameriku. Pak se jeden student zeptá: "Proč?" "Těžká odpověď," říkám. "CIA a korporace vládnou ve světě tvrdou rukou. Je to částečně umožněno tím, že lidé ve Spojených státech jsou ignorantští. A to, že jsou ignorantští, je zřejmě uměle vyvoláno oficiálním vzdělávacím systémem, posíleným tlakem médií a povzbuzovaným Hollywoodem. Čím více národ čte (brak), tím méně ví a tím snadněji bude naočkovaný. Lehčeji se pak dosáhne stádia celostátní hlouposti.Tato snaha (vychovat hlupáky) stojí tolik prostředků, že se stát bezedně zadlužuje."

A mezitím tato drahá národní omezenost usnadňuje vládě finančně podporovat ve světě různá krvavá komanda smrti, junty a teroristické režimy. Umožňuje pokračování války, kterou právě vedeme - nečisté, ilegální, nezdůvodnitelné, nelogické a nesmírně drahé války, která ukázala světu selhání našich výzvědných služeb a - mimochodem - také poodhalila plíživý rozpad našeho ekonomického systému. A také signalizuje impotenci amerického vzdělávacího systému vyprodukovat mozky schopné základního přežití v demokracii tím, že budou analyzovat fakta a klást otázky.

Dovolte, abych to řekla stručně: Myslím, že kvalitní vzdělání není v dnešní Americe možné. Čehokoliv se v análech znalostí dotknete, je nepřítelem tohoto systému komerce, zisku a pokračujícího šílenství. Jediné vzdělání, které oni mohou povolit, je takové, které buď udržuje status quo, jak se to děje v výběrových školách, nebo vychovává lidi k policii a k vynucování tohoto statusu quo, jako je tomu ve státní škole, kde učím. Musím podtrhnout, že má škola nepatří mezi exkluzivní univerzity. Studují na ní většinou pracující a lidé, kteří si potřebuji doplnit vzdělání. Po absolvování se naši studenti uplatní spíše na nižších a středních stupních řízení, například ve státní službě, ve vzdělávacím procesu a jako střední management. Je pro naše studenty typické, že nejoblíbenějšími předměty pro ně jsou komunikace, justice a sociální služby. Tedy v podstatě jak mystifikovat, trestat a ovládat masy.

Tenhle vzdělávací systém je obrovským mrháním zdrojů a potenciálů mladých lidí. Je nepředstavitelně nudný a zbytečný - nikoliv však pro moc a zájmy těch, kteří jsou s mocí spojeni. A jestliže ukrajinský student, který dorazil na toto pobřeží před třemi týdny, je schopen anglicky napsat práci vykazující nejhlubší myšlení ve třídě, pak by americký vzdělávací systém měl zodpovědět mladým některé otázky.

Ale suť a trosky, které zbyly z amerického vzdělávacího systému něčemu slouží a byly plánovány. Proto (že existuje, že je takový, jaký je) se naším sdělovacím prostředkům daří lhát. Proto může náš ministr zahraničních věcí beztrestně citovat ze studentské práce a sebevědomě to označit za informace pocházející z nejvyšších výzvědných kruhů. Proto mohla být Picassova Guernica v průběhu jeho absurdního projevu před OSN zakryta - aniž by někomu došel politický význam toho gesta, které zavání příklonem k fašismu.

Kulturní fašismus manifestuje sám sebe averzí k myšlení a kulturnímu zjemňování. "Když slyším slovo kultura, sahám po revolveru," řekl Goebels. Jednou z neslavných a mnoho naznačujících reforem, kterou provedla Pinochetova junta, byla reforma školství. Cílem bylo zamezit univerzitám, aby se staly živnou půdou kritiky a politické opozice. Přišel příkaz rozpustit katedry filosofie, sociálních a politických věd, umění a dalších podobných humanitních směrů, tedy míst, kde by mohla vzniknout politická diskuze. Univerzitám bylo nařízeno udělovat tituly pouze v obchodních oborech, managementu, počítačových vědách, technických oborech, medicíně a zubařství - tedy v podstatě fungovaly jako výcvikové kurzy pro přípravu povolání. Totéž se dnes děje v amerických školách, alespoň v těch, které poskytují hromadné vzdělání. Naši studenti mohou graduovat aniž by jenom zavadili o nějaký zahraniční jazyk, filosofii, základy jakékoliv vědy, hudby, umění, historie a politických věd či ekonomie. Naši studenti jsou připravování na život v systému volební demokracie, aniž by věděli cokoliv z politiky. Jedním z výsledků jsou pak stále prázdnější volební místnosti.

Básník Percy Bysshe Shelley jednou napsal, že v nenasytnosti, která je výsledkem industriální revoluce, se lidé nejprve vzdali svého myšlení, pak svých srdcí a schopnosti empatie. Jediné, co nakonec z našeho původního lidského vybavení zůstalo, bylo vnímání svých sobeckých požadavků po uspokojování potřeb. V tomto bodě lidé vstoupili do stádia tržních komodit a tržních spotřebitelů - stali se jen dalším (nevýznamným) předmětem v krajině komerce a obchodu. Bez myšlení a bez cítění jsou manipulování ke kupování čehokoliv, co otupuje jejich vystrašené smysly, hlučně se dožadující dalšího a dalšího kupování, ať je to cokoliv - oficiální lži, nemorální války, panenky Barbies (s jejich krásnými šaty a prázdnými tvářemi) a zruinované vzdělání.

Zatímco toto píšu, přišlo oznámení vlády: desetiprocentní snížení všem státním službám - včetně školství.

Článek Learning to Be Stupid in the Culture of Cash vyšel 12. srpna na serveru informationclearinghouse.info.

^[1] Děkuji čtenáři Františkovi, který mě v diskuzi za článkem upozornil, že (v anglickém textu uvedena) Podunková univerzita je synonymem pro vidláckou univerzitu, což jsem původně nevěděl :-).

Diskuze

122 příspěvků ( 122 nových)